Rubrika
HomilieModleme se za všechny lidi
Mons. Stanislav Vídenský, farář ve Veverské Bítýšce
23.09.2001, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;
První věc, ke které vybízím, je toto: „Ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné. Za všecky lidi, za kraj a všechny co mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný v opravdové zbožnosti a počestnosti. Tak je to dobré a milé Bohu a našemu Spasiteli. On chce, aby všichni lidé se zachránili a došli k poznání pravdy.“
Tak jsem vám zopakoval vlastně to druhé čtení, které jsme slyšeli, z listu svatého apoštola Pavla Timotejovi. Ať se dějí modlitby přímluvné. My je konáme vždycky při mši svaté po bohoslužbě slova. Po tom, kdy jsme slyšeli ta tři čtení; první ze Starého zákona z některé té knihy z těch 45 knih starozákonních, jsou tam knihy také prorocké. Dnes jsme slyšeli proroka Amose, jednoho z tzv. malých proroků, jak napomíná a vybízí, aby se lidé obrátili, aby zanechali té své takové vyděračnosti. Chtěli být vždycky tak ziskuchtiví. Tak to je jedna taková výzva ze Starého zákona a potom ta slova svatého Pavla Timotejovi. Je to čtení z úryvku, který svatý Pavel posílá tomu svému učedníkovi. Víte, že svatý Pavel napsal takových listů 14, a každou neděli slyšíme některý z těch úryvků. Také napsali tyto epištoly i jiní apoštolé: sv. Petr, sv. Jan. Tak si můžeme vždycky odnést i z těchto epištol nějaké důležité poučení. A v evangeliu slyšíme Pána Ježíše, jak on nám také klade na srdce, abychom byli připraveni vydat účty ze svého správcovství, ze svého života. Taky za to se modlit, za dobrý život, za šťastné jeho ukončení. Aby nás přijali do těch statků věčných.
Dnes jsme právě zaslechli to slovo, abychom se modlili za všechny lidi, v těch přímluvách abychom se modlili také i za církev, za Svatého Otce, za kněze, také za nemocné a také za všechny lidi, také za jejich obrácení a za zemřelé. Tak, my to konáme vždycky v těch přímluvách a tak se snažíme to splnit. Vždyť Pán Ježíš také se modlil na kříži za všechny lidi, za všechny se obětoval. Takže nejenom modlitbu, ale také i tu oběť kříže za obrácení hříšníků, za záchranu, za spásu. Poněvadž i k tomu je potřebí milosti Boží, člověk sám sebe spasit nedokáže, na to nemá dosti možností a schopností. Potřebuje milost Boží a tu si musíme vyprošovat. Tak také i to dnešní slovo Boží, ty dnešní přímluvy nás vybízí, abychom takto se modlili za krále, za ty co vládnou, za ty, kdo také snad dávají i špatný příklad, za jejich obrácení. Máme jistě důvodů dost, žijeme v prostředí, které není nijak nakloněno víře a zbožnosti. Právě možná naopak, někdy pociťujeme, jak se nám vysmívají ti, kteří v Boha nevěří, jak se nám vysmívají, pohrdají námi, že jdeme do kostela, že se modlíme, že zachováváme Boží přikázání. Musíme to dokázat nést, a tak se snažit i těmto hříšníkům pomáhat modlitbou. Pán Ježíš se modlí na kříži za ty, kteří se mu posmívají, modlí se za toho lotra, který tam po jeho boku také trpí a umírá. A víme, že ta jeho modlitba přinesla velký užitek. Ten lotr se změnil na kajícníka: „Pane rozpomeň se na mě, až budeš ve svém království," tak se v té poslední chvíli ještě obrací k Bohu a získává milost, milost Boží. Tak se stejnou takovou pokorou a důvěrou máme se modlit také my, za ty, kteří nám snad dělají někdy velké trápení. Jen vzpomeňme na svatou Moniku, matku sv. Augustina, ta se 30 roků modlila za svého syna. Co ona se za něho naplakala, a zdálo se, jako by to nebylo k ničemu. Byl stále stejný a neměl na sobě ani trochu chuti a známky, že by se chtěl obrátit. Ale ona nepřestala a tak se opravdu modlí a přimlouvá za svého syna a vyprosila mu obrácení. Z tohoto takového heretika Augustina, který katolickou církev a katolickou víru neměl rád, nakonec se stává křesťan, katolík, stává se knězem, biskupem, velkým učitelem církve a světcem. Takže je vidět, že tyto modlitby přímluvné, mají vždycky také i svůj výsledek, svůj úspěch. Stejně tak víme, že se křesťané modlili za Šavla, a on se z toho nepřítele církve obrátil na Pavla, z rouhače veliký vyznavač křesťanské víry. A tak bychom mohli jít v dějinách církve dál a našli bychom tam tolik obrácení, které právě církev v přímluvách vyprošuje u Pána Boha prostřednictvím Ježíše Krista, který se na kříži za všecky obětuje.
My se také modlíme prostřednictvím Panny Marie, aby ona nám zprostředkovala právě tyto potřebné milosti a obrácení, aby se s námi obrátila na Pána Ježíše, svého syna. Tak takto máme prosit a děkovat za všechno, co od Pána Boha dostáváme. Tak také i to dnešní čtení nás vybízí, abychom se modlili za ty, kteří mají brzy už skládat počet ze svého života, ze svého správcovství, za ty kteří snad už mají na kahánku, snad brzy zemřou. Abychom jim také vyprosili tu milost obrácení a nápravy. Modlit se za ty, o kterých jsme slyšeli v tom prvním čtení proroka Amosa, kteří jenom chtěli vydělávat, jenom měli peníze a jakým nepoctivým způsobem chtěli prodávat špatné zboží, využívat chudoby. Tak, abychom dovedli i za tyto lidi, tak posedlé mamonem, prosit. Také samozřejmě i za sebe. I sami potřebujeme té milosti Boží k naší záchraně. Tak právě ta dnešní mše svatá má být takovou velkou přímluvou, velkou prosbou. Ale my konáme zároveň také pouť k Panně Marii, aby ona se s námi modlila na tyto všechny potřeby, o kterých jsme slyšeli v listě sv. Pavla – abychom tak vyprošovali milost obrácení a vytrvání v dobrém pro všechny a také i pro sebe. Amen.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.09.2022
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;
Já bych se chtěl teďka společně s vámi zamyslet nad prvním čtením. Je to úryvek z Knihy proroka Ámosa. Jak jsem zmínil na začátku mše svaté, je v tom stejná myšlenka, kterou Ježíš vysloví v tom přikázání lásky k Bohu a k bližnímu: Miluj Boha nade všechno, bližního jako sebe.
Prorok Ámos prorokoval někdy mezi lety 780-760 před Kristem v místě, které se jmenovalo Bétel. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.09.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;
Bratři a sestry, když bychom hledali nějakou myšlenku, hlavní téma dnešní neděle, textů dnešní neděle, tak bychom to mohli shrnout do dvou protikladů. Na jedné straně hamižnost, na druhé straně velkorysost. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.09.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;
Bratři a sestry, dnešní texty by se daly shrnout do jednoho slova, do jednoho hesla, a to slovo je důvěra. Důvěra, kterou má Bůh v nás, důvěra, kterou nám dává a říká: „Já jsem tady něco udělal, něco jsem stvořil, a teď to, člověče, dávám tobě, aby ty ses o to staral, abys to rozvíjel, aby ses radoval z toho, jak to vzkvétá. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.09.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;
Bratři a sestry, jestli to počítám dobře, tak letos už čtvrtým rokem se tady scházíme takhle vždycky odpoledne, buď je to nějaká neděle na konci měsíce září anebo na začátku října, abychom jednak poděkovali za úrodu, a jednak abychom si připomněli výročí postavení tohoto kostela, tedy místa, kde děkujeme, kde prosíme. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
23.09.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;
Bratři a sestry, jak jsme dnes slyšeli v komentáři k druhému čtení, tak v tom dnešním úryvku dává apoštol Pavel pokyny Timotejovi, jak konat bohoslužbu. Byly tam dvě věci: jednak pokyny pro tu bohoslužbu, pak tam byl takový věroučný odstavec o Ježíši Kristu Vykupiteli a zase jsme končili upozorněním, jak má ta bohoslužba nebo společná modlitba vypadat. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.09.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;
Bratři a sestry, můžeme říct, že v evangeliu je pouze jeden takový úryvek, který jsme právě slyšeli. Tenhle úryvek je svým způsobem opravdu šokující. Šokující proto, že je nám před oči postaven zloděj, třeba sympatický, protože to uměl zařídit a nakonec byl pochválený od svého pána, ale je to zloděj, který svého pána okrádal. Více...