Pátek 29.03.2024, bl. Ludolf, Taťána
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Bůh vidí naši rozpolcenost

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.09.2022
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

Bůh vidí naši rozpolcenost7:48

Já bych se chtěl teďka společně s vámi zamyslet nad prvním čtením. Je to úryvek z Knihy proroka Ámosa. Jak jsem zmínil na začátku mše svaté, je v tom stejná myšlenka, kterou Ježíš vysloví v tom přikázání lásky k Bohu a k bližnímu: Miluj Boha nade všechno, bližního jako sebe.

Prorok Ámos prorokoval někdy mezi lety 780-760 před Kristem v místě, které se jmenovalo Bétel. Ne Betlém, ale Bétel. Tam byla svatyně, kterou tam postavili izraelští králové. V té době už to království bylo rozdělené na Judsko, Jižní a Severní Izrael. Co je zvláštní, tak Ámos se narodil a pracoval v té jižní části. Byl tedy Judejec. Byl pastýřem, byl zemědělcem. A byl povolán za proroka a byl poslán do toho Severního Izraele, aby tam vlastně oznamoval nebo spíš varoval. Aby varoval před špatným počínáním. Tedy měl nesmírně těžký úkol.

Také byl z toho Betelu víceméně vypovězen, protože tamější kněz Amasiach řekl: „Tady nemůžeš, proroku, říkat, co chceš. Toto je králova svatyně.“ Ne Boží svatyně, ale králova. Tady se může říkat jenom něco.

A co tedy vlastně ten Ámos kritizoval a před čím varoval? V té době vládl král Jerobeám II. a to království se rozšířilo. Byla to doba určitého rozkvětu a určité části té populace se tam dařilo. Ale také se rozvíraly nůžky té sociální spravedlnosti. Jedna část velmi bohatla a druhá zase zůstávala pořád chudá. V chrámu probíhaly okázalé obřady, které měly demonstrovat, jak je to království na tom dobře. Ale byly to obřady bez vnitřního nasazení, bez vnitřní osobní víry. Bylo to takové divadlo navenek. A toto všechno prorok kritizuje.

My víme, kdy se stalo tady to vidění, které měl a které potom řekl. Prorok stojí v chrámu na podzim. Na podzim, kdy končí zemědělský rok, kdy oni děkovali za úrodu a prosili o přízeň pro rok příští. Který rok tam stál, to nevíme, ale víme tady toto. A co tedy vlastně ten Ámos jim říká? Vy tady stojíte a chcete prosit Boha, aby vám požehnal. Nicméně někdy navenek, někdy skrytě, používáte nečestné prostředky, abyste se domohli zisku. To jsou prostě ty falešné váhy, falešné míry a tak dál, a tak dál. Nechováte se dobře ke svým spoluobčanům, k lidem stejné víry, stejné národnosti a jde to dokonce tak daleko, že, to je tam řečeno téměř na konci, je tam takový příklad, zřejmě to byl otec rodiny, prodal nějaké dítě do otroctví za peníze, anebo jeden dokonce za boty. To znamená, ta situace té rodiny byla tak zoufalá, že on to udělal, protože to viděl jako jediné východisko. To dítě sice ztratilo svobodu, ale dostalo najíst a dostalo místo, kde bude spávat. Hrozná situace. Bohudíky my žijeme v úplně jiných poměrech.

A když si právě uvědomíme, že tito lidé se navenek hlásili k Bohu, účastnili se těch obřadů a prorok jim říká: „Ale Bůh do vás vidí. A on vidí právě tu rozpolcenost, tu rozštěpenost.“

„Hospodin přísahal při Jakubově chloubě.“ Hebrejský originál říká „při Jakubově pýše“. Jákob byl, my bychom dneska řekli, člověk, který si zakládal na svém původu, zakládal si na své osobě, zakládal si na tom, co je. Ale jak šel čas, tak právě také pochopil, že si může zakládat na tom, že poznal Boha. Že Bůh ho chrání. Že Bůh je s ním. Když to rozšíříme, Izraelité si měli a mohou dodneška zakládat na tom, že jsou vyvoleným lidem, že s nimi Bůh uzavřel smlouvu, že jim je otcem, že se o ně stará.

Tedy tím důvodem té pyšnosti, hrdosti, lépe řečeno, je Bůh, ale ne člověk. V okamžiku, kdy právě tedy „já jsem někdo“, tak jsem pyšný, a to je úplně špatně. A docházelo tady právě k té rozpolcenosti. K rozpolcenosti v tom smyslu: „My jsme tady na těch obřadech, věnujeme ti, Bože, tento čas, věnujeme ti nějaké úsilí, ale potom se vrátíme ke své živnosti, ke svému, řekli bychom, občanskému zaměstnání, a do toho už nám, Bože, nemáš právo co mluvit. Ale Ámos říká: „Ale mám.“ Protože je váš Stvořitel. Není to tak, že byste mohli si říct: „Teďka, v tuto chvíli, ty nejsi můj stvořitel. V tuto chvíli ty nejsi můj vykupitel.“ Ne. Je jeden člověk, a jestliže v člověku dojde k nějakému rozdvojení, pak je to nemoc, a zlá nemoc.

A pokud dojde k takovému rozdvojení duchovnímu: Tento čas, Bože, věnuju tobě, a tento čas je jenom můj, tak je to opět špatně. Jsme zase u toho. Desatero platí 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Přikázání lásky k Bohu a k bližnímu platí 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Ale nemá to být něco, co člověka drtí, co člověka svazuje ale naopak. Tady toto Boží vedení nám má pomoci v tom, abychom svůj život prožívali právě v té jednotě. V jednotě, aby nás nic netrápilo, aby nás netrápilo špatné svědomí, ale aby nás naopak těšilo. Aby nás těšila tady ta bohoslužba, aby nás těšilo to, že se tady setkáváme s Bohem i mezi sebou navzájem. A když jdeme domů nebo kamkoliv jinam, aby nás zase těšilo, že se setkáváme s druhými lidmi, protože všichni jsme byli stvořeni k obrazu Božímu.

Ať tedy žijeme každý svůj život co nejvíc v jednotě a slova proroka Ámosa ať jsou pro nás varováním, ale také povzbuzením.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Vědomě napodobujte svého nebeského Otce

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.09.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

Vědomě napodobujte svého nebeského Otce8:38
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.88 MB]

Bratři a sestry, když bychom hledali nějakou myšlenku, hlavní téma dnešní neděle, textů dnešní neděle, tak bychom to mohli shrnout do dvou protikladů. Na jedné straně hamižnost, na druhé straně velkorysost.    Více...


K lidskému životu patří také oslava

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.09.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

K lidskému životu patří také oslava9:59
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.02 MB]

Bratři a sestry, dnešní texty by se daly shrnout do jednoho slova, do jednoho hesla, a to slovo je důvěra. Důvěra, kterou má Bůh v nás, důvěra, kterou nám dává a říká: „Já jsem tady něco udělal, něco jsem stvořil, a teď to, člověče, dávám tobě, aby ty ses o to staral, abys to rozvíjel, aby ses radoval z toho, jak to vzkvétá.    Více...


Návod, jak správně slavit

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.09.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

Návod, jak správně slavit11:05
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.19 MB]

Bratři a sestry, jestli to počítám dobře, tak letos už čtvrtým rokem se tady scházíme takhle vždycky odpoledne, buď je to nějaká neděle na konci měsíce září anebo na začátku října, abychom jednak poděkovali za úrodu, a jednak abychom si připomněli výročí postavení tohoto kostela, tedy místa, kde děkujeme, kde prosíme.    Více...


Víře se učíme celý život

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
23.09.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

Víře se učíme celý život13:43
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 2.99 MB]

Bratři a sestry, jak jsme dnes slyšeli v komentáři k druhému čtení, tak v tom dnešním úryvku dává apoštol Pavel pokyny Timotejovi, jak konat bohoslužbu. Byly tam dvě věci: jednak pokyny pro tu bohoslužbu, pak tam byl takový věroučný odstavec o Ježíši Kristu Vykupiteli a zase jsme končili upozorněním, jak má ta bohoslužba nebo společná modlitba vypadat.    Více...


Rozumnost, fantazie a odvaha ve víře

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.09.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

Rozumnost, fantazie a odvaha ve víře11:44
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 26 kb/s, 2.28 MB]

Bratři a sestry, můžeme říct, že v evangeliu je pouze jeden takový úryvek, který jsme právě slyšeli. Tenhle úryvek je svým způsobem opravdu šokující. Šokující proto, že je nám před oči postaven zloděj, třeba sympatický, protože to uměl zařídit a nakonec byl pochválený od svého pána, ale je to zloděj, který svého pána okrádal.    Více...


Modleme se za všechny lidi

Mons. Stanislav Vídenský, farář ve Veverské Bítýšce
23.09.2001, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

První věc, ke které vybízím, je toto: „Ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné. Za všecky lidi, za kraj a všechny co mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný v opravdové zbožnosti a počestnosti. Tak je to dobré a milé Bohu a našemu Spasiteli. On chce, aby všichni lidé se zachránili a došli k poznání pravdy.“

Tak jsem vám zopakoval vlastně to druhé čtení, které jsme slyšeli, z listu svatého apoštola Pavla Timotejovi. Ať se dějí modlitby přímluvné. My je konáme vždycky při mši svaté po bohoslužbě slova.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.