Pondělí 24.01.2022, sv. František Saleský, Milena
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Zapojit se do Velikonoc i přes různé překážky

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.04.2020, Veverská Bítýška
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;

Zapojit se do Velikonoc i přes různé překážky7:25
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.65 MB]

Bratři a sestry, drazí farníci, vy, kteří budete poslouchat toto kázání ať už ze zvukové nahrávky na farních stránkách nebo si ho budete číst na internetu. Květnou nedělí vstupujeme do velikonočních svátků. Vlastně jsou to, řekli bychom, nejdelší svátky v roce. První, vlastně, na co jsou naše myšlenky upřeny o té Květné neděli, tak je Ježíšův vjezd do Jeruzaléma, a potom v to ději jsme přeneseni do Zeleného čtvrtku a Velkého pátku. Já bych se chtěl zastavit u těch událostí, které se staly právě v tu neděli u toho vjezdu do Jeruzaléma.

Jak už jsem několikrát vlastně říkal, Izraelité mohli slavit Velikonoce jenom v Jeruzalémě. To znamená, kdo chtěl oslavit Velikonoce, musel tam přijít. Už to vyžadovalo určité plánování, určitou námahu. A samozřejmě při té cestě a při tom všem se mohlo ledacos zvrtnout a všechno to mohlo být jinak. Tak, jak to prožíváme my letos. Taky jsme měli svoje plány, a všechno je to jinak, nebo většina z toho.

Nicméně zůstává ta základní myšlenka – kdo chce slavit Velikonoce, musí se namáhat a přemýšlet, jak to udělá. Jak to udělá, aby se do těch Velikonoc mohl zapojit i přes ty různé překážky.

„Když Ježíš a jeho učedníci se přiblížili k Jeruzalému a přišli k Betfage u Olivové hory.“ To je to místo, z kterého je vidět Jeruzalém, a tam oni už věděli, že už asi dojdou, že už asi tam na ty svátky přijdou. Takže to bylo místo takové radosti. Už viděli to město, upravili si oblečení, dali se, jak se říká, do pořádku, ale taky se očistili duchovně. Tam byl vlastně ten rituál, aby nevnášeli do Jeruzaléma hlínu, prach z cizí země, tak vyčistili boty, vyklepali. Šlo tam o takový soubor, řekli bychom, rituálů po té stránce vnější i po té stránce vnitřní, aby byli připraveni na ty svátky. A dává se to celé zase dál do pohybu.

Ježíš má zvláštní přání. Vlastně aby přivedli oslici a oslátko. Někdo říká: „Tak seděl na oslici, nebo seděl na oslátku?“ Tady vlastně to vypadá, že spíš na tom oslátku. Ale proč obojí? Jednak Matouš rád zdvojuje. Mluví o dvou uzdravených slepcích, protože dva, to už je začátek mnoha. Jeden je jeden, ale dva, to už je víc. A svatý Matouš chce říct: „Tady je začátek. To je začátek toho, co bude.“

Ježíš sedá na osla nebo na oslici tedy, aby se připodobnil králi Davidovi. David jezdil na oslu. Když je někdo na koni, tak je vysoko a všichni, kteří ho chtějí vidět, tak musí zaklonit hlavu a je to nepříjemné. Ale když někdo sedí na oslu, tak jednak je ho vidět, ale není daleko.

Bratři a sestry, a toto je myšlenka, která by nás měla provázet letos velmi intenzivně velikonočními svátky. Ježíš není daleko. Není daleko, když něco slavíme, ale není taky daleko, když trpíme, když prožíváme těžkosti.

Vlastně to, že Ježíš jede na tom oslovi, tak je pro ty, kteří tomu nerozumějí, kteří to neznají, je to důvodem smíchu. My dnes oslavujeme Kristův, říkáme, slavný, ale spíš by se mělo říct radostný vjezd do Jeruzaléma. Ale první křesťané tady s touto událostí měli velké problémy. Když se křesťanství dostalo do Říma, tak hodně křesťanů bylo na císařském dvoře. A zachovala se jedna taková malůvka, víte, jak děcka vyrývají různě do zdí, do omítek se podepisují, a takhle, tak i v těch císařských palácích na jednom pahorku, který se jmenuje Palatin, jsou zbytky místnosti, je to vlastně třída, řecky pedagogium. No, a tam nějací ti žáčci, zřejmě to byli nějací nižší šlechtici, tak tam udělali takovou malůvku, vyryli do zdi. Jednak tam vyryli klečící postavu, a potom tam vyryli kříž. Na kříži je ukřižovaná postava a ta ukřižovaná postava má oslí hlavu, hlavu osla. A pod tím je řecky napsáno: „Alexamenos se klaní svému bohu,“ napsáno s malým „b“. Čili je to nápis posměšný.

Alexamenos byl zřejmě nějaký mladý křesťan, který vyprávěl svým spolužákům o pokoře Ježíše, Božího Syna, o tom, jak Ježíš chce být blízko, a vůbec nepochodil. Oni se mu vysmáli. Asi se mu smáli hodně, a tak se to na nich podepsalo, že ještě to zvěčnili do té omítky a vyryli tam tady tu malůvku.

Bratři a sestry, pochopit toto Ježíšovo počínání není jednoduché, ale lépe ho člověk pochopí, když trpí. Proto paradoxně tyto Velikonoce, které bude většina z nás trávit někde u televizních obrazovek nebo u rozhlasových přijímačů, tak by nám mohly a měly pomoci v tom, abychom pochopili konání Božího Syna Ježíše Krista. Protože ve stejné rovině je potom to gesto na Zelený čtvrtek, kdy umývá apoštolům nohy, a v té stejné rovině je to gesto, kdy proměňuje chleba ve své tělo a víno ve svou krev.

Bratři a sestry, takže když mluvíme o Květné neděli, mluvme o tom, že Ježíš přichází k nám a my ho radostně vítáme, protože jsme rádi, že s námi bude o svátcích, ale že s námi bude i ve všední dny, ať se radujeme, nebo třeba i trpíme.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Dej mi to, já to ponesu s tebou

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.04.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;

Promluva k evangeliu čtenému venku u bočního oltáře

Dej mi to, já to ponesu s tebou2:47
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 0.55 MB]

Bratři a sestry, já chci promluvit teď, protože chci mluvit o tom evangeliu, které, aspoň doufám, že jste ho slyšeli, které jsme četli venku o tom, jak Ježíš začíná slavit svoje svátky.    Více...


Kříž kvete, protože přináší odpuštění

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
16.03.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;

Kříž kvete, protože přináší odpuštění6:51
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.50 MB]

Bratři a sestry, o letošních Velikonocích budeme rozjímat nad tím, čemu se říká „posledních sedm Kristových slov“. Jsou to výroky Ježíše Krista sebrané ze čtyř evangelií, které on pronesl na kříži.    Více...


Nejsi v tom sám

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
20.03.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;

Nejsi v tom sám3:32
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 0.77 MB]

Bratři a sestry, často se setkáváme s tím, že lidé mají rádi jasná řešení, jasné situace – ten je dobrý, ten je zlý. Všichni víme, že existuje taková literatura, většinou jsou to nějaké životopisy, bohužel často i životopisy světců, anebo i lidí, kteří pracovali kdekoliv jinde.    Více...


Kristus se vydává

P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
24.03.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;

Drazí bratři a sestry. Slyšeli jsme pašije, které hovoří o utrpení Pána a o jeho smrti. A začali jsme tuto Květnou neděli tím vstupem Ježíše do Jeruzaléma. Oslavovali jsme našeho Krále. A jsou to takové tři momenty, tři symboly Květné neděle. První je cesta Ježíše do Jeruzaléma, kde ho čeká smrt, odsouzení. Druhým symbolem je vítání tohoto krále, to je to Hosana, to jsou ratolesti, to jsou prostřené šaty na té cestě do Jeruzaléma. A třetím tím momentem, tím obrazem této Květné neděle je Ježíš, Král, Boží Syn, Syn poslušný nebeskému Otci, který jede jako pokorný služebník na oslátku.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.