Rubrika
HomilieDej mi to, já to ponesu s tebou
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.04.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 50,4-7; 2. čtení Flp 2,6-11; evangelium Mt 26,14-27,66;
Promluva k evangeliu čtenému venku u bočního oltáře
Bratři a sestry, já chci promluvit teď, protože chci mluvit o tom evangeliu, které, aspoň doufám, že jste ho slyšeli, které jsme četli venku o tom, jak Ježíš začíná slavit svoje svátky. Přiblížili se k Betánii a k Betfage. Bet znamená hebrejsky dům. Známe dům chleba: bet-le-hem. Betfage znamená dům nezralých fíků.
Betlém je označení, řekli bychom, takové milé, místo, kde se najde chléb. Ale Betfage znamená: tam to ani nedozraje, tam nic nečekejte, tam i ta půda je špatná, tam se nedá čekat nic dobrého. Je to označení hanlivé. Ježíš tam nestojí náhodou. Ježíš začíná slavit Velikonoce tím, že říká: „Člověče, já vstupuji do toho všeho, co se ti nepovedlo, do všeho, co se ti nedaří, do všeho, z čeho ty máš strach.“ A říká: „Přiveďte osla.“ Na oslu jezdil král David. Ježíš se chce připodobnit králi Davidovi, ale chce také ukázat něco jiného. Na oslovi se nejezdí na přehlídku. Osel, to je zvíře do práce, nebo aspoň to tak bylo v té době. Na osla se nakládá. Tam to zaznělo, že prorok říká: „Tvůj král k tobě přijíždí na oslu, na mláděti osla, na mláděti soumara.
Soumar vezme na hřbet, naloží se na něj a jde se. V neděli, na Květnou neděli Ježíš sedí na tom soumarovi, ale na Velký pátek se to vymění a Ježíš se stane tím soumarem. Připadá vám to tvrdé? Ale tak to bylo, tak to je. Na Ježíše naložili kříž a k tomu kříži jsme přispěli my všichni.
Teď, když budeme poslouchat tu zprávu o umučení Ježíše Krista podle Matouše, vyslechněme ji s vděčností, že jsme na Ježíše mohli vložit všechno, všechen svůj strach, všechny svoje obavy, všechno, co se nám nepodařilo, všechny hříchy, zkrátka a dobře všechno, s čím si nevíme rady. Že jsme to na něj mohli vložit, on se nezdráhal a naopak řekl: „Dej mi to. Já to ponesu s tebou.“
Promluva k pašijím
Bratři a sestry, ty pašije můžeme sledovat ze dvou pohledů. Můžeme se dívat na Ježíše Krista, na to, co se s ním děje, jak Jidáš vydává Ježíše velekněžím, velekněží vydávají Ježíše Pilátovi, Pilát vydává Ježíše lidem, lidé ho vydávají k ukřižování. A Ježíš to všechno odevzdává Otci. To je jedna ta linie, ta hlavní. A potom tady v celém tom dramatu je spoustu lidí, kteří se k tomu dramatu nějakým způsobem připojují na delší nebo kratší dobu, a vidíme, jak se k tomu ti různí lidé staví.
Co bych chtěl ještě dodat, chtěl bych připomenout dva lidi – Jidáše, Petra. „Co mi dáte? Já vám ho zradím.“ Existuje snad vykutálenější otázka? Co z toho budu mít? Zdálo by se, že ten člověk to má velmi dobře promyšlené, velmi dobře spočítané. A oni mu odpočítali třicet stříbrných. Děcka v náboženství se okamžitě ptají: „A kolik to je? Co se za to dá koupit?“ Málo, i v tehdejší době málo. Dal se za koupit otrok anebo, a to je právě to, v čem to koresponduje s Květnou nedělí, mladý oslík. Vyměnil Ježíše Krista za velmi málo.
Je to velmi smutné, ale napadá nás okamžitě otázka: A na kolik si ceníme Krista my? Na kolik mu dáme přednost nebo za co jsme ochotní ho vyměnit?
Ale to velmi málo platí i z druhé strany. Když kohout zakokrhá a Petr si vzpomene na to, co se stalo, stačilo velmi málo, aby mu bylo odpuštěno. Stačila jeho upřímná lítost a pohled na Ježíše Krista a bylo mu odpuštěno. A to je na tomto příběhu ještě to zásadnější: Člověče, přes tvoje mnohé zrady, přes tvoje mnohé pády stačí velmi málo. Ježíš Kristus tím, co prošel, tady tím bolestným příběhem, tou bolestnou skutečností ti člověče otevřel dveře k odpuštění. Nikdy na to nezapomeň a toho si važ.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
13.04.2025, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 50,4-7; ž. Žl 116; 2. čt. Flp 2,6-11; evang. Lk 22,14-23,56;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.04.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 50,4-7; ž. Žl 116; 2. čt. Flp 2,6-11; evang. Lk 22,14-23,56;
Slyšeli jsme, že ti učedníci na Květnou neděli, nebo Palmovou, jak se říká, volali: „Požehnaný, který přichází jako král ve jménu Páně. Na nebi pokoj a sláva na výsostech.“ Známe to odněkud, známe to z Vánoc, a je to „na zemi pokoj,“ zpívali andělé. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
20.03.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 50,4-7; ž. Žl 116; 2. čt. Flp 2,6-11; evang. Lk 22,14-23,56;
Bratři a sestry, letos nás bude velikonočními svátky provázet svatý Lukáš a on ve svém vyprávění o utrpění a smrti Ježíše Krista zaznamenal některé události, některé příběhy nebo epizody v tom celkovém příběhu, které jinde nejsou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.03.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 50,4-7; ž. Žl 116; 2. čt. Flp 2,6-11; evang. Lk 22,14-23,56;
Bratři a sestry, vstupujeme do svatého týdne, do největších svátků křesťanského světa. Vstoupili jsme tím, že jsme vyslechli pašije, a takovými pašijemi ve zkratce je žalm, který jsme slyšeli mezi čteními, žalm dvacátý druhý, který ve druhém verši má známá slova „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil“. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.03.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 50,4-7; ž. Žl 116; 2. čt. Flp 2,6-11; evang. Lk 22,14-23,56;
Bratři a sestry, začínáme Svatý týden. Jsou to nejdelší a nejdůležitější svátky v církevním roce. Přestože chceme něco oslavovat, budeme mít svoje každodenní povinnosti. Budeme chodit do práce, děti ještě budou chodit do školy, běh našich domácností se nemůže zastavit. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.04.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 50,4-7; ž. Žl 116; 2. čt. Flp 2,6-11; evang. Lk 22,14-23,56;
V těch textech, které jsme slyšeli na začátku dnešní liturgie, se mluvilo o tom, že se máme připojit k zástupu, který oslavoval Krista. A vlastně já nás všechny chci také vyzvat k takové vnitřní cestě. V roce 1884 v italském městě Aretzu v knihovně u kostela Panny Marie našli několik pergamenových listů a mezi nimi byl zachycen jeden cestopis, řekli bychom křesťanský cestopis, někdy z konce čtvrtého století (je datován asi do roku 393 po Kristu) a napsala ho nějaká řádová sestra, která se jmenovala Eterie, pocházela zřejmě z dnešní Francie, z Galie, a vydala se do Jeruzaléma, do Palestiny, aby viděla všechna ta místa, kde žil Pán Ježíš. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.04.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
KVĚTNÁ NEDĚLE
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 50,4-7; ž. Žl 116; 2. čt. Flp 2,6-11; evang. Lk 22,14-23,56;
Bratři a sestry, slavíme Květnou neděli. Vlastně v tomto svátku jsou dvě myšlenky. To, co bylo na začátku, Ježíšův vjezd do Jeruzaléma: všichni se radují, všichni jásají, vítají Ježíše a říkají si: „Tak jsme se konečně dočkali. Více...