Neděle 21.07.2024, sv. Vavřinec z Brindisi, Vítězslav
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Běda mně kvůli tobě

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.07.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 66,10-14c; ž. Žl 66; 2. čt. Gal 6,14-18; evang. Lk 10,1-12.17-20;

Běda mně kvůli tobě9:05
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.98 MB]

Bratři a sestry, v evangeliu jsme slyšeli o rozeslání a o návratu sedmdesáti nebo sedmdesáti dvou. Některé překlady to mají tak, některé jinak. Jak se to tak mohlo stát? V Izraeli bylo ustanoveno sedmdesát starších, a ten, kdo je ustanovil, byli Mojžíš s Áronem. Tak teď jde o to, jestli se tam teda počítají nebo nepočítají. Ale je to číslo vlastně, sedmdesát, sedmdesát dva, těch starších. To jsou ti, kteří přijali zodpovědnost.

Tenkrát v Izraeli šlo o to po východu z egyptského otroctví v lidu doplnit náboženské znalosti, morální povědomí, zkrátka a dobře ten lid nějak vést, formovat. A tady Pán Ježíš tím, že je ustanovuje a rozesílá, tak on jim dává vlastně stejné poslání jako Dvanácti. I ten cíl je stejný – zvěstovat, shromáždit, spojit, posunout, formovat nějak to morální povědomí. A východiskem toho celého procesu je Pán Ježíš, a on je také cílem, aby se u něho nebo, řekli bychom, shromáždili ti, kteří přijali tu zvěst. Ta zvěst s sebou přináší radost.

„Vrátili se a radovali se.“ Tam už vlastně na konci je právě vylíčeno ovoce celého toho. Tady v tomto místě se to vlastně setkává také s tím starozákonním čtením. Možná jste si říkali, jak to k sobě pasuje?

To byla poslední z takzvaného třetího Izaiáše, úplně poslední kapitola z celé knihy, a je to taková apokalyptická vize, která říká právě: „Nakonec Bůh odstraní veškeré těžkosti, zmizí nepřátelství a bude tady pouze dobro.“ A to dobro je popsáno slovy nebo, řekli bychom, termíny, „jak se maminka stará o své dítě, o své narozené dítě“. Je to jediné místo ve Starém zákoně, kdy Bohu jsou přisouzeny tyto, řekli bychom, ženské vlastnosti – vlastnosti praktické, chování ženy, chování maminky. Je to místo, které je právě velmi důležité, ale je to vize, řekli bychom, na konci. Teď, v té současné době, když Ježíš je posílá, tak jim říká vlastně, do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít.

Posílá je a říká jim: „Neberte si ani měšec, ani mošnu, ani opánky.“ O co tady jde? Vlastně jsou to jistoty. Měšec, to je jistota bohatého člověka. Mám s sebou svoje peníze, nemůže se mi nic stát. Jo? Jsem na tu cestu zabezpečený po té lidské stránce. Mošna i ten vak, to je zase, řekli bychom, část výstroje, část oblečení žebráka, který do toho přijímá dary, a tak si říká: „Mám tu mošnu plnou, tak přežiji. Budou tady dobří lidé, kteří se o mě postarají.“

Opánky jsou znakem svobody. Otrok nesměl nosit žádné boty. A Ježíš tedy vlastně říká: „Uvědomte si, že jestliže přijmete tu odpovědnost, tak se stáváte závislými na mě. Já jsem vaším Pánem, ale já se o vás taky budu starat. A ode mě si vyprošujte, ode mě očekávejte, na mě spoléhejte, ve mně mějte svoje jistoty.“ Je to text, který vyžaduje vlastně odvahu od člověka, pokud ho člověk chce nějakým způsobem naplnit.

Ježíš potom říká o tom, že ta mise nebude jednoduchá, že tady budou nepřátelé proti té misi, že se tomu budou stavět na odpor. Ježíš mluví na začátku o tom, do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít. To je veřejný prostor. Ježíš chce vstoupit do veřejného prostoru. Kolikrát jsme slyšeli za minulého režimu, že náboženství, a to, že se týká člověka, že to je jeho soukromá záležitost, soukromý názor a ať se s tím nechodí nikam ven. Není to možné.

Ježíš potom pokračuje a říká: „Když vstoupíte do nějakého domu.“ To jsme zase vevnitř. To je ta sféra, kterou bychom označili právě jako privátní. Doma, tam člověk uskutečňuje svoje potřeby a tam také vlastně je nejvíc milován. I do tohoto do všeho chce Ježíš vstoupit – do toho soukromého i do toho veřejného. Chce to vlastně celé nějakým způsobem prostoupit, proniknout, formovat a jistě mi dáte za pravdu, že to chce pozvednout. Chce všechny tyto vztahy, ať ty soukromé nebo ty veřejné, pozdvihnout na vyšší úroveň.

Ježíš také mluví o tom, když zmiňuje a říká, že vlastně to nebude jednoduché, tak tam je jakési stupňování. „Hlásejte, přiblížilo se Boží království.“ Je to zvěst pozitivní. Ježíš říká: „Nikoho nestrašte, ale nabízejte a říkejte: ‚Máte tady možnost, skvělou, dobrou možnost.‘“

Jestliže to nepřijmou, tak to další stupňování je: „Vytřeste ze svých sandálů, ze svých botů i ten prach.“ Už jsme se o tom nedávno bavili. To je gesto, se kterým Izraelité vstupovali do Zaslíbené země. Když překračovali hranice, tak si ze svých šatů, ze svých botů otřásli prach, který se jim cestou uchytil. Bylo to gesto symbolické, které říká: „Nechci, aby cokoliv cizího, nečistého, vstoupilo do Svaté země.“ Je to gesto, které má naznačit vlastně očištění člověka. A tak vlastně tady to vytřesení toho prachu, jakkoliv nám to může připadat, a ono taky v dějinách to bylo, že to bylo gesto nepřátelství, tak ti zvěstovatelé té radostné zvěsti mají říct: „My teda odcházíme, ale to zlo, to nepřijetí, to necháváme tady. Neneseme si to nepřátelství pryč. Neneseme si to s sebou.“ A také ti misionáři mají v té misi pokračovat. „To si pamatujte, přiblížilo se Boží království.“ Znovu je zopakována ta pozitivní zvěst.

Je tam také to běda: „Běda vám“. Ale to není zase vyhrožování. Je to nejvyšší forma zvěstování. Je to vystupňované, je to vyhnané, řekli bychom, do toho vrcholu, do té špice, ale musíme se na to dívat z pohledu Pána Ježíše. To není, že by říkal: „Ty, ty, ty. Běda tobě.“ Ale Ježíš vlastně říká: „Běda mně kvůli tobě.“ To je výkřik odmítnutého Zachránce. Je to, řekli bychom, jakýsi pláč, nářek. Je v tom vlastně ta touha být přijat a ta bolest toho odmítnutí. „Běda mně kvůli tobě.“ Naplnilo se to na Velký pátek na kříži, kdy Ježíš, protože byl odmítnut, tak byl zabit, byl ukřižován.

Tady z toho vidíme, bratři a sestry, jak to Ježíš míní. Křesťanství je pro všechny. Žeň je hojná, jsou to všichni lidé. Pán neustále hledá učedníky, kteří by se přidali k těm sedmdesáti dvěma. Je to číslo symbolické a můžeme se do toho zapojit všichni – každý podle svých možností, podle svých schopností, každý podle své odvahy.

Kéž se nám to s Boží pomocí podaří.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Modleme se hodně za skutečný, opravdický pokoj

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.07.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 66,10-14c; ž. Žl 66; 2. čt. Gal 6,14-18; evang. Lk 10,1-12.17-20;

Modleme se hodně za skutečný, opravdický pokoj14:19
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.18 MB]

Bratři a sestry, v textech dnešní neděle vidíme určitý vývoj, a sice z hlediska, řekli bychom, mise, poslání. V prvním čtení se prorok obrací k vyvolenému národu a vyzývá je k radosti uprostřed všech starostí, uprostřed všech těžkostí.    Více...


Nebojme se patřit mezi 72 učedníků

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.07.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 66,10-14c; ž. Žl 66; 2. čt. Gal 6,14-18; evang. Lk 10,1-12.17-20;

Nebojme se patřit mezi 72 učedníků16:01
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.35 MB]

Bratři a sestry, ve 20. století vlastně vznikla úplně nová situace. Vznikl fenomén, jev, cest za poznáním, cest za tím, aby člověk něco viděl, aby nějakým způsobem obohatil svoje nitro, eventuelně aby si odpočinul.    Více...


O lakomství

P. Ing. Mgr. Dr. Pavel Konzbul
04.07.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 66,10-14c; ž. Žl 66; 2. čt. Gal 6,14-18; evang. Lk 10,1-12.17-20;

O lakomství5:07
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 0.80 MB]

V evangeliu jsme dnes svědky, jak Ježíš rozesílá daasedmdesát učedníků, kteří dostávají zcela zdarma moc uzdravovat a mají ji také zcela zdarma aplikovat. Současně mají tito učedníci, tito poslové právo nechat se živit z toho, co jim kdo nabídne, a to bez zbytečného ostýchání.    Více...


O závislostech

P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
08.07.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 66,10-14c; ž. Žl 66; 2. čt. Gal 6,14-18; evang. Lk 10,1-12.17-20;

O závislostech20:59
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 4.84 MB]

Sestry a bratři, už podruhé tento týden slyšíme stejná slova evangelia – ve čtvrtek na slavnost svatých Cyrila a Metoděje a dnes. Možná právě proto, abysme si je lépe zapamatovali, lépe promysleli, abysme podle nich žili.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.