Rubrika
HomilieMy jsme ti dělníci poslední hodiny
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.09.2017, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
Bratři a sestry, toto podobenství patří mezi ta podobenství, která v nás vyvolávají určitý rozpor, několik otázek. Zdá se nám, že tady někdo předbíhá. Zdá se nám, že někdo dostává nezaslouženě nějakou výhodu na úkor někoho, kdo se nadřel.
Toto podobenství se dostalo i do několika literárních děl. Nejznámější z nich je asi kniha Bruce Marshalla Dělníci na vinici, kde právě on hledá odpověď, v čem je ta výsada těch, kteří pracují od rána, ono je to od šesti hodin od rána do šesti hodin do večera. A on vlastně odpovídá, že jejich takovou zvláštní odměnou, to co je navíc, ten bonus, je to, že směli pracovat na té vinici, že směli být spolupracovníky Pána po celý ten den.
Musíme si uvědomit, komu říká Pán Ježíš toto podobenství. Říká ho svým učedníkům. Neříká ho všem lidem, ale těm nejbližším, těm, kteří už Ježíše znají. Už slyšeli jeho učení a očekává se, že tady toto přijmou a že to bude pro ně stravitelné a pochopitelné. A musíme si uvědomit, že Ježíš vlastně mluví k Izraelitům. Izraelité byli, jsou a budou vyvolený národ. Ale i toto vyvolení je darem V době, kdy žil Pán Ježíš, se někteří z nich domnívali, že je možné tu spásu nějakým způsobem si odpracovat, nebo se jí dokonce zmocnit, jako nějaké válečné kořisti. A Ježíš tady říká: „Ne, vždycky to bude dar.“
Když mluvíme o těch dělnících na vinici, tak nějak podvědomě cítíme, že to má nějakou souvislost s časem a řekněme i s prostorem, a velmi často se to srovnává s tím, že nějaký člověk je věřící od raného dětství a celý ten život se snaží jednat podle přikázání, podle evangelních rad a další té nauky, a že to je vlastně ten dělník, který pracuje celý ten den. Ale potom že jsou další, kteří nějakým způsobem se přidávají až v pozdějších letech svého života a takhle.
To je takový lidový výklad. Teologický výklad je taky spojený s časem, ale je jiný. Ti teologové říkají, ti jednotliví dělníci, to jsou takové epochy. Ti první, kteří pracují od rána, od začátku, to je epocha od Adama k Abrahámovi. Další ta etapa je od Abraháma k Mojžíšovi, a takhle, až se dostaneme k Pánu Ježíši. A teď si samozřejmě položíme otázku, a kde jsme teda my? My jsme ti dělníci té poslední hodiny. My jsme ti, kteří svým způsobem předběhli nebo dohonili vyvolený národ.
Jak říkám, nám se zdá, že nás někdo předbíhá, ale Ježíš říká, předběhne vás jenom tenkrát, jestliže to budete brát jako „já jsem si to zasloužil, já mám na to nárok“. Jestliže se k tomu člověk postaví „je to dar, který je mi nabídnutý“, tak potom jsem mezi těmi, kteří dostávají ten dar v plnosti. To je to, o co tady vlastně jde. První myšlenka je ta, že Pán volá nás ke spolupráci. A druhá neméně důležitá myšlenka je, že Pán chce každému dát plnost. Ten denár, to je odměna za práci jednoho dne, to je výplata, kdy tomu člověku nic neschází, kdy on si mohl pořídit všechno, co ten den potřeboval ke svému životu. Tedy jakási plnost. A Ježíš v tomto podobenství říká: „Otec vám všem chce dát tuto plnost.“ Jestliže tedy všichni dostanou plnost, tak nedojde k nějakému předběhnutí, ale dojde k vyrovnání. Tam je ta věta: „Poslední budou prvními a první posledními,“ tak v nás to evokuje ten pocit právě, že se to celé zamíchá a někdo někoho předbíhá. Ale z těch souvislostí vyplývá, že dojde k vyrovnání.
Ježíš v tomto podobenství v žádném případě se nezastává nebo neobhajuje nějaké, řekněme, lenochy, někoho, kdo by celý den, řečeno tím podobenstvím, byl doma v chládku, někde si tam počkal, a teprve potom až k té páté hodině se objevil někde na tom trhu práce. Ne, Ježíš zdůrazňuje, když ten Pán přichází k těm posledním: „Co tu celý den nečinně stojíte?“ Oni stojí na jednu stranu nečinně, protože je nikdo nenajal, ale ze své strany udělali všechno, co udělat mohli. Přišli tam, kde se nějakým způsobem domlouvala ta práce, kde se domlouvaly ty kontrakty a tady toto.
V té době Pána Ježíše většina těch „pracovních smluv“ byla domluvena ústně a na jeden den. I v dnešní době to tak platí vlastně ve většině velkých měst. Já nechci být příliš konkrétní, prostě jsou místa, kde se shromažďují ti dělníci. Ono je to většinou ve stavebnictví, dneska je to takové pololegální, občas tam přijde cizinecká policie a zkontrolují, jestli mají povolení k pobytu, případně pracovní povolení a takhle. A pak tam taky přicházejí každé ráno zaměstnanci těch firem, kteří najímají vlastně pomocné dělníky na ten jeden den, zpravidla.
A co si budeme povídat, když někam jdu ráno a řeknu si: „A tak budu mít dnes práci, budu mít nějaký výdělek, anebo nebudu mít nic?“ To je nejistota. To je velká nejistota a my neradi žijeme v nejistotě. Proto v tom podobenství tady ti, kteří zažívali celý den tu nejistotu, jak to s nimi dopadne, jim Pán věnuje nejvíc pozornosti. V tom podobenství on si s nimi povídá. Tam jde přímo o rozhovor.
Ježíš tady tímto zase zdůrazňuje a říká: „Vy, kteří máte nějakou potíž, nějaký problém, Pán o vás ví.“ On vás nepřejde bez povšimnutí. On se vám bude věnovat, protože chce. Protože chce rozdat svůj dar, ale očekává od nás, že my přijmeme svůj díl. V tom podobenství je to vyjádřeno tím, že přišli na to místo, kde se najímali ti dělníci.
Bratři a sestry, ať je nám toto podobenství posilou. Pán o mně ví, i když třeba zažívám nějakou nejistotu. Pán ze mě chce udělat svého spolupracovníka. A Pán mi chce dát svoje dary v té největší míře, prostě v plnosti. A toto chce učinit pro každého z nás.
Ať je nám v tomto směru toto podobenství povzbuzením a inspirací, abychom se snažili jednat podobně.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.09.2023, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.09.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
Bratři a sestry, podobenství, které jsme právě slyšeli, je v první řadě nepohodlné. Připadá nám to, že ti, kteří se dřeli celý ten den, tak že nebyli spravedlivě odměněni. Všimněme si, že svatý Matouš v úvodu k tomu podobenství říká, že Ježíš ho řekl svým učedníkům. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.09.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
Text, kde se mluví o dělnících na vinici, se velmi hodí na to naše dnešní poděkování. Znovu bych připomněl, že tam jde o tu blízkost, být blízko Pánu. To je první věc.
Druhá věc, kterou bychom si z toho podobenství měli odnést: Jak jsme slyšeli, dost často máme sklony se zařazovat do té skupiny těch, kteří pracovali nejdéle. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.09.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
Bratři a sestry, budeme pokračovat v našich úvahách o mši svaté, ale na začátek bych chtěl aspoň trošku přiblížit dnešní evangelium.
Vidíme, že v době Pána Ježíše byly stejné problémy, jako jsou v době naší. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.09.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
Bratři a sestry, úplně první otázka k dnešnímu evangeliu by mohla být: o čem to podobenství vlastně je? Na první pohled to vypadá, že je to o nějakém člověku, který ani nevěděl, kolik dělníků bude v jednom dni potřebovat na svém poli. Čtyřikrát musí jít najímat dělníky. Je tam nějaká divná sociální spravedlnost. Prvně dostávají výplatu ti, kteří pracovali jedinou hodinu; ti, kteří dřeli celý den, musí čekat. Výplata se vyplácí veřejně; to se přece neříká, kolik si kdo vydělá. Je to skutečně o tomhle, to podobenství? Není. Více...