Rubrika
HomiliePán tě zavolal na svou vinici
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.09.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
Bratři a sestry, podobenství, které jsme právě slyšeli, je v první řadě nepohodlné. Připadá nám to, že ti, kteří se dřeli celý ten den, tak že nebyli spravedlivě odměněni. Všimněme si, že svatý Matouš v úvodu k tomu podobenství říká, že Ježíš ho řekl svým učedníkům. Většinu podobenství Ježíš adresoval lidem, kteří byli kolem něho. Podobenství je nějaký názorný příběh, většinou snadno pochopitelný, a Ježíš touto metodou, tímto způsobem učil všechny ty, kteří k němu přicházejí. Ale toto podobenství Ježíš adresuje těm, kteří jsou mu blíž, kteří jsou s ním, řekli bychom, v trvalejším kontaktu, od kterých se očekává, že toto podobenství snadněji přijmou. Nechci říct pochopit, ale přijmout. Člověk to podobenství musí přijmout, a potom usiluje o jeho pochopení.
Není to jednoduché, ale je to podobenství pěkné. Vypráví o tom, že Bůh je hospodář a hospodář je zase někdo, kdo se stará. A tento hospodář je na jednu stranu spravedlivý, ale taky velkorysý. Pro Ježíšovy učedníky přijmout toto podobenství bylo možná ještě těžší než pro nás. Proč? Protože Izraelité odvozovali svoji spásu ze dvou věcí, a sice první, příslušnost k vyvolenému národu, a zachovávání Mojžíšova zákona. Vycházelo jim z toho, že tu spásu si lze nějakým způsobem odpracovat. To první, tu příslušnost k tomu národu, mohl ovlivnit, kdo se nenarodil jako žid, mohl přistoupit k víře Izraelitů, a potom tedy mít s nimi účast na obřadech a takhle. Ale tedy vycházelo z toho, že je možné tu spásu nějakým způsobem odpracovat. A toto Ježíš zbořil a říká: „Ne, vůbec ne. Takhle to prostě nefunguje.“
A jak to tedy funguje? Spása je ze strany Boha dar a ze strany člověka se očekává dobrá vůle, připravenost tento dar přijmout. Takto to funguje.
Ti první dostali smluvený denár, což byly slušné peníze. Byla to obvyklá denní mzda dělníka, z které vyžil on a uživil z toho i svoji rodinu. Nebylo to tedy málo. A na konci z toho podobenství vyplývá, že ten pán je natolik přející, že to dá i těm, kteří pracovali tu jedinou hodinu.
Toto podobenství nechce říct a v žádném případě neříká, že spaseni budou všichni lidé. Toto podobenství dokonce neříká ani to, že člověk, který by se obrátil, jak se říká, na smrtelné posteli, že do toho nebe tak nějak proklouzne. To podobenství toto neřeší. Toto podobenství mluví o povolání člověka a říká: „Hospodář vychází opakovaně a opakovaně volá.“ Každého z nás Bůh v životě opakovaně volá k sobě. Ne jednou, ale mnohokrát, a očekává, že to jeho volání nepůjde do prázdna, že člověk bude disponován, připraven toto přijmout.
Jak? Všichni ti dělníci, kteří byli postupně najímání na práci na vinici, byli najímáni na jednom místě, na tržišti, kde se prodávaly věci, kde se obchodovalo, kde se najímali dělníci. Jinými slovy oni ze své strany udělali maximum, co udělat mohli. Jejich přístup nebyl takový: „Však je to jedno. On mě asi nikdo nenajme, tak já zůstanu doma.“ A takto si to mnoho lidí říká: „Vždyť je to jedno, jestli teda věřím od mládí a podle té víry nějak žiju, anebo teda až se bude blížit nějaký ten věk, tak já potom začnu něco dělat.“
To kdepak. Toto podobenství mluví o tom, že člověk ze své strany vykoná to, co se od něho čeká. Oni přišli na to místo, kde dělníci byli najímáni, a tam doufali, že budou najati. A v této své snaze, v tom očekávání byli vytrvalí, ti poslední nejvíc. Uvědomme si, že ti první, kteří nesli tíhu dne i horko, tak měli jistotu. Hospodář s nimi smluvil denár. Oni tam pracovali, oni se tam potili, ale měli jistotu: „Mám uzavřenou smlouvu, mám jistotu. Můj dnešní den má smysl, protože já tady něco udělám a uživím za to sebe i celou svoji rodinu.“
Bůh nám nabízí jistotu. Nabízí našemu životu směr a cíl. Víra není jistota. Tady ty pojmy se nekryjí, naopak trošku si protiřečí. Ale ti, kteří stáli na tom tržišti a čekali, že budou najati, ti žili v obrovské nejistotě: „Co přinesu domů?“ A Ježíš v tom podobenství právě chce zdůraznit a říct těm, kteří nesou tu tíhu dne i horko, těm, kteří si stěžují a zoufají: „My to oddřeme, na nás to všechno leží,“ tak říct: „Nebuď smutný z toho, že tady hodně pracuješ třeba, ale raduj se z toho, že máš tu jistotu, že jsi povolán, že víš o tom, že můžeš žít z toho, že Pán tě zavolal na svou vinici a řekl: ‚Pojď, já mám pro tebe práci.‘“ Jinými slovy, já mám pro tebe smysl tvého života, já mám pro tebe poslání. Nebudeš ve svém životě jenom stát a třást se, jak to dopadne. Ty můžeš mít už jistotu, že víš, jak to dopadne, že budeš odměněn.
Pak je tam velmi zajímavé na konci to, kdy ten hospodář říká tomu jednomu: „Závidíš, že jsem dobrý?“ V řeckém originále je to řečeno úplně jinak. Je to způsob vyjadřování. V tom řeckém originále je napsáno: „Anebo je tvé oko zlé?“ My říkáme, závidíš, že jsem dobrý, a v té řečtině se to řekne jinak.
Jaké je naše oko, s jakým pohledem se díváme na ty, kteří jsou kolem nás, na to co se děje kolem nás? Jistě, je kolem nás mnoho nepříjemného i mnoho zlého, ale náš pohled, naše oko by nemělo být zlé. Máme se nechat inspirovat tou velkorysostí hospodáře, který přichází a hledá dobrou vůli. Hledá člověka, který je disponován, který je připraven, a potom i tohoto člověka povolá.
Bratři a sestry, takže jak se k tomu postavit, na čem záleží naše spása? Co se od nás očekává? V první řadě se od nás očekává ochota přijmout dar. Očekává se od nás, že budeme nějakým způsobem vnímaví pro dary, které nám Bůh dává, a očekává se od nás i nějaká práce pro tuto společnost a pro Boží království. Kéž tedy na toto nikdy nezapomeneme a žijeme z té radosti: „Jsem povolán a vím, že každá moje námaha v tomto životě bude Bohem, Otcem, Hospodářem odměněna.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.09.2023, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.09.2017, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
Bratři a sestry, toto podobenství patří mezi ta podobenství, která v nás vyvolávají určitý rozpor, několik otázek. Zdá se nám, že tady někdo předbíhá. Zdá se nám, že někdo dostává nezaslouženě nějakou výhodu na úkor někoho, kdo se nadřel. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.09.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
Text, kde se mluví o dělnících na vinici, se velmi hodí na to naše dnešní poděkování. Znovu bych připomněl, že tam jde o tu blízkost, být blízko Pánu. To je první věc.
Druhá věc, kterou bychom si z toho podobenství měli odnést: Jak jsme slyšeli, dost často máme sklony se zařazovat do té skupiny těch, kteří pracovali nejdéle. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.09.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
Bratři a sestry, budeme pokračovat v našich úvahách o mši svaté, ale na začátek bych chtěl aspoň trošku přiblížit dnešní evangelium.
Vidíme, že v době Pána Ježíše byly stejné problémy, jako jsou v době naší. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.09.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,6-9; 2. čtení Flp 1,20c-24.27a; evangelium Mt 20,1-16a;
Bratři a sestry, úplně první otázka k dnešnímu evangeliu by mohla být: o čem to podobenství vlastně je? Na první pohled to vypadá, že je to o nějakém člověku, který ani nevěděl, kolik dělníků bude v jednom dni potřebovat na svém poli. Čtyřikrát musí jít najímat dělníky. Je tam nějaká divná sociální spravedlnost. Prvně dostávají výplatu ti, kteří pracovali jedinou hodinu; ti, kteří dřeli celý den, musí čekat. Výplata se vyplácí veřejně; to se přece neříká, kolik si kdo vydělá. Je to skutečně o tomhle, to podobenství? Není. Více...