Rubrika
HomilieBůh se připojí, pokud člověk začne
P. Ing. Mgr. Dr. Pavel Konzbul
11.12.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-2a.10-11; 2. čtení 1 Sol 5,16-24; evangelium Jan 1,6-8.19-28;
Milí přátelé, v dnešním evangeliu je jasně vidět, že Jan Křtitel patřil k eschatologicky naladěnému názorovému židovskému proudu, který nejenže očekával Mesiáše, ale byl také přesvědčen, že Mesiáš už takříkajíc klepe na dveře. A nebylo to jenom nějaké pasivní očekávání. Jan totiž chápe stejně dobře jako Izaiášova prorocká škola v dnešním prvním čtení, že Bůh se připojí, pokud člověk začne. Mesiáš má podle Jana Křtitele spravedlnost završit, a nikoliv započít.
A tak se zkusme dnes zamyslet nad naším úsilím o spravedlnost. Jak má toto úsilí vypadat? Postup může být celkem jednoduchý. Je důležité většinou zvolit tu obtížnější cestu a nebát se jednat. Je mnohem snazší kázat evangelium lásky k lidstvu, než milovat nepříjemné jedince, kteří se vyskytují kolem nás, a tak být vlastně věrný Bohu ve zdánlivých maličkostech.
Ve Starém zákoně byl za spravedlivého považován ten, kdo řádně plnil svoje povinnosti, kdo splnil, co slíbil. My ovšem máme často sklon uhýbat. To je vidět i na příběhu jedné chudé Židovky, která kdysi spěchala v zimě z trhu a zkracuje si cestu přes zamrzlý rybník. Tu pod ní začne praskat led. Žena se vyděsí a prosí Hospodina: „Jestliže přežiju, tak dám na chudé pět rublů!“ Sotva ale vkročí na pevnější led, tak se jí to v hlavě rozleží a říká si: „Pět rublů bude asi moc. Tolik jsem dnes na trhu ani nevydělala. Možná by stačilo, kdybych dala jenom pět kopějek. V tom se pod ní ozve zapraskání. Žena vykřikne: „No tak, Hospodine, copak nerozumíš žertu?“
I my jsme občas zvyklí nedodržet, co jsme slíbili, anebo si to aspoň zjednodušit. Už filozof Kierkegaard říkal, že musíme se odvážit jednat. Jsme jako Izraelci, před kterými se Jordán rozestoupil, až když smočili svoji nohu v jeho vodách.
Jeden aforismus tvrdí, že k odvaze ani tak nepotřebujeme sílu, ale hlavně k ní potřebujeme lásku. Láska není jenom cit. Láska je především práce, kdy překračujeme své vlastní hranice a přitom se měníme.
Jan Křtitel vybízí k pokání. My, co známe učení Ježíše Krista, teď všichni dobře víme, že to pokání nemá být z důvodu strachu, ale z důvodu naší lásky. Platí totiž psychologická zkušenost, že začínáme být upřímní v okamžiku, když máme naději, že nám odpustí, a nikoliv když máme naději, že nás potrestá. Bůh totiž, bratři a sestry, stejný jako my. Nečeká, až druzí udělají chybu, aby jim to mohl připomenout. A když pochopíme, že Bůh je úplně jiný než my, právě v ten okamžik z našeho srdce začnou mizet místa, která doposavad nebyla zasažena evangeliem.
Evangelium znamená radostnou zvěst. Dnešní třetí neděle adventní je právě takovou nedělí radosti, nedělí Gaudete. Bývalo dřív zvykem, že se nosil růžový ornát právě o třetí adventní neděli. Dnes už trošku jeho popularita upadla, protože faráři, kteří jsou víc při těle, mají dojem, že když si ho oblečou, tak připomínají prasátka.
Dnes bohužel platí, že tam, kde ubývá radosti, tak tento deficit je nahrazován zábavou. Zábavní průmysl dnes proniká úplně všude a zdá se, že ovládl třeba i politickou scénu. Řada lidí se dívá na politické diskuze v televizi s nadějí, že politici se pohádají a navzájem zesměšní. Chytřejší politici to pochopili, začali se podle toho chovat, aby posbírali nějaké ty politické body. To, co mělo být naplněno odpovědností, se mění v zábavní průmysl. A možná právě v takovéto společenské atmosféře umělé zábavy lidé potřebují, aby jim někdo přinesl trochu té radosti, aby svědčil o světle, které má ve svém srdci. A právě k tomu nás dnešní neděle vybízí.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
13.12.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-2a.10-11; 2. čtení 1 Sol 5,16-24; evangelium Jan 1,6-8.19-28;
Drazí bratři a sestry, milí farníci, dnes prožíváme 3. neděli adventní, neděli, která je nazývána nedělí radostnou, protože už se blíží Vánoce. Koneckonců, každá příprava, každé očekávání je nějakým způsobem obtížné, a už se těšíme, až bude za námi, až budeme prožívat tu samotnou vlastní slavnost. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.12.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-2a.10-11; 2. čtení 1 Sol 5,16-24; evangelium Jan 1,6-8.19-28;
Bratři a sestry, text dnešního evangelia je hodně podobný tomu, co jsme slyšeli minulou neděli. Minulou neděli to bylo z pera svatého Marka, teď je to z pera svatého Jana a všechno je to inspirováno Duchem svatým. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.12.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-2a.10-11; 2. čtení 1 Sol 5,16-24; evangelium Jan 1,6-8.19-28;
Bratři a sestry, co nám především chce říct dnešní Boží slovo? Označil bych to pojmem „souvislosti“.
Dnešní první čtení je vzato z třetí části spisu proroka Izaiáše, z takzvaného třetího Izaiáše. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.12.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-2a.10-11; 2. čtení 1 Sol 5,16-24; evangelium Jan 1,6-8.19-28;
Bratři a sestry, my se dnes zase vrátíme k druhému čtení z Listu apoštola Pavla Soluňanům. Tady o tomto listu už jsme mluvili několikrát a troufám si říct, že ho známe už trošičku víc, tak nějak důvěrněji. Přesto možná nás některé ty Pavlovy formulace třeba překvapí: „Stále se radujte, bez přestání se modlete, ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Více...