Rubrika
HomilieNeschopnost užívat svobodu
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.07.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
13. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení 1 Král 19,16b.19-21; 2. čtení Gal 5,1.13-18; evangelium Lk 9,51-62;
Bratři a sestry, jak jsem už říkal na začátku mše svaté, jednou z myšlenek, kterou můžeme nalézt v dnešních textech, je myšlenka svobody.
Co to je svoboda? Často o tom slyšíme, že někde chybí svoboda, nebo zase naopak někdo říká: „Já jsem svobodný, mám svobodu.“ Co to je? Je to něco, po čem lidé touží, je to něco, o co lidé usilují, ale na druhé straně je to taky takové zaklínadlo a mnoho lidí vlastně neví, co to je svoboda.
Svoboda není samoúčelná, ale svoboda je vždycky „k něčemu“. Být svobodný, to znamená mít možnost volby, vybrat si. Krásně to bylo naznačeno v prvním čtení, kdy Eliáš přichází k Elizeovi, a když vidí, jak Elizeus se má dobře, jak je to velký sedlák, kolik má dobytka a jak mu to jde na poli, tak Eliáš pochybuje, že by Elieus to tam všechno nechal a šel za ním.
Tam je to krásně vyjádřeno tím, když Elizeus říká: „Dovol mi, abych se šel rozloučit,“ a Eliáš říká: „Jdi a vrať se.“ Ale protože tomu moc nevěří, že se Elizeus vrátí, tak říká: „Já jsem udělal, co jsem měl udělat,“ jinými slovy: „Teď je to na tobě. Teď je to na tobě, jestli splníš ten slib, že se vrátíš.“ A Eliáš se asi divil, když se Elizeus vrátil.
Takže tedy být svobodný, to znamená mít možnost volby. Na druhé straně s každou svobodou nastupuje odpovědnost. Jak říkáme, každá mince má dvě strany. S výhodou přichází i určitá povinnost, s možností volby přichází odpovědnost. A takhle bychom mohli pokračovat.
O té svobodě hodně mluvil dnešní úryvek z listu Galaťanům. Když Pavel hlásal Galatským evangelium, byli pro něj nadšeni. Potom Pavel od nich odešel, pokračoval na svých misijních cestách, a přišli tam někteří lidé, kteří pocházeli ze židovství, ale hlásili se také k evangeliu, i když musíme říct, že asi to evangelium nepřijali úplně, protože tito lidé říkali: „Vy musíte zachovávat Mojžíšův zákon.“ A teď ti Galaťané nevěděli, co mají dělat, co nemají dělat, a bylo tam hodně těch, kteří říkali: „Ano, máte pravdu. Budeme tedy zachovávat Mojžíšův zákon a budeme se hlásit i k evangeliu.“ A ono se to vylučuje a nejde to, nejde to moc do sebe.
A apoštol Pavel se snaží je vyburcovat. On tam používá termíny jako „vy pošetilí Galaťané“, chce s nimi zatřást, chce je přivést k tomu, aby mysleli, aby uvažovali. Znakem každé svobody je to, že člověk může svobodně uvažovat, používat svůj rozum, svoji hlavu. Naopak každá totalita se snaží, aby člověk nemyslel, snaží se už dát předem jasné formulované odpovědi. Fascinuje mě jeden náboženský časopis, není vůbec křesťanský, ale v tom časopise té společnosti jsou otázky a pro jistotu jsou hned i odpovědi, aby teda bylo jasné, k čemu se má dojít, aby ten čitatel náhodou nepřišel na něco vlastního, aby se neubíral svou vlastní cestou.
Svoboda, jak jsem říkal, má vždycky vztah, svoboda je k něčemu nebo k někomu, je to vlastně nabídka cesty. A my se musíme ptát, kam mě ta cesta dovede, ke komu nebo k čemu mě ta cesta přivede. Ano, když to vezmu nějak absolutně, tak můžu říct: „Mám svobodu - mám svobodu brát drogy, mám svobodu se opíjet, mám svobodu rozházet v hazardních hrách svůj majetek, ale je to skutečná svoboda? K čemu mě to dovede?“ Je to nějaká pokřivená svoboda, ona to není ani svoboda, protože všechno, co vede ke zničení člověka, ke zničení jeho zdraví, ke zničení vztahů, ke ztrátě života, ke ztrátě smyslu života, to ani nelze nazvat svobodou. To je jakási pseudosvoboda, to se jenom tak tváří.
Apoštol Pavel říká: „Evangelium vám nabízí svobodu, nabízí vám možnost volby. Evangelium není totalita, která by říkala: ‚Nesmíš mít vlastní názor, naopak člověče, buduj si svůj vlastní názor, ale srovnávej ho, srovnávej ho s evangeliem a buduj svoji schopnost se rozhodovat.“
Víte, toto je asi jedno z takových nejpalčivějších dědictví, které jsme zdědili po minulém režimu – neschopnost užívat svobodu. Mnoho lidí nechce přijmout odpovědnost, chtějí, aby za ně někdo rozhodl, a když za ně pak někdo rozhodne, tak si stěžují, tak říkají, že „byla potlačena moje práva“. Mnoho lidí nechce přijmout možnost té volby a nechce také přijmou to, že potom musí nést následky té volby.
My, jako křesťané, když toto víme, máme být svědky svobody, máme svědčit o tom, že člověk je povolán ke svobodě, že je mu nabídnuta tato svoboda. Je to svědectví velmi těžké, velmi obtížné. Proč? Protože se nás na to nikdo neptá, protože mnoho lidí ani nenapadne, že by evangelium nabízelo svobodu. V mnoha lidech je zakotvena představa, že evangelium, víra, náboženství, že to je zase nějaká totalita, kde člověk nic nemůže a musí jenom poslouchat. Ale ona to není pravda.
Apoštol Pavel na jedné straně psal Galaťanům, jak mají užívat svoji svobodu, ale na druhé straně byl velkým svědkem této svobody. Věděl, že „slova zní, ale příklady táhnou“, a proto tedy nejen psal, ale hlavně o tom svědčil, podle toho jednal. A tak i my můžeme o tom mluvit, jistě to bude užitečné, ale víme, že v naší dnešní době je mnoho lidí zase alergických na slova, protože slov už bylo řečeno spousta. Hlavně je potřeba o tomto povolání ke svobodě svědčit v každodenním rozhodování, v tom, že si budeme vědomi toho, že svoboda je cesta – cesta k člověku, cesta k Bohu, v tom, že každý den budeme tuto svobodu přijímat, používat a že taky vezmeme na sebe tu odpovědnost, která bude z našich rozhodnutí, z naší volby pramenit.
Takže kéž jsme tak jako Pavel pro Galaťany i my svědky svobody pro dnešní svět kolem nás.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.06.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
13. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení 1 Král 19,16b.19-21; 2. čtení Gal 5,1.13-18; evangelium Lk 9,51-62;
Bratři a sestry, především v evangeliu jsme slyšeli o různých setkáních člověka s Bohem, s Božím Synem, s Ježíšem. Jsou tam vylíčena setkání, kdy Ježíš přímo ty lidi vybízí, volá je, a jsou tam lidé, kteří taky nabízejí své služby, ale mají třeba nějaké požadavky. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.06.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
13. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení 1 Král 19,16b.19-21; 2. čtení Gal 5,1.13-18; evangelium Lk 9,51-62;
Bratři a sestry, všechna tři čtení, která jsme vyslechli, vypráví o změnách. O změnách v životě člověka, v evangeliu i o změně třeba i v životě Božího Syna. Druhé čtení z listu apoštola Pavla Galaťanům mluvilo spíš o změnách, řekli bychom, vnitřních o změně postojů, o změně chování. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.06.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
13. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení 1 Král 19,16b.19-21; 2. čtení Gal 5,1.13-18; evangelium Lk 9,51-62;
Bratři a sestry, začínají prázdniny, doba dovolených, doba cestování a církev nám předkládá úryvky, které se odehrávají na cestě. Církev si přeje, abychom se víc zamysleli v tyto dny, kdy třeba budeme mít více volna, více času, abychom se hlouběji zamysleli nad svým životním putováním, na svojí životní cestou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.06.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
13. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení 1 Král 19,16b.19-21; 2. čtení Gal 5,1.13-18; evangelium Lk 9,51-62;
Bratři a sestry, takovou hlavní myšlenkou dnešního evangelia je to, že jsme na cestě, ale ne na nějaké cestě, která by neměla cíl nebo smysl. Že jsme na cestě za Ježíšem, že On nás volá. Tady ta myšlenka o tom, že Bůh volá někoho, ta zazněla ve všech třech čteních. Více...