Rubrika
HomilieProč hledat živého mezi mrtvými?
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.04.2007 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, když píše poutnice Eterie o slavení Velikonoční vigilie v Jeruzalémě, tak píše těm svým známým, pro které píše celý ten spis, že ta vigilie se slaví stejným způsobem jako u nich doma, a nepovažuje nějak za nutné se o tom široce rozepisovat, pouze dává několik málo informací o jakýchsi podrobnostech.
Co to znamená, že se to slaví tak jak u nich? Co tím chce říct? Že je ten obřad velmi starý. Jsme účastníky velmi starého obřadu. Je jasné, že se měnil v dějinách počet čtení, že se to různě přeskupovalo, něco bylo dříve, něco později, ale ta hlavní osnova, ta hlavní myšlenka je stále stejná: Pán vstal. Pán vstal a chce nám dát něco trvalého – trvalý život.
Eterie se zmiňuje o tom, že ta vigilie začíná ve větší bazilice – v bazilice Umučení, tam že taky probíhá křest katechumenů a potom, po křtu, biskup s těmito nově pokřtěnými se odebere do baziliky Vzkříšení, kde u Božího hrobu vykonají modlitby, biskup jim požehná a zase se vrátí do baziliky Umučení. Jde tam o to, že i ti pokřtění si mají uvědomit, že ten křest je ovoce toho, co vykonal Ježíš Kristus, že to je ovoce jeho oběti.
Potom se slaví bohoslužba slova v té bazilice Umučení a pak se už všichni odeberou do baziliky Vzkříšení a tam se slaví eucharistická oběť. Také se tam čte evangelium o zmrtvýchvstání Pána Ježíše.
Už jsem tady několikrát zdůrazňoval, že ta bazilika, ve které je Boží hrob, se nazývala bazilikou Vzkříšení, Zmrtvýchvstání, že ti křesťané si chtěli připomenout, že Kristus v tom hrobě nezůstal. Chtěli si připomenout i tím názvem to, co jsme teď četli: proč hledat živého mezi mrtvými? On žije a chce se o ten život rozdělit s námi.
Jak jsem říkal, v této bazilice Zmrtvýchvstání se slavila eucharistie a této eucharistické oběti byli poprvé také přítomni nově pokřtění. Do té doby nemohli, nemohli tam přijít. Křesťané si to střežili jako svoje tajemství, jako něco velmi vzácného, jako něco, co právě patří jenom těm pokřtěným.
Chtěl bych se zmínit ještě o jednom obřadu, který se v bazilice Zmrtvýchvstání konal každý den odpoledne. A sice je to obřad, který se nazývá lucernárium. Je to něco podobného, jako když my jsme vstoupili do tohoto kostela teď večer a byla tu tma, a pak jsme si začali zapalovat svíce jednu od druhé. Eterie píše, že od lamp, které hoří kolem Božího hrobu, se zapalují další lampy a svíce, doslova píše „kdejaká lampa, kdejaká svíce“. Bylo to vlastně v kontrastu s tím, že venku už se začínalo šeřit, ale v té místnosti bylo světlo.
Je to právě vyjádření toho, co slavíme o Velikonocích. V našem životě se střídají dny, noci. Střídají se chvíle radostné, chvíle bolestné - chvíle těžké, chvíle smutné s chvílemi radostnými, takovými, řekli bychom, lehkými. Ten obřad rozsvěcování světel nám má připomenout, že Kristus je ten, který říká: „Já ti dám něco, co se nemění, něco trvalého, něco, co je napořád.“
Bratři a sestry, lidé touží udělat něco napořád, něco, co by vydrželo, co by tady zůstalo. Faraónové v Egyptě kvůli tomu stavěli pyramidy, různí státníci si nechali postavit různá mauzolea a všelijak balzámovat těla, aby to vydrželo, aby to zůstalo. A Ježíš říká: „Já ti dám taky něco, co vydrží – život. Nic menšího, věčný život. Dám ti jistotu.“
V tyto dny velikonočního třídenní i tady v kostele to bylo jaksi naruby. Svatostánek byl prázdný, v kropenkách nebyla voda. To, co jsme byli zvyklí dělat po celý rok, jsme nedělali a dělali jsme naopak něco jiného - právě proto, abychom si uvědomili, jaké by to bylo, kdyby nebyla mše, kdyby nebyla eucharistie, kdyby nebyl křest, kdyby nebyla Kristova oběť, kdyby nebylo vykoupení. Teď se to vrací do jakéhosi normálu. Až budeme odcházet, všechno bude na svém místě, ale nemá to být tak, abychom podlehli falešné jistotě: „Tak je to zase všechno v pořádku, už se to tam zase vrátilo. A tak až zase za rok.“ Máme poděkovat tomu, kdo nám dává tu jistotu. Máme poděkovat tomu, který se s námi chce rozdělit o svůj život.
A úplně nakonec. Z toho lucernária, z toho rozsvěcování v Jeruzalémském chrámu, se vyvinul zvyk, že rodiny doma, když se modlí, tak si zapalují svíci. Nemusí to být večer, je jedno, kdy to bude, ale mělo by to tak být. A zkusme to udělat aspoň někdy, abychom si připomněli tady tuto noc. Abychom si připomněli Ježíše a to, že on se s námi chce rozdělit o něco, co se nemění, o něco, co je trvalé – o svůj život.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.03.2024 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.04.2021 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, slavíme Paschu, tedy přejití - svátky, kdy se Izraelité přemístili z otroctví do svobody. Ale tady v tomto svátku jde o přesun, posun, který má nastat v hlavách, v myslích a v srdcích všech, kdo tady tyto svátky slaví.
Čtení, která jsme slyšeli, tak ve všech těch čteních právě byl pohyb. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.03.2018 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, prožíváme to, čemu se říká Velikonoční vigilie. To znamená bdění – bdění po té stránce fyzické, kdy bychom tedy mohli odpočívat, třeba i spát, být v pohodlí svého domova, tak jsme na místě, kde jsme společně. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.04.2015 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, včera nám byl průvodcem v tom okamžiku Ježíšovy smrti svatý Pavel a chtěl bych dnes, abychom se aspoň kratince zamysleli také nad tím, co jsme slyšeli v epištole, v dopise z Nového zákona svatého Pavla Římanům. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.04.2012 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
 |
Chyť se mě | 12:24 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.41 MB] |
Bratři a sestry, naším průvodcem při vstupu do velikonočních svátků byl svatý Marek. Na Květnou neděli jsme vyslechli pašije z pera tohoto evangelisty. Pašije končí okamžikem uložení Ježíše do hrobu, a dnes slyšíme pokračování. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.04.2009 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, jaký význam mají dnešní obřady, co si připomínáme? Slavíme to, čemu se říká už od dob Starého zákona pascha, přejití. Svatý Augustýn k tomu říká: „Pascha se neslaví jako výročí, ale slaví se jako svátost. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.04.2006 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, prožíváme Velikonoce, velikou noc vzkříšení. Nevím, jak vy, ale já se dost často setkávám s tím, že mi lidé říkají: „No, Velikonoce, to je v pondělí.“ Ne. Velikonoce jsou v noci ze soboty na neděli. Židé si připomínají v tuto noc svoje vysvobození z egyptského zajetí, noc, kdy odešli, kdy přešli rákosové moře suchou nohou a byli zachráněni. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.04.2003 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, obřad vigilie Vzkříšení, na kterém jsme právě přítomni, prodělal velké změny, hlavně v minulém století. Vy starší určitě ještě pamatujete, že velká část obřadů se konala na Bílou sobotu ráno. Potom, zhruba v polovině minulého století, papež Pius XII. provedl takovou reformu, a všechy ty obřady byly přesunuty na večer, nebo resp. mají se konat v noci. Má to svůj důvod, já jsem to tady zmiňoval už o Vánocích. Křesťané dvakrát za rok bdí. O veliké noci Narození a o veliké noci Zmrtvýchvstání. Více...