Rubrika
HomilieNaplno a opravdově
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.02.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Bratři a sestry, většina prorockých knih bývá uvozena nebo začíná nějakým časovým údajem. Že třeba za vlády toho nebo onoho krále vystoupil ten nebo onen prorok. Kniha proroka Joela je tady v tomto výjimkou. Vůbec vlastně se tam nedá poznat, kdy prorok Joel vystoupil, v jaké době žil. Něco málo by se dalo poznat z toho asi, že to bylo v době po exilu, kdy už nebyl žádný král. Ale jsou i tací, kteří říkají, že vystoupil až v době Makabejské, to je v 2. století před Kristem.
Ale celkem správná myšlenka těch badatelů nebo závěr těch badatelů je asi tento. Je úplně jedno, kdy ten prorok Joel vystoupil, protože to, co nám zanechal, to co, je zapsáno, je text, který je platný pro jakoukoliv dobu. A s největší pravděpodobností se totiž jednalo právě o text, který byl přednášený při liturgii, při starozákonní bohoslužbě, a tedy tím pádem, jak říkám, bylo to platné vždycky, má to univerzální platnost a nikdy to tu platnost neztratí.
V první řadě je to ta výzva po té opravdovosti. Když tedy člověče usiluješ o to něco napravit, dělej to pořádně. Platí to vždycky. Platí to v jakémkoliv směru naší činnosti, našeho snažení. Když něco děláme, ať je to pořádně, ať to není napůl.
Potom dál ten prorok vlastně tam vyjmenovává různé stavy, různá období lidského života. Mluví se tam tedy o tom, že svolejte starce, shromážděte děti i kojence, ať ženich vyjde ze svého pokoje, nevěsta ze své ložnice. Chce se tím říct asi tolik, že to úsilí o tu nápravu je nejdůležitější – nejdůležitější v tuto chvíli.
My dělíme svůj čas mezi věci, které jsou, řekli bychom, naprosto zásadní, a pak jsou věci důležité. Důležité, to jsou ty věci, které je třeba vykonat proto, aby rodina fungovala, aby se to nezastavilo, zaměstnání a tyto věci. Ale věci naprosto zásadní jsou ještě nad tím. Potíž je v tom, že člověk, když vykoná ty věci, které jsou důležité, splní ty důležité povinnosti, tak zpravidla bývá tak unavený, že už mu nezbývají síly právě na to, řekli bychom, nejdůležitější, na to zásadní.
V té době postní jsme vyzýváni k tomu, abychom to přehodnotili a aby to, co můžeme nějakým způsobem odsunout, abychom to udělali, aby nám zbyl čas a aby nám zbyly síly. To je to důležité. Nejsme vyzýváni k tomu, abychom to takhle, řekněme, osekali celý rok, ale jsme vyzýváni k tomu, abychom teď, po těch 40 dnů, které předchází Velikonocům, abychom toto udělali a to, co je možné nějakým způsobem odsunout, abychom odsunuli, aby vyplynulo, aby se dostalo, aby zbyly síly a zbyl čas na to základní, na to opravdu podstatné.
Ten prorok tam schválně vyjmenovává i ty věci, které jsou v životě člověka zásadní, to je ta svatba. Dokonce říká právě, že i to úsilí o tu vnitřní obnovu za určitých okolností dostává přednost. On to tam schválně takhle vyhrocuje, aby si toho lidé všimli a aby se nad tím zamysleli a aby o tom uvažovali.
Je tam výzva, aby kněží volali k Bohu mezi předsíní a oltářem. Nevíme, proč zrovna tam, to nějakým způsobem nechápeme, ale to je vedlejší. Ale co je právě to důležité, to zaznělo vprostřed toho textu. A sice to, že: „Obraťte se, protože Bůh je dobrý, milosrdný, shovívavý, plný lásky a slituje se.“
To zaznělo skoro na začátku toho textu. Všichni vlastně jsme ujištěni v tom, že to, co budeme teď dělat, v té době postní, že to má smysl. Že to má smysl a že Bůh to vidí, slyší, vnímá a že to bohatě odmění.
Nakonec toho textu vlastně tam bylo i takové, to není upozornění, ale ujištění, i směrem ven, že tedy když vezmeme vážně tady toto období, tak že i ti, kteří nejsou s námi té stejné víry, kteří vlastně toto třeba dělat nebudou, že i u nich to vzbudí nějaký respekt, že to i tyto nevěřící lidi osloví a že tito lidé si řeknou: „Aha, tak tady jsou lidé, kteří berou vážně svůj život a úsilí o tu vnitřní obnovu.“ A že to tedy bude mít užitek pro nás, ale že to bude i inspirací pro ty, kteří s námi nesdílejí tu stejnou víru.
Kéž tedy tu letošní dobu postní prožijeme s tím největším užitkem, ale hlavně naplno a opravdově.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.03.2017, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Bratři a sestry, začnu možná trošku netradičně, ale položím vám hádanku. Doufám, že tím nikoho nepohorším, pak se dostaneme k tomu, k čemu to chci přivést.
V jedné televizní soutěži kdysi byla otázka: Co udělá švec, když zjistí, že se mu kýve verpánek? Dokonce byly dané možnosti, jednu nohu podloží, jednu uřízne, anebo třetí možnost nic. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.03.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Bratři a sestry, texty, které jsme teď právě vyslechli, se krásně doplňují. Asi největší takovou syntézu tvoří zase žalm. Má číslo 51 a už jsme o něm rozjímali. Je to takzvaný kající žalm. Ze všech kajících žalmů je nejoblíbenější. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.03.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Bratři a sestry, prorok Joel napsal začátek svého spisu, první dvě kapitoly (celý ten text má čtyři kapitoly, takže první polovinu toho spisu), napsal asi 400 let před narozením Pán Ježíše a impulsem k tomu byla taková konkrétní událost, nepříjemná událost. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.02.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Bratři a sestry, apoštol Pavel byl velmi dobrým žákem Pána Ježíše, a jedna z těch zásad, které se naučil od Pána Ježíše (i když se to naučil zprostředkovaně), bylo to, že se snažil vysvětlovat třeba i důležité věci na příkladech, na příkladech z života, na příkladech, kterým rozumělo co nejvíc lidí, nejlépe všichni. Více...
P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
13.02.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jl 2,12-18; 2. čt. Žalm 51; 3. čt. 2 Kor 5,20-6,2 ; evang. Mt 6,1-6.16-18;
Sestry a bratři, Boží přátelé, dnešním dnem vstupujeme do doby svatopostní, do doby, která je přípravou na Velikonoce, ale nejenom na ty Velikonoce za 7 týdnů, ale na ty Velikonoce, které jednou budeme slavit u Pána. Aby ty Velikonoce pro mě, pro tebe byly šťastné. Proto každý rok se opakuje ta doba postní a je to skutečně doba milosti a doba příhodná, ve které já mohu napřímit ty svoje životní kroky, cesty k Pánu. Kdy se víc dívám do sebe, do svého zrcadla, ne na ten svět kolem, jak je hříšnej nebo jak jsou lidi kolem mě špatní, ale kdy já se podívám do sebe, do svýho nitra a zjistím, že já jsem ten hříšník, že já potřebuji pokání, že potřebuji nápravu. Více...