Neděle 21.07.2024, sv. Vavřinec z Brindisi, Vítězslav
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Lásku je potřeba ukázat praktickým činem

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.02.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jer 1,4-5.17-19; ž. Žl 71; 2. čt. 1 Kor 12,31-13,13; evang. Lk 4,21-30;

Lásku je potřeba ukázat praktickým činem10:39
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.36 MB]

Bratři a sestry, dnešní texty tvoří takovou velmi ucelenou stavbu pomocí tří obrazů ze tří různých dob. Prvně prorok je povolán jako kněz. Byl povolán někdy kolem roku 627 před narozením Pána Ježíše v Jeruzalémském chrámu. Potom jsme slyšeli vlastně, řekli bychom, o Korinťanech, o celé té korintské obci, tam se svatý Pavel obrací, to jsme někdy kolem roku 62 – 63 po Kristu. Obrací se, minimálně se říká, že tam bylo těch křesťanů asi sto, nejvíc tak tři stovky mezi deseti až patnácti tisíci pohanskými obyvateli, obrací se k této komunitě. No, a Ježíš v evangeliu se obrací, řekli bychom, ke komunitě svých sousedů, těch, které on znal a zase oni znali jeho, jak se říká, od děcka. A všichni tito lidé jsou svým způsobem vyzváni, aby se posunuli. Aby se v životě posunuli k lepšímu.

Asi nejnázornější je to právě v tom obraze, který nám zprostředkovává První list Korinťanům, kdy svatý Pavel mluví o lásce. Ale on o ní nemluví jako o nějaké abstraktní veličině, on mluví o agape. Agape je láska, která rozdává. Agape se také nazývalo společenství, hostina, kterou slavili první křesťané po skončení liturgie, po skončení bohoslužby. Tedy každý přinesl něco. To něco dal k dispozici, nějaké jídlo nebo nějaké pití, a všichni si z toho brali, jak kdo potřeboval, jak kdo měl hlad a žízeň. Nestalo se, že by někdo přinesl všechno, ale taky se nestalo, že by někdo nepřinesl nic. Každý přinesl tak, jak měl, tak jak mohl. A v celku to vytvoří obraz toho plného stolu, toho, že lidem je spolu dobře, že vytvářejí to, čemu se říká společenství. Takto tedy vlastně svatý Pavel představuje těm Korinťanům tu lásku agape.

Korinťané, když zůstaneme tady u tohoto obrazu, byli lidmi, kteří se zabývali obchodem. V tom městě žili v podstatě dvě skupiny lidí – obchodníci, to byli Řekové, a Římané, vysloužilí vojáci, což mohli být teda lidé ze všech možných koutů Římské říše. Taková zvláštní směs lidí. A Pavel se obrací především k těm obchodníkům, protože to byli lidé praktiční. Že jo, při obchodě se často spěchá, aby mě někdo nepředběhl a takhle. Zabývali se tím, co koupit, co prodat, co zvážit, kam to převést, protože v Korintu jsou dva přístavy, a šlo jim to.

A svatý Pavel taky říká: „Nezapomeňte, že mimo tady tohoto, mimo toho zboží, které se dá zvážit, změřit, zavřít někde do trezoru, peníze, zlato, stříbro, tak mimo toho jsou tady hodnoty, na které si nesáhnete, ale bez nich by ten život byl nesmírně chudý a člověk by byl nešťastný. A tak svatý Pavel jim připomíná, on třeba říká: „Láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná.“ Ale my to můžeme říct ještě i jinak. Člověk, který má rád, je shovívavý, je dobrosrdečný. Má radost z toho, když se dělá něco dobrého. Naopak je smutný, když se dělá něco zlého.

Tedy svatý Pavel, když mluví o lásce jako o nějaké teoretické veličině, tak ji převádí do praktického života a říká, musí to být vidět. Jako to agape bude fungovat, když každý z vás na tu hostinu přinesete něco. Říká, láska bude fungovat, když ji budete projevovat. Nestačí jenom si to myslet, že mám toho druhého rád, ale je potřeba mu to ukázat nějakým praktickým činem.

A tady se dostáváme k tomu prvnímu čtení, kde Bůh povolává proroka. „Povolal jsem tě, posvětil jsem tě, označil jsem tě, vyvolil jsem tě.“ To jsou všechno aktivní slovesa, kdy právě Bůh říká: „Já jsem udělal, já dělám. Já se namáhám proto, abych vás přitáhl k sobě.“ Je to vlastně, jak můžeme říci, i jakýsi kontrast k té první větě, kterou jsme slyšeli z listu Korinťanům: „Kdybych mluvil jazyky…“ Mnoho lidí mluví, moc mluví.

V tom starém Řecku a Římě bylo velmi výnosné zaměstnání – být řečníkem. V podstatě my bychom dnes řekli, že to byl takový pracovník reklamní agentury. On byl tou tváří. Jeho bylo možné si najmout pro prosazení většinou nějakých myšlenek. V té době nešlo o to nějak propagovat zboží, ale propagovat myšlenky. A tito lidé, protože byli najatí za peníze, tak mluvili téměř jako andělé, ale často si mysleli to svoje, a tedy nebyli přesvědčeni o pravdivosti toho, co říkají. Byl tedy rozpor mezi tím, co říkají, nedělali nic a mysleli si svoje. Ale Bůh říká: „Já jsem tě vyvolil. Já jsem tě posvětil. Já jsem si tě vybral.“

Když teď kratince přejdeme k evangeliu, tak tam jim se líbí zase, co Ježíš říká. Je to česky přeloženo: „Divili se milým slovům z jeho úst.“ Řecký originál říká, že rádi slyšeli slova o milosrdenství. Ale teď chtěli taky něco vidět. Proč to chtěli vidět? No, protože byli zvědaví na toho Ježíše, kterého znali jako toho kluka, který tam chodil do školy, který se tam učil řemeslu a vlastně mu říkají: „Tak se předveď. Tak ukaž, co umíš.“ Oni očekávají estrádu, takové téměř cirkusové přestavení. „Udělej, cos udělal v Kafarnaum.“ Jenže všechno, co Ježíš dělá, nedělá proto, aby se ukázal. Ježíš nedělá kouzla. S tím mají děcka problémy v náboženství. Vždycky říkáme, to jsou zázraky, to je něco jiného. Ježíš není kouzelník. Ježíš to nedělá pro svoji popularitu. Ježíš to dělá proto, aby pomohl a aby získal.

Kdyby byl Ježíš asi politikem, tak by jim něco slíbil. Tak by věděl, na co si má dát pozor a že jim nemá rozhodně cokoliv vytýkat. Ježíš tady, můžeme říci, protože zná taky on je, tak jim toto vytkne. Vytkne jim tady tu chtivost té zábavy, té estrády a téměř to skončí tím, že se ho pokusí zabít. Ale Ježíš to neříká proto, aby je zranil, Ježíš to neříká proto, aby si je znepřátelil, ale Ježíš je chce získat. Chce ukázat to špatné, nemocné místo. Chce, aby se zamysleli a aby se polepšili. Ale bohužel, nepodařilo se mu to.

Na něco velmi podobného je připravován a upozorňován prorok: „Udělám z tebe opevněné město, želený sloup a bronzovou zeď.“ Bůh neslibuje tomu prorokovi nikdy vítězství. Neslibuje mu ten triumf: „Všichni ti budou tleskat, všichni s tebou budou souhlasit, všichni tě budou chválit,“ ale slibuje mu a říká: „Já budu s tebou. Můžu ti slíbit svoji podporu.“

Bratři a sestry, jak jsem říkal, z těch třech obrazů můžeme poskládat téměř celý náš život. V tom prvním čtení jedinec – já jako osoba. V tom druhém čtení společenství – společnost. Třeba malé společenství nějakým způsobem uprostřed velké společnosti, která se staví k víře, k Bohu buď lhostejně anebo třeba i nepřátelsky. No, a v evangeliu, tam to bylo vidět nejvíc, kdy tedy Ježíš přichází, aby ukázal na to, co je špatně, a aby to nějakým způsobem uzdravil. Ale jde o to, abychom my byli ochotni naslouchat. Abychom si byli vědomi toho, že to Boží slovo je zde proto, aby nás vedlo. Aby nás vedlo, aby nás získalo a aby nás zachránilo. Nikdy na to nezapomeňme, zvlášť tenkrát, když se nám bude zdát, že to Boží slovo je pro nás nepříjemné.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Chci vám ukázat ještě mnohem vzácnější cestu

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.01.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jer 1,4-5.17-19; ž. Žl 71; 2. čt. 1 Kor 12,31-13,13; evang. Lk 4,21-30;

Chci vám ukázat ještě mnohem vzácnější cestu11:21

Bratři a sestry, chtěl bych se teď společně s vámi zastavit u dnešního druhého čtení z prvního listu apoštola Pavla Korinťanům. Slyšeli jsme poměrně známý text, který se čte často na svatbách, ale málokdo už zná ty souvislosti a málokdo si je vědom toho, že tady v tom prvním listě Korinťanům je ještě mnoho dalších krásných myšlenek a že je to list, který vlastně by se nám hodil do našeho života.    Více...


Věříš, že to můžu udělat?

P. ICDr. Mgr. Karel Orlita, soudní vikář
31.01.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jer 1,4-5.17-19; ž. Žl 71; 2. čt. 1 Kor 12,31-13,13; evang. Lk 4,21-30;

Věříš, že to můžu udělat?21:01
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 4.49 MB]

Moji drazí bratři a sestry, vidím nedávno narozené děti Boží, odešly do sakristie, a my, co jsme se narodili trošku dřív jako děti Boží, jsme tady zůstali, abychom si poslechli ze stolu slova Božího to, co nám dnes chce říct Ježíš.    Více...


Žalmy jsou velikou pokladnicí Starého zákona

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.02.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jer 1,4-5.17-19; ž. Žl 71; 2. čt. 1 Kor 12,31-13,13; evang. Lk 4,21-30;

Žalmy jsou velikou pokladnicí Starého zákona13:56
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.12 MB]

Bratři a sestry, chtěl bych něco málo říct k dnešnímu druhému čtení, a potom bych se chtěl zastavit u dnešního žalmu.

Druhé čtení je krásný básnický text, a co je na tom právě ještě jakoby paradoxnějšího je to, že když si položíme otázku, komu to svatý Pavel adresuje, kdo jsou ti lidé, pro které to píše.    Více...


Jeremiáš je povolán napravovat mezilidské vztahy

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.01.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jer 1,4-5.17-19; ž. Žl 71; 2. čt. 1 Kor 12,31-13,13; evang. Lk 4,21-30;

Jeremiáš je povolán napravovat mezilidské vztahy10:36
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.61 MB]

Bratři a sestry, povolání člověka. Slyšeli jsme o tom, jak byl povolán Jeremiáš, v jaké to bylo době, kdy se to stalo. Víme to celkem přesně. Bylo to v roce 628 před narozením Pána Ježíše.    Více...


Inspirace k lásce

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.01.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jer 1,4-5.17-19; ž. Žl 71; 2. čt. 1 Kor 12,31-13,13; evang. Lk 4,21-30;

Inspirace k lásce8:21
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 1.86 MB]

Bratři a sestry, my se zamyslíme asi nad nejznámějším textem svatého Pavla – velepísní na lásku. Text se čte velmi často na svatbě. Je to dobře, protože ten text je takový programový, říká, co člověk má dělat, a je to program na hodně dlouho, můžeme říct, na celý život.    Více...


Víra jde ruku v ruce s láskou

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.02.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Jer 1,4-5.17-19; ž. Žl 71; 2. čt. 1 Kor 12,31-13,13; evang. Lk 4,21-30;

Víra jde ruku v ruce s láskou12:11
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 28 kb/s, 2.40 MB]

Bratři a sestry, my dnes budeme mluvit o druhém čtení, o Velepísni na lásku, kterou napsal sv. apoštol Pavel, ale můžeme se tak nějak odrazit pro tuto naši úvahu od evangelia. Proč Ježíš neudělal v Nazaretě ty zázraky, které udělal v Kafarnau? Myslím, že většina z nás by odpověděla: „Protože ti Nazareťané neměli víru.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.