Rubrika
HomilieNelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného? Byl vzkříšen.
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.03.2018 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, prožíváme to, čemu se říká Velikonoční vigilie. To znamená bdění – bdění po té stránce fyzické, kdy bychom tedy mohli odpočívat, třeba i spát, být v pohodlí svého domova, tak jsme na místě, kde jsme společně. Ale máme bdít také po té stránce, řekli bychom, duchovní, abychom nepropásli to podstatné, protože jak říká ten český název, toto je veliká noc.
Slavili jsme Květnou neděli, Zelený čtvrtek, Velký pátek, a teď slavíme Velikonoce. Teď začínají Velikonoce. A křesťané chtěli vždycky slavit Velikonoce co nejblíž tomu okamžiku, o kterém jsme slyšeli v evangeliu, časně z rána. Záhy zrána první den v týdnu šly ženy k hrobu. A ty vigilie, ty obřady prvních křesťanů končily právě v tu chvíli, kdy začínalo vycházet slunce. A oni za tmy přišli na to místo, kde se konala bohoslužba, to ještě nebyly ani kostely, a za světla se vraceli domů. Prožili velmi intenzivně ten zážitek, řekli bychom, té smrti, který je spojený s tmou, a potom zážitek nového života, který je spojený se světlem.
V tomto obřadu Velikonoční vigilie jsou momenty, které jsou vlastní nám, lidem. Když to vezmeme od konce. Bude tu chléb, jídlo, to co člověk potřebuje k životu. Stejně tak voda, která oživuje. Ale také už tady bylo světlo, které potřebujeme ke svému životu, a slovo. Slovo je to, co dělá člověka člověkem. Všechny tyto atributy patří nám lidem, a my si je připomínáme, že jsme je dostali jako dar a že je máme užívat co nejlépe. Že je máme používat k tomu, abychom šířili tu zvěst o Ježíši Kristu.
Ženy se setkávají s mladíkem, který je oblečený do bílého roucha a on jim říká: „Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného? Byl vzkříšen.“ Ono to pak pokračuje, ale ta věta „Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného? Byl vzkříšen.“ To je to, čemu se říká zvěst, a nejdříve se hlásala tato zvěst, tato jednoduchá věta. Protože se bojíme, lekáme se spousty věcí.
Tato noc nám připomíná, že Ježíš Kristus přišel, aby to změnil. To, čeho se mnozí lidé bojí a co považují za jistotu, tedy smrt jako konec, tmu, záhubu, zánik všeho, tak Kristus říká, i tuhle, řekli bychom, negativní a chmurnou jistotu, jsem změnil, a vy si to máte být vědomi a máte to hlásat. Každý z vás má být tím mladíkem oblečeným do toho bílého roucha.
Jak budou ty obřady pokračovat, tak vlastně za malou chvíli začne třetí část, které se říká křestní bohoslužba. Nebude naše společenství rozmnoženo o někoho pokřtěného, ale budeme obnovovat svoje křestní sliby, nebo spíš bych řekl svoje křestní rozhodnutí, které za nás třeba učinili naši rodiče a kmotrové, ale potom nám to předávali jako něco velmi cenného.
První církev křtila ráda o Velikonocích a křtili zásadně ponořením, ať už to byla voda tekoucí, nebo nějaká nádrž to byla, tak po jedněch schůdcích sestoupil biskup a sestoupil ten člověk, který měl být pokřtěný. Biskup se ho zeptal: „Věříš v Boha Otce?“ a on řekl: „Ano,“ a biskup ho celého ponořil. Když se vynořil, tak biskup se zeptal: „Věříš v Ježíše Krista?“ „Ano.“ Podruhé ponořil. „Věříš v Ducha svatého?“ „Věřím,“ a ponořil ho potřetí. A potom ten člověk vystoupal po schůdcích na druhé straně. Nevrátil se tam, odkud přišel, ale odešel druhou stranou, což mělo naznačovat, že v jeho životě začíná něco nového. A dostal nové bílé šaty.
Mluvili s mladíkem oblečeným do bílých šatů. To je narážka, připomínka, tady na toto místo z Písma svatého.
Bratři a sestry, za chvíli se přidáme k těm všem, kteří dnes obnovují svoje křestní vyznání. Připomeňme si, že tyto otázky už jsou staré dva tisíce let. Kdyby toto dílo bylo dílo lidské, tak už by dávno skončilo, ale protože je to dílo Boží, tak stále trvá. Děkujme za to, že k tomuto dílu patříme, a snažme se toto dílo hlásat. Nebuďme jenom jeho pasívními přijímateli, ale buďme také jeho hlasateli.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.03.2024 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.04.2021 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, slavíme Paschu, tedy přejití - svátky, kdy se Izraelité přemístili z otroctví do svobody. Ale tady v tomto svátku jde o přesun, posun, který má nastat v hlavách, v myslích a v srdcích všech, kdo tady tyto svátky slaví.
Čtení, která jsme slyšeli, tak ve všech těch čteních právě byl pohyb. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.04.2015 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, včera nám byl průvodcem v tom okamžiku Ježíšovy smrti svatý Pavel a chtěl bych dnes, abychom se aspoň kratince zamysleli také nad tím, co jsme slyšeli v epištole, v dopise z Nového zákona svatého Pavla Římanům. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.04.2012 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
 |
Chyť se mě | 12:24 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.41 MB] |
Bratři a sestry, naším průvodcem při vstupu do velikonočních svátků byl svatý Marek. Na Květnou neděli jsme vyslechli pašije z pera tohoto evangelisty. Pašije končí okamžikem uložení Ježíše do hrobu, a dnes slyšíme pokračování. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.04.2009 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, jaký význam mají dnešní obřady, co si připomínáme? Slavíme to, čemu se říká už od dob Starého zákona pascha, přejití. Svatý Augustýn k tomu říká: „Pascha se neslaví jako výročí, ale slaví se jako svátost. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.04.2006 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, prožíváme Velikonoce, velikou noc vzkříšení. Nevím, jak vy, ale já se dost často setkávám s tím, že mi lidé říkají: „No, Velikonoce, to je v pondělí.“ Ne. Velikonoce jsou v noci ze soboty na neděli. Židé si připomínají v tuto noc svoje vysvobození z egyptského zajetí, noc, kdy odešli, kdy přešli rákosové moře suchou nohou a byli zachráněni. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.04.2003 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Gn 1,1-2,2; 2. čt. Gn 22,1-18; 3. čt. Řím 6,3-4.8-11; evang. Mk 16, 1-7;
Bratři a sestry, obřad vigilie Vzkříšení, na kterém jsme právě přítomni, prodělal velké změny, hlavně v minulém století. Vy starší určitě ještě pamatujete, že velká část obřadů se konala na Bílou sobotu ráno. Potom, zhruba v polovině minulého století, papež Pius XII. provedl takovou reformu, a všechy ty obřady byly přesunuty na večer, nebo resp. mají se konat v noci. Má to svůj důvod, já jsem to tady zmiňoval už o Vánocích. Křesťané dvakrát za rok bdí. O veliké noci Narození a o veliké noci Zmrtvýchvstání. Více...