Neboj se, mám tě rád, proto ti dávám tento úkol

	Neboj se, mám tě rád, proto ti dávám tento úkol	6:27
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.29 MB]

Bratři a sestry, na začátku jsem říkal, že se pokusím veden papežem Františkem a jeho poselstvím k mládeži ukázat v životě Panny Marie něco z minulosti, něco z přítomnosti, něco z budoucnosti. O té minulosti jsme mluvili nad tou větou „Veliké věci mi učinil ten, který je mocný“. O té budoucnosti, které se Panna Maria tak s důvěrou otevřela, jsme mluvili nad větou „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“.

Teď nám zbývá ta přítomnost. Papež František pro přítomnost vybírá jinou větu, z vyprávění o zvěstování, a ta věta zní „Nalezla jsi milost u Boha“. Myslím, že tato věta je pro náš život stejně důležitá, jako byla pro Pannu Marii, její život, její službu. Myslím, že tato věta se dá říci i trochu jinak: Bůh tě má rád, nalezla jsi milost u Boha. Bůh tě má rád.

A ještě před tímto znělo jiné, a to je: Neboj se, Maria. V dnešním úryvku evangelia zaznělo slovo, které bývá někdy nazýváno Zvěstování svatému Josefovi. O tom, jak Panna Maria byla zpravena o úkolu, který Bůh svěřil, o tom píše evangelista Lukáš. O tom, jak Josef byl postaven před úkol, který mu Bůh připravil, píše evangelista Matouš v textu, který jsme slyšeli. I v tom dnešním textu zaznělo to: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii.“

Když Bůh dává člověku nějaký úkol, tak člověk dostává strach. Už jsem tady připomněl to vyprávění o Šimonu Petrovi a dalších, kteří prožili ten zázračný rybolov na začátku veřejného působení Pána Ježíše. Petr jako reakci na událost, které byl svědkem, říká: „Pane, jsem člověk hříšný, odejdi ode mě!“ A Pán Ježíš mu na to říká: „Neboj se. Od nynějška budeš lovit lidi.“

Myslím si, že to jsou takové dvě důležité věci, které zaznívají nejenom pro ty v Písmu svatém, ale také pro nás. Tou první je: „Nalezl jsi milost u Boha. Bůh tě má rád.“ A ta druhá je: „Neboj se. I když se setkáváš s Bohem, i když přijímáš Boží úkol, neboj se.“

Myslím, že k tomu je dobré přidat i vlastně jakýsi důsledek toho. Člověk díky těmto slovům poznává, že každý úkol, který nám Bůh svěřuje, je vlastně projevem jeho lásky k nám. Kdyby Bůh věděl, že nám může projevit svou lásku jiným způsobem, věřím, že by to udělal. Úkoly, které nám Bůh svěřuje, jsou projevem jeho lásky k nám. Ne, že by nás chtěl trápit, ne, že by chtěl vidět, jak se marně snažíme něco splnit. Ne. Bůh nás má rád, a proto nám dává tento úkol. Proto nám připomíná, že se nemáme bát.

Myslím si, že opravdu toto spojení je důležité. Neboj se, mám tě rád, proto ti svěřuji tento úkol. A věřím, že se setkáváme s různými úkoly v našem životě často. Jak už jsem říkal, někdy se jedná o úkoly takové ty velké, celoživotní, týkající se povolání, stavu, výběru partnera, rozhodnutí pro zasvěcený život, či podobně. Jindy jsou to možná úkoly pro dnešní den, pro tento týden nebo podobně. Ale vždy, když Bůh se na nás obrací s nějakým úkolem, říká to stejné: „Neboj se, mám tě rád. Proto ti dávám tento úkol.“

Někdy se nám to možná tak úplně nezdá, možná některé ty úkoly bychom vyměnili za jiné nebo bychom je odložili raději úplně. Ale Bůh ví, proč nám dává ten či onen úkol. A, tak ať odcházíme nejenom s něčím uspořádanějším v našem životě, ale ať odcházíme i s tím vědomím: „Neboj se, mám tě rád, proto ti dávám tento úkol.“ S vědomím, že takto se Bůh i dnes obrací ke každému z nás.

Kéž se tak stane.