Kolik váží sněhová vločka

	Kolik váží sněhová vločka	4:54
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 0.87 MB]

(první svaté přijímání)

Děcka, nachystal jsem si pro vás několik příběhů. Ten první je takový docela legrační. Je o tom, jak se v jedné farnosti připravovali na první svaté přijímání. Nepřipravoval je pan farář, ale připravovala je paní, takové paní se říká katechetka. Když skončila příprava, tak paní katechetka chtěla ukázat, že je připravila dobře, že je to dobře naučila, a tak udělali v kostele takové zkoušky. Ale paní katechetka jim dávala takové otázky, aby všichni ty zkoušky udělali.

Tak se zeptala taky jednoho klučiny, budeme mu říkat třeba Pepík. Říká mu: „Pepíku, je nějaká věc, kterou Pán Bůh nedokáže udělat?“ Pepík pokývá hlavou a říká: „No, samozřejmě paní katechetko.“ Paní katechetka se zarazila. Tuší někdo z vás, jakou odpověď čekala? Co asi chtěla slyšet? Napadne to někoho z těch menších? No, chtěla slyšet, že Pán Bůh je všemohoucí a že dokáže všechno. A říká: „ Pepíku, rozuměls dobře otázce? Je něco, co Pán Bůh nedokáže?“ A on říká znovu tak sebevědomě: „No jistě, paní katechetko!“ Teď i pan farář zbystřil, a tak mu říká: „Pepíku, tak nám to řekni, co to je, co ten Pán Bůh nedokáže udělat.“ A Pepík povídá: „Nedokáže se zavděčit všem lidem na celém světě.“

Tak to bylo možná spíš pro ty dospělé. Já bych chtěl říct, že děcka se připravovaly dobře, svědomitě. Plnily ty úkoly, které měly. Věřím tomu, že jim to dalo někdy docela zabrat, někdy i jejich rodičům, ale že si teda prohloubily svoje náboženské vědomosti.

A teď se zeptám, to už bude trošku vážnější, kolik váží sněhová vločka? Kolik myslíte?

Byla jednou jedna myška a taky nevěděla, kolik váží sněhová vločka, a tak si říkala: „Koho bych se zeptala?“

Kdo je v lese nejmoudřejší ze zvířátek? Správně, sova. Takže myška vyhledala sovu a říká jí: „Sovo, ty víš úplně všechno. Kolik váží sněhová vločka?“ Ona se tak podívá na myš, podívá se pod sebe, nahoru a pak říká: „Sněhová vločka? To je takový nic, pfff, nic.“

Myš zakroutí hlavou a říká: „Ty, sovo, poslouchej. Takhle jednou v zimě mi byla zima na tlapky, tak jsem vylezla na strom, na smrk. Tak jsem tam byla schovaná před tím sněžením, a protože jsem neměla co dělat, tak jsem počítala ty vločky, které padaly na větev. A zrovna, když jsem přišla k číslu tři milióny osm set devadesát šest tisíc čtyři sta padesát osm, tak se ozvalo velké křap křap, větev rupla a ulomila se. A ty říkáš, že sněhová vločka je takové nic.“ A myš odešla od sovy.

Co nám ten příběh může připomenout, co nám chce říct? Když děláme nějaký dobrý skutek, tak si říkáme: „To je nic, to je málo. Co to znamená? Nikde to není vidět, nikdo si toho třeba ani nevšimne, třeba mě nikdo ani nepochválí.“ Ale není to tak, není to pravda. Každý ten dobrý skutek se přidává k těm dobrým skutkům, které jsme udělali už předtím, ale taky se přidává k těm dobrým skutkům a dobrému snažení, které podnikají lidé na celém světě. A potom ze všech těch dobrých skutků, když se ty skutky poskládají k sobě, když se spojí, tak z toho vznikne velké dílo.

Tak si to pamatujte: jedna vločka neváží nic, ale tři milióny osm set devadesát šest tisíc vloček váží hodně a může to udělat buď mnoho dobrého anebo, když se to vymkne z ruk, hodně špatného. Ale my jsme tady proto, abychom udělali hodně dobrého. A ten dnešní den zase vám má pomoci k tomu, abyste na každé mši svaté, na které budete, mohli přistoupit ke svatému přijímání, a potom, v té chvilce, abyste mohli říct Pánu Ježíši všechno – z čeho máte radost, na co se těšíte, kde třeba chcete, aby vám pomohl, kde ho prosíte, aby vás podpořil a posílil.