Vy máte být ten nekvašený chléb

	Vy máte být ten nekvašený chléb	6:08
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 29 kb/s, 1.30 MB]

Bratři a sestry, jak jsem říkal, když jsme začali slavit velikonoční třídenní, naším průvodcem o letošních Velikonocích bude svatý Pavel. Svatý Pavel nám podává výklad, jak máme Velikonoce slavit.

Můžeme říct, že v evangeliích se mluví o takovém základním faktu, že se tam ti lidé třídí, kdo věří, kdo nevěří, že Ježíš vstal z mrtvých. Svatý Pavel, můžeme říct, je o jakýsi krůček dál, výš. Už je to jasné, věříme. Věříme, že Ježíš vstal z mrtvých. Proto jsme tady. Slavíme Velikonoce. Ale jak? Jak je máme oslavit? V listě Korinťanům jsme slyšeli takový jakýsi návod. Máme slavit svátky ne se starým kvasem, ale s nekvašenými chleby.

Co to znamená? Co Pavel chce říct? Bude dobré vysvětlit pár okolností. Pavel, když toto psal do Korinta, tak neměl na mysli jenom Velikonoce, ale měl vůbec na mysli postoje Korinťanů. A ač to tak nezní, on je kárá. Vytýká jim jejich nevšímavost, jejich lhostejnost ke zlému. A říká: „To přece nejde, abyste se scházeli k oslavě Pána, ke mši svaté, a když potom vyjdete ven, abyste dělali, že nevidíte špatnost, která je kolem vás. Takže to je první věc a ta myšlenka je důležitá, že Pavel kárá nevšímavost, lhostejnost.

Druhá věc, na kterou Pavel naráží už jaksi přímo tady v tom svém napomenutí. A sice to je způsob, jakým židé slavily Velikonoce. Jak víme, když Židé utíkali z Egypta, tak jim nevykynulo těsto a místo teda normálního chleba měli vlastně nekvašené, nevykynuté placky. Na památku tohoto oni celý týden, řekli bychom od našeho Velkého pátku do dalšího pátku, židé jedí nekvašené chleby. Mají přímo povinnost ze svých domovů odstranit všechno kvašené pečivo. Je na to i zvláštní bohoslužba, zvláštní rituál a tady to kvašené pečivo se pálí, aby nebylo nějakým způsobem znehodnoceno, aby se někde nepovalovalo.

Ta velikonoční hostina ve Starém zákoně spočívala v tom, že židé jedli beránka a nekvašený chléb. Ty dvě věci patří k sobě, tvoří základ té hostiny. Jestliže by se něco z toho dalo pryč, už to nebude tato velikonoční hostina.

My v Novém zákoně říkáme: „Tím beránkem je Ježíš Kristus.“ A Pavel říká: „A vy jste ten nekvašený chleba.“ Jinými slovy říká: „Vy tam patříte. Vy patříte k tomu beránkovi. Vy nemůžete být lhostejní, vy nemůžete být nevšímaví, protože beránek, Ježíš, si vás všimnul. Přišel za váma, nebyli jste mu lhostejní. Tak ho prosím vás napodobte.“

Nebo když bych měl celé vysvětlit nějakým jiným příkladem, který nám bude asi srozumitelnější. Představte si, že někde v kině se dává nějaký film, skutečně dobrý film. Lidé si o tom povídají a chodí se na ten film dívat. Je to napínavý film. Hlavní hrdina je ve velkém nebezpečí. Je dokonce smrtelně zraněný a málem umře, ale nakonec se uzdraví, vyléčí a všechno to dobře dopadne. Lidé třeba i na konci toho filmu v kině zatleskají, i když to bývá zcela vyjímečně. Ti diváci odcházejí spokojeni. Bylo to napínavé, tak se báli. Drželi palce tomu hrdinovi, fandili mu, aby to dobře dopadlo a ono to dobře dopadlo. Odchází, rozchází se domů a tím to pro ně končí. Mají akorát příjemný zážitek.

A Pavel říká Korinťanům a říká to i nám: „Takhle nemůžete slavit Velikonoce. Velikonoce, to není film, který běží někde a vy se na něho díváte, že byste byli pouhými pasivními diváky. Ale vy tam patříte do těch Velikonoc.“ Pavel říká: „Patříte tam jako ten nekvašený chléb. Prostě máte tam svoje nezastupitelné místo.“

Proč Pavel zdůrazňuje nekvašený chléb, proč neřekne jenom prostě chléb? Protože kvasnice mění to, do čeho se přidají. A Pavel chce říct: „Máte být ryzí, opravdoví. Máte být něčím, co je tam prostě potřeba.“ K té židovské hostině byl potřeba beránek a chléb, nekvašený. Pavel říká: „Vemte to opravdově, vemte to za svoje, jako že tam patříte. Nejste jenom nějakými diváky, ale jste herci, jste těmi aktéry. Dokonce hrajete hlavní roli, jednu ze dvou hlavních rolí.“

Bratři a sestry, takto máme slavit Velikonoce. Ne jenom jako něco krásného, jenom jako hezký zážitek. Ale máme je oslavit jako skutečnost, která se dotýká našeho života, skutečnost, která mění náš život. Posouvá ho k větší opravdovosti, ryzosti. Kéž tedy takhle se nám podaří letos Velikonoce oslavit.

Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku

---

Nechat se najít

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.03.2024 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 10,34a.37-43; 2. čtení Kol 3,1-4; evangelium Lk 24,13-35;

Nechat se najít

6:55

---

Myšlenky, které v sobě neseme, ovlivňují náš život

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.04.2021 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 10,34a.37-43; 2. čtení Kol 3,1-4; evangelium Lk 24,13-35;

Myšlenky, které v sobě neseme, ovlivňují náš život

10:40

Bratři a sestry, slavíme Velikonoce, hebrejsky Svátek paschy, přejití. A všechny texty, které jsou vybrány pro tyto svátky, vyprávějí o nějakém přemístění z místa na místo. Izraelité odcházejí z Egypta do svobody. Abrahám má obětovat na jedné z hor svého syna Izáka.    Více...

---

Já přijdu k vám domů, ale mějte otevřeno

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.04.2015 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 10,34a.37-43; 2. čtení Kol 3,1-4; evangelium Lk 24,13-35;

	Já přijdu k vám domů, ale mějte otevřeno	8:13
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.75 MB]

Bratři a sestry, možná jste si řekli, že ten dnešní úryvek evangelia končil nějak zvláštně: „Báli se totiž.“ „Nikomu nic neřekli, báli se totiž.“ Ale on to není jenom konec toho dnešního evangelia, ale on je to konec celého Markova evangelia.    Více...