Pátek 29.03.2024, bl. Ludolf, Taťána
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Kde je to místo narozeného Pána v mém životě?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.01.2021 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Zjevení Páně
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 60,1-6; 2. čtení Ef 3,2-3a.5-6; evangelium Mt 2,1-12;

Kde je to místo narozeného Pána v mém životě?8:48

Bratři a sestry, svátek Zjevení Páně, nebo jak se lidově říká, Tří králů, je velmi oblíbený svátek po celém světě, protože ti tři králové nebo mudrci, to je jedno, jak jim budeme říkat, vlastně ani nevíme, kolik jich bylo, zastupují nás všechny. Nás, kteří jsme měli kdysi pohanské předky a patříme do té kategorie, kterou svatý Pavel nazývá křesťané z pohanů.

O těch mudrcích od východu píše svatý Matouš, jenom svatý Matouš, a to ve druhé kapitole. V první kapitole je ten rodokmen nebo spousty těch jmen, která nám připadají, některá z nich, k smíchu, a říkáme si, proč tam vlastně ta jména jsou. Poslední jméno vlastně je Josef, muž Marie.

Protože v té první kapitole svatý Matouš píše o tom, jak Izraelité, Židé, mají přijmout ve víře Božího Syna. Toho Ježíše z Nazareta mají ve víře přijmout jako toho slíbeného a očekávaného zachránce.

A tady v té druhé kapitole Matouš, který píše pro křesťany ze židovství, zmiňuje cestu pohanů, jak mohou pohané objevit narozeného Vykupitele.

Víte, každý člověk je definován dvěma věcmi, dvěma momenty: kdy a kde. Kdy žiji a kde žiji. Kdy se narodil Pán Ježíš, to víme, to už je dané. On se narodil. Ale teď je potřeba k němu dojít. Je potřeba odpovědět na tu otázku: „Kde? Kde ho najdu?“

Ti mudrci viděli jeho hvězdu a uvedlo je to do pohybu. Herodes, král, který postavil Jeruzalémský chrám, obrovský chrám o rozloze jednoho kilometru čtverečního, toto nevěděl. Tedy musíme říct, že to, co dělal, dělal navenek, naoko, aby ho obdivovali, aby ho chválili. Ale jeho vnitřní postoj byl daleký víře.

Znalci Písma vědí, že se narodí v Betlémě, ale neuvede je to do pohybu. Ale nějací mudrci od východu, jejichž jména vlastně ani neznáme, se dají na cestu a hledají. Protože chtějí odpověď na tu otázku: „Kde?“ V jejich případě jde o to opravdu najít to místo, kde je to narozené dítě. V našem životě i my máme odpovědět na tu otázku kde, ale už to nebude kde v Betlémě, kde v Jeruzalémě nebo kde v Bítýšce, nebo v Lažánkách, nebo v Chudčicích nebo, já nevím, ve Hvozdci nebo kde. Ale kde v mém životě má ten narozený Spasitel místo.

Vlastně tady ta slavnost Zjevení Páně, nebo jak se říká, Tří králů, je takový poslední velký svátek doby vánoční. Pomalu ale jistě se budeme s dobou vánoční loučit. Ale jde o to, abychom si odnesli do toho dalšího života právě tu výzvu. Tu výzvu, abychom hledali, kde mu udělám to místo, kde je to místo toho narozeného Pána v mém životě.

Mudrci přinesli tři dary – zlato, kadidlo a myrhu. Přinesli to, co považovali za důležité. Tedy věci viditelné, viditelné bohatství. To je to zlato. Hodnoty, na které se dá sáhnout. Kadidlo je symbolem neviditelných hodnot. Na kouř se nedá sáhnout, ale ten kouř kadidla stoupá k Bohu. Tedy v tomto daru je vlastně vyjádřena ta touha po spojení člověka s Bohem. A myrha je mast na rány. Mast, která uzdravuje, která konzervuje, která zastavuje bolesti, která zastavuje nemoc.

Myslím, že v době, kterou prožíváme, bychom zvlášť měli ocenit tento dar. Protože tímto darem vlastně oni připomínají a vyjadřují tu skutečnost, že Boží Syn, který vstoupil na tuto zem, přijal schopnost trpět. Nemáme v Písmu svatém nic o tom, že by byl někdy Pán Ježíš nemocný, to asi nebyl nebo spíš určitě nebyl, ale víme, že tedy zemřel. Trpěl před svou smrtí a podstoupil tedy všechno to, co známe my. Podstoupil, přijal všechno to, co je následkem dědičného hříchu, co nemáme rádi a čemu bychom se nejraději vyhnuli a zbavili.

On to udělal proto, aby s námi byl solidární. My si nemůžeme často vybírat. Prostě ta nemoc přijde tak, jako to přišlo teď. On si vybrat mohl, ale on se tomu nevyhnul. A to bychom měli ocenit, že on chce s námi být nejenom, když něco slavíme, ale taky když trpíme. My mu máme vyhradit to místo, když prožíváme radost v životě, ale taky když prožíváme bolest.

Bratři a sestry, je tam v tom úryvku, který jsme slyšeli, právě ten protiklad těch lidí, kteří se dají na cestu a kteří hledají. Těch lidí, kteří mají dobré informace, vědí, že v Betlémě, ale ani to s nimi nehne.

Bratři a sestry, buďme po celý ten rok, který začal vlastně včera, buďme těmi, kteří hledají. Buďme těmi, kteří se ptají: „Kde? Kde mohu najít Pána? Jaké místo mu ve svém životě vyhradím, jaké mu udělám?“

V minulých dvaceti letech jsme byli zvyklí na to, že přišli koledníci Tříkrálové sbírky a napsali nám tady vlastně ta jména Kašpar, Melichar, Baltazar jako připomínku Božího požehnání a prosby o to, aby nás provázela Boží přízeň po celý další rok. Napsali to vlastně všem a bylo to tak, skoro by se řeklo, ať člověk chtěl nebo nechtěl. Tady s tou nemocí a tady s těmi omezeními, která vlastně přicházejí, končí doba toho, jak by se řeklo, konzumování, toho, že to přišlo až k nám na náš práh, k našim dveřím, ale vlastně letos to bude tak, že kdo si to tam napíše, tak to tam bude mít. Kdo bude o to stát, vyjádřit to, že tedy ano, prosím tě, Bože, o tvou přízeň, o tvé požehnání a chci to ukázat, že mám tuto touhu, tak to člověk udělá.

Tedy ta nepříjemná situace, kterou prožíváme může a má přispět k tomu, aby naše víra byla opět hlubší, osobnější a tak nějak angažovanější. Abychom se připodobnili tady k těm moudrým lidem od východu, které nikdo neposílá, nikdo je nepostrkoval, ale oni šli.

A dokonce si máme uvědomit, že je nezastavilo ani to, když se hvězda ztratila. Když přišli do Jeruzaléma, hvězda nesvítila a oni se museli spolehnout vlastně sami na sebe a nevzdali to. A když to nevzdali a vydali se na další cestu, hvězda se zase objevila. Tedy je to připomínka toho, že i v našem životě se může stát, že někdy nebudeme vědět jak dál. Ale když se pohneme a tu cestu budeme hledat, Bůh nás nenechá samotné a určitě nám pomůže.

Ať tedy dokážeme co nejlépe a co nejvíc napodobit tyto moudré lidi od východu, kteří hledali narozeného Krista.



Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.