Rubrika
HomilieDobrý boj bojovat, víru zachovat
Mons. Stanislav Vídenský, farář ve Veverské Bítýšce
28.10.2001, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 35,15b-17.20-22a; ž. Žl 34b; 2. čt. 2 Tim 4,6-8.16-18; evang. Lk 18,9-14;
Drazí v Kristu! Rodiče vybírali dárek pro svého syna k Vánocům. Chtěli pěkné lyže. On si je přál. Pan farář, který tam byl s nimi, se jich ptá: „No, ale nemyslíte, že je to trochu brzo? Vždyť Vánoce jsou teprve za dva měsíce, do Vánoc času dost.“ Ale ti rodiče říkali: „To není pravda, potom už nebude nic a už se nebude moct vybírat. Tak je dobře si to všecko zavčas nachystat.“ Ano, je to pravda. Je třeba všecko udělat včas, raději o něco dřív.
Teď budeme mít také svátky. Takové svátky jako Štědrý den. Štědrý den pro naše zemřelé. A to není tak daleko – to už bude tento týden. Také jim chceme nachystat nějaké dárky, také je chceme obšťastnit, naplnit radostí. A tak se také snažíme něco jim pěkného přichystat. Abychom jim také k těm svátkům připravili hezký dárek. Co to má být? No třeba ta dnešní mše svatá za ně. Nebo také i svaté přijímání, nebo nějaká modlitba, nebo nějaký jiný dobrý skutek: návštěva mše svaté nebo hřbitova. Tak to jsou všecko takové dobré skutky, které udělají radost našim zemřelým. Tak, chceme jistě dobře se na tyto svátky připravit. Ale také máme v těchto dnech o těchto svátcích pamatovat, že i my jednou zemřeme, že tady na to musíme pamatovat, a tak si také připravovat takové pěkné dárky sami sobě, protože nevíme jestli nám někdo nějaký ten dárek potom připraví a daruje. Jedna paní si už říkala: „Já mám už pětaosmdesát let. Mám domek, mám pěkné úspory na vkladní knížce, musím zajít na faru a tam si objednat nějakou mši svatou – až zemřu, aby bylo na mě pamatováno. Nikoho nemám jiného, tak si musím na sebe pamatovat sama. Něco také bych chtěla dát na kostel.“ Bylo to do ní pěkné, jenomže pořád to odkládala. Sousedky jí říkaly: „Ale bábi, co už tak spěcháte? Vždyť my ještě s Vámi budeme slavit stovku.“ A zatím neslavily stovku. Měla těch pětaosmdesát a najednou srdíčko vynechalo. Infarkt a konec. Takže nedala na sebe ani na mši svatou ani dárek na kostel, ale ten pěkný balíček bankovek a peněz – to propadlo státu. Nebylo z toho nic. Tak pamatuj, pamatuj také i na svou smrt. Máme to jako by vyryto na našich dlaních. Na dlani je jako by vyryto M. A tak na obou dvou M, M. Jsou to první písmena latinských slov Memento mori – Pamatuj na smrt. Ano, tak je dobře, už si takto připravovat takové krásné Vánoce pro sebe. Chtít také i pro sebe, aby jsme měli pěkné Vánoce. Ať už si třeba sami koupíme nějaký ten stromeček a nějakou pěknou knížku pod stromeček nebo pěknou kazetu, abychom si o Vánocích zahráli krásnou vánoční hudbu. To je dobře, pamatovat na to, ale také máme pamatovat na své bližní, na ty své domácí, aby také mohli prožít ten odchod z tohoto světa s takovou připraveností.
Pan farář navštívil nemocnou paní. Říká: „Paní, já myslím, že byste mohla už také jít ke svaté zpovědi, přijmout Svátost nemocných.“
„Ale velebný pane, kdepak. Vždyť já za týden už přijdu za Vámi do kostela. Tak to udělám všecko v kostele.“
Ale nepřišla, oni ji tam donesli v rakvi. Takže bylo všecko marné, pozdě. Tak je potřeba pamatovat včas. Jeden otec, horník, si nechal vystrojit pohřeb. Muzikanti hrají: „Už mou milou do kostela vedou“, „Lásko Bože, lásko“, „Ta naše písnička česká“... A pan farář říká kapelníkovi: „Vy jste si to asi spletli, vždyť to není svatba, to je pohřeb!“
„No ano, ale ta dcera si to přála. Že táta prý to rád zpíval. No aby to bylo hodně takové radostné, veselé.“
Všecko má takovou svou barvu. Tak i pohřeb má mít určitý smysl. Další otec horník říká: „Já si nepřeji při pohřbu žádnou pompu, ale hlavně ať se za mě modlí a také i jsou účastni na mši svaté.“ Jistě je to tak správné. Tak se máme také i sami dobře na ten den připravit, aby to byl takový slavnostní den, svátek, kdy se setkáme s Pánem Ježíšem, který nám chce předat ten věnec spravedlnosti. Tak se krásně připravoval svatý Pavel. Slyšeli jsme dnes úryvek z jeho dopisu, který poslal svému žákovi Timotejovi. Poslal mu ho z římského vězení, kde čekal na provedení ortelu smrti. Takže nějaký krátký čas už jenom ze života. Píše v tom dopise: „Čas mé smrti nastává. Dobrý boj jsem bojoval, víru jsem zachoval a teď mi je uložena koruna spravedlnosti, kterou mi dá v onen den Pán, spravedlivý soudce.“ Ano, tak se svatý Pavel těší na ten den, kdy odejde z tohoto světa, aby jej mohl prožívat jako šťastné shledání s Kristem.
Dobrý boj jsem bojoval. Ano, tak by měl každý z nás se takto také i připravovat. Připravovat svým životem. Dobrý boj jsem bojoval, víru jsem zachoval. Je tomu tak skutečně? Každý z nás to může tak říct, kdyby měl třeba dnes, nebo zítra nebo po zítřku zemřít? Je třeba na to pamatovat včas. Nenechávat to až na kdoví kdy. Do Vánoc času dost, ale nevíme, zda-li se jich dočkáme. Také i nevíme, zda-li se dočkáme šťastné, připravené hodiny smrti. Tak se připravujme včas.
Nedávno byl svátek Edity Steinové, sestřičky karmelitky, která byla původem Židovka, ale vstoupila do kláštera a byla pokřtěna. Stala se karmelitkou, také její sestra ji následovala, takže byly obě dvě řádovými sestřičkami v klášteře v Holandsku. Přišlo Německo, Hitler a to hrozné pátrání po Židech: „Ti musí být vymazáni z tohoto světa“. Tak je vypátrali také v tom holandském klášteře. Obě byly vedeny potom do Osvětimi, aby tam skončily v komoře smrti. Edita utěšuje svou sestru: „My podstoupíme toto utrpení za náš národ, aby se náš židovský národ také obrátil, uvěřil v Krista. Tak mu toto utrpení chceme věnovat.“ Jaká je to krásná myšlenka – chtít věnovat utrpení našemu národu, naší vlasti. Také my bychom to tak měli dovést říct, když jsme včera a dnes slavili svátek naší vlasti, našeho národa. Ono se to skoro už ani venku nepozná, že ten svátek je. Tak se to všecko tak nějak setřelo. My víme třeba, že jsou Vánoce – nevíme proč, my víme že jsou svátky zemřelých – nevíme proč, my víme, že 28. říjen je státní svátek – nevíme proč, takže žádný prapor, nic. Přece bychom měli pamatovat na tento svátek modlitbou za náš národ. Je toho velice zapotřebí. Ten národ je zdevastovaný, zdemoralizovaný, takže máme jistě důvod, abychom se za náš národ hodně modlili. Aby i prožil ten další život opravdu v takovém pokoji, obrácení. No a tak právě i na toto pamatujme, když dnes slavíme tento svátek. A tak pamatujme také i na ty své šťastné Vánoce, ať můžeme také říct: „Dobrý boj jsem bojoval, víru jsem zachoval a teď je mi uložena koruna spravedlnosti, kterou mi dá v onen den Pán, spravedlivý soudce.“ Amen.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.10.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 35,15b-17.20-22a; ž. Žl 34b; 2. čt. 2 Tim 4,6-8.16-18; evang. Lk 18,9-14;
Bratři a sestry, evangelium minulé neděle končilo, nevím, jestli mám říct, Ježíšovým povzdechem, nebo spíš takovou otázkou, kdy Ježíš říká: „Ale nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?“
Víra je to, co otvírá člověku dveře do věčného života, a Pán Ježíš tady právě staví takovou konstrukci, aby si to člověk dokázal nějak představit. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
23.10.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 35,15b-17.20-22a; ž. Žl 34b; 2. čt. 2 Tim 4,6-8.16-18; evang. Lk 18,9-14;
 |
O modlitbě | 14:35 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.27 MB] |
Bratři a sestry, abychom dobře pochopili podobenství o farizeovi a celníkovi, kteří se šli modlit do chrámu, tak si musíme připomenout větu, kterou jsme slyšeli minulou neděli: „Ježíš vypravoval svým učedníkům, že je třeba stále se modlit a neochabovat. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.10.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 35,15b-17.20-22a; ž. Žl 34b; 2. čt. 2 Tim 4,6-8.16-18; evang. Lk 18,9-14;
Bratři a sestry, při dnešní neděli víc myslíme na to, jak hlásat evangelium a kde je třeba hlásat evangelium. Všechny ty tři texty, o kterých jsme slyšeli, mluví o hlásání evangelia. Apoštol Pavel ho hlásá z vězení, Ježíš ho hlásá vyvolenému národu a stejně tak i první čtení z knihy Sirachovcovy bylo takové hlásání evangelia, Boží zvěsti dovnitř mezi vyvolený národ. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.10.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 35,15b-17.20-22a; ž. Žl 34b; 2. čt. 2 Tim 4,6-8.16-18; evang. Lk 18,9-14;
Bratři a sestry, úryvek, který jsme dnes slyšeli ve druhém čtení z druhého listu apoštola Pavla Timotejovi, je svým způsobem výjimečný, protože je to Boží slovo a toto Boží slovo nám zvěstuje autor. Zpravidla Pavel mluví o tom, co Bůh dělá pro lidi. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.10.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 35,15b-17.20-22a; ž. Žl 34b; 2. čt. 2 Tim 4,6-8.16-18; evang. Lk 18,9-14;
Bratři a sestry, možná, že nás trošku překvapil dnešní komentář, který říkal, že hlavní myšlenkou dnešního evangelia je modlitba. Překvapivé to bylo v tom, že nás komentář uvádí na to, že je velmi důležité to, co člověk dělá předtím, než se jde modlit. Více...