ÚVAHA NAD SMYSLEM SVĚTLA Z BETLÉMA

Ptali se bývalého obyvatele Palestiny, který četl Starý zákon: "Vyložte nám toto tajemství! Čteme v Bibli, že Bůh na počátku stvořil světlo a oddělil je od tmy. Byl večer a bylo jitro, den první (Gn 1,3-5). Slunce, měsíc a hvězdy však stvořil později. Odkud tedy se vzalo to první světlo?“ Čtenář Starého zákona nedokázal odpovědět. Dali mu tedy vysvětlení ti, kdo se ho ptali.

Pravé světlo světa je Kristus. Ten je první a poslední a smysl všeho, co žije, a celého vesmíru. Slunce, měsíc, hvězdy a všechna ostatní světla jsou jenom jeho odleskem, symbolem. Musejí se tedy všechna zanést k Betlému, abychom pochopili jejich smysl. V dnešní technické společnosti jsou tu skauti, aby vodili lidi od strojů a umělého blahobytu nazpět ke kráse přírody. Ukazují jim, že jsou slunce, měsíc a hvězdy neskonale půvabnější než žárovky a neonová divadelní osvětlení. Svět, který vyšel z rukou Stvořitele, je krásný. Chceme-li však dobře pochopit jeho smysl, musíme všechna jeho světla v duchu nosit do Betléma. Pak pochopíme i to, co na konci všeho stvoření konstatoval Bůh: „Viděl jsem, že je to dobré.“

Chceme-li, aby byl svět opravdu dobrý, musíme být dobrými i my sami. Proto tak rádi stavíme betlémy na místech, kde žijeme, a zpíváme z plna hrdla: „Nesem vám noviny z betlémské krajiny ... Radujme se, veselme se!“

kardinál Tomáš Špidlík, prosinec 2003