DUCHOVNÍ CVIČENÍ

Doba postní nás vybízí k tomu, abychom se zastavili a znovu se podívali na svůj vztah k Bohu i k bližním. V těchto dnech již doba postní vrcholí a chystá se předat vládu jásavému aleluja velikonoční noci. Přesto jsme se rozhodli zařadit do tohoto čísla Farníku základní informace o podstatě duchovních cvičení, vždyť pro setkání s Pánem je vhodné každé období liturgického roku.

Duchovní cvičení (exercicie) jsou několikadenní duchovní obnovou ve skupině, kterou vede zpravidla kněz. Název exercicie se definitivně vžil díky sv. Ignáci z Loyoly, který je autorem knihy Duchovní cvičení.

Svatý Ignác se narodil v Loyole, baskické oblasti severního Španělska, roku 1491. V roce 1521 byl zraněn a tato skutečnost jej na dlouhou dobu upoutala na lůžko. To byl vlastně začátek jeho konverze. Při pouti na Montserrat pak došel k definitivnímu rozhodnutí věnovat se apoštolátu. Na různých místech pak studoval teologii a filozofii. Jeho kniha Duchovní cvičení popisuje autorovy osobní zkušenosti. V jeho životopisu se píše: „Jednoho dne se mu trochu otevřely oči: začal se divit, hloubal nad tím a ze své zkušenosti se poučil, že jisté myšlenky v něm zanechávají smutek a jiné radost. Pomalu rozeznával rozdílnost duchů, kteří jím zmítají: jeden je od ďábla, druhý od Boha.“ Ignác tak objevil jeden ze základních prvků svých exercicií. V nich ukazuje cestu těm, kdo chtějí žít a pracovat k větší cti a slávě Boží.

Vedoucí duchovních cvičení, exercitátor, má být především tím, kdo zasvěcuje účastníka do poznávání vlastního života, učí ho rozlišovat životní události podle Ducha a vychovává jej k radosti z života podle evangelia.

Poutních a exercičních domů je v naší zemi více, jejich nabídka a bližší informace se většinou objevují v Katolickém týdeníku nebo na internetu. Tak šťastnou cestu!

V.K.