VÝLET DO 18. STOLETÍ

V letošním roce si připomínáme 230. výročí založení Brněnské diecéze. Znamená to, že k jejímu vzniku došlo v roce 1777. Možná že někoho při této příležitosti napadlo: Co to tenkrát bylo za dobu? Za jakých historických okolností k této události došlo? Zkusme si tedy na tuto otázku aspoň stručně odpovědět.

Patřili jsme tenkrát pod Císařství rakouské a vládla nám Marie Terezie Habsburská (1740-1780), od roku 1743 korunovaná česká královna. Jak se na trůn dostala? Nebylo přece obvyklé, aby na trůn usedla žena. Zasadil se o to její otec a předchůdce na trůnu Karel VI. Ten těžko nesl, že habsburská dynastie asi vymře po meči, protože z jeho manželství vzešly samé dcery. Proto již roku 1713 vydal pragmatickou sankci, která stanovila, že v případě, že nebude mužský potomek (“od čehož Bůh uchrániti ráčiž“), nastoupí na trůn nejstarší dcera. A tak se také stalo. Lehké to však Marie Terezie neměla, o trůn musela tvrdě bojovat, protože okolní panovníci ji neuznávali a na rakouská území si brousili zuby. Toto „broušení zubů“ naštěstí odneslo jen Slezsko, které Marie Terezie ztratila.

Období vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II. zařazujeme do období tzv. osvícenského absolutismu. Osvícenství je myšlenkové hnutí typické pro 17. a 18. století a kladlo důraz hlavně na rozum a vzdělávání. Není divu, že se osvícenství promítlo i do způsobu vládnutí některých panovníků. Ti se snažili provést reformy, které by jejich země zmodernizovaly. Právě Marie Terezie je svými reformami proslulá.

A jaký měla vztah k nekatolíkům? Oficiálně ještě povoleni nebyli, avšak soukromá evangelická bohoslužba již nebyla trestána jako dříve v době pobělohorského útlaku. Marie Terezie omezila počet svátků, poutí a zdanila církevní majetek. Na druhé straně zlepšila církevní organizaci. Roku 1777 vzniklo arcibiskupství v Olomouci a biskupství v Brně.

Její syn Josef II. pak v osvícenských reformách pokračoval a v roce 1781 oficiálně povolil i nekatolickou víru.

V.K.