DRAZÍ FARNÍCI,

naše dny běží jeden za druhým a my si to často ani neuvědomujeme. Naše všední práce a starosti nás zaměstnávají na tolik, že nevnímáme jak rychle čas běží. Teprve, když máme možnost zastavit se a ohlédnout se nazpět, vidíme o kolik jsme zase starší.

Je to až k nevíře, že letos v září uplynulo pět let od okamžiku co jsem přišel do farnosti. Ani se to nezdá, ale už je to kus životní cesty, kterou jsme spolu prošli. Děti, které jsem pokřtil v té době, už pomalu půjdou do školy. Společně jsme oslavili několik výročí a také jsme toho hodně opravili.

Před námi jsou další svátky, a sice svátky narození Ježíše - Zachránce. Mnoho lidí si na oslavu těchto svátků udělalo půjčku, protože se domnívají, že je dobře oslaví, když toho hodně nashromáždí. A v tom, se velmi pletou, Vánoce nejsou svátky, ve kterých jde o to „mít“, ale jde o to „být“. Ježíš je ten, který chce s námi „být“. Být s námi slabými, chybujícími lidmi. Být s námi na tomto světě, který má tolik nedostatků a chyb. My bychom z tohoto světa často rádi utekli a Ježíš k našemu překvapení na tento svět přichází. Dřív než Ježíš začal učit svými slovy, už učí svým příchodem.

Přeji všem požehnané svátky narození Ježíše, našeho Zachránce.

Otec Marek