Všichni na Vás budeme z úctou vzpomínat

smuteční projev za pedagogy a žáky Základní školy ve Veverské Bítýšce
zádušní mše svatá, pohřeb Mons. Stanislava Vídenského
(přepis zvukového záznamu)

Vážený pane biskupe, vážení pozůstalí, smuteční hosté. Přiznám se, že v této životní situaci se nacházím zcela poprvé. Jen těžko se mi budou hledat slova, kterými bych vyjádřil hlubokou úctu k člověku velice uznávanému, všestranně vzdělanému, moudrému a přitom velmi, velmi skromnému. Vážený pane Monsignore, dovolte mi, abych se jménem Základní školy, jménem žáků školy, jménem pedagogického kolektivu i jménem svým osobním s Vámi rozloučil. Vězte, že budou na Vás vzpomínat generace našich prvňáčků, které jste vlídným slovem vyprovázel při prvních nesmělých krůčcích počátkem měsíce září. Rádi na Vás budou vzpomínat i žáci nejvyšších ročníků, protože právě těm jste předával životní naději, životní optimismus, prostě to, co chceme, aby škola předávala. Děkuji já osobně. Nejen za celou řadu oficiálních setkání, ale i těch neoficiálních. S panem Monsignorem jsem se totiž dost často setkával, žel, i na půdě nezáviděnihodné, a to je v nemocnici. Dokonce i jednou tomu tak bylo, když jsme byli oba pacienty. Právě na těchto místech jsem snad převzal spousty životních moudrostí od tohoto staršího člověka. Já mu dnes za ně děkuji. Loučím se s vámi, a věřte, že všichni na Vás budeme z úctou vzpomínat.