Dík za všechno a sbohem

smuteční projev za farnost Veverskou Bítýšku
zádušní mše svatá, pohřeb Mons. Stanislava Vídenského
(přepis zvukového záznamu)

Milý Monsignore, důstojný pane děkane! Přijměte, prosím, těchto několik vět, kterými bych se s Vámi chtěl rozloučit a poděkovat Vám jménem nás farníků z Veverské Bítýšky, Chudčic a Hvozdce. Opravdu, jen velmi těžko se hledají výstižná slova, která by vyjádřila naši vděčnost za všechno, co jste pro nás za více než 25 let svého působení v naší farnosti vykonal. Každý účastník dnešní bohoslužby by mohl vyprávět, kolik se mu u Vás dostalo povzbuzení, rady a útěchy, kolik svátostí jsme od Vás přijali, a co všechno jsme se od Vás naučili. My, kteří jsme Vás znali, víme, že právě nezazněla nějaká prázdná fráze, ale že se tímto směrem ubírají naše myšlenky již delší dobu, a samozřejmě hlavně od chvíle, když jsme se dozvěděli, že jste nás již předešel na věčnost. Kromě péče o chrámy našich duší vděčně vzpomínáme na Vaši starostlivost o Boží stánky v naší farnosti. Svědomitě jste se staral o zdejší farní kostel, ke cti Panny Marie jste zachránil rozpadající se kapli na Veveří, a chudčičtí budou s vděčností dlouho vzpomínat, že za Vašeho působení a s Vaším velkým přispěním a obětavostí byla postavena nová kaple svatého Kříže, kam jste do posledního zbytku sil také jezdil sloužit mše svaté. Za svého života jste projevoval lásku nejen k člověku, ale i ke všemu živému Božímu stvoření. Proto zejména členové místního spolku včelařů a zahrádkářů, s nimiž jste spolupracoval a jejichž jste byl členem, Vašeho odchodu velmi litují. Vzpomínám si, jak jste před několika málo lety, v jednom adventním kázání, se zamýšlel nad úryvkem z evangelia, kdy se posluchači ptali Jana Křtitele: „Co máme dělat?“ A Vy jste tenkrát jako by pozval svatého Jana Křtitele do našeho kostela a rozjímal nad tím, co by předchůdce Páně asi poradil nám, zde shromážděným k nedělní mši svaté. A podobně se dnes můžeme zamyslet nad tím, jaké odpovědi by se nám dostalo, kdybychom otázku „Co máme dělat?“ ještě naposledy mohli položit Vám. Určitě byste si nepřál mnoho slz, protože jste byl celý život člověkem veselým a radostným. Jistě byste nás prosil o modlitbu, což rádi splníme. A také Vám jistě leží na srdci život Vaší farnosti ve víře a lásce. A o to se chceme snažit. Vždyť jste nás to po celá léta učil a šel nám dobrým příkladem. Žil jste i zemřel v pověsti svatého člověka. Tak tedy ještě jednou: dík za všechno a sbohem. Nashledanou v nebi, v tom chrámu nebeském. Amen.