Teploměr farnosti

úvodník v časopisu Farník, č. 4, roč. I

Středem veškerého života musí být u katolíka Pán Ježíš. Je s námi přítomen ve svátosti oltářní. Chceš-li poznat, jak vypadá náboženský život v některé obci, všimni si, jaký tam mají vztah k Ježíši Kristu ve svátosti oltářní, a víš vše. A nejen v jednotlivých obcích, i v dějinách můžeme poznat ze vztahu ke svátosti oltářní, jak vypadá náboženský život. První křesťané byli horliví a dovedli za víru i život položit. A hle, čteme o nich, že přijímali Tělo Páně, kdykoliv byli na mši svaté. Nápisy a kresby v podzemních chodbách – katakombách – nám dosvědčují, že první křesťané žili eucharisticky.

V pozdějších dobách upadal náboženský život a jsme svědky toho, že bylo nutno přikazovat, aby aspoň jednou za rok křesťané přijímali Tělo Páně. Roku 1215 to sněm lateránský nařídil pod těžkým hříchem. Dříve takové nařízení nebylo, neboť ho prostě nebylo potřeba. Tak v celé církvi i v jednotlivých zemích můžeme sledovat vzrůst a úpadek sv. přijímání a srovnat se vzrůstem a úpadkem náboženského života vůbec. V našich zemích bylo možno za eucharistickou pokládat dobu cyrilometodějskou, svatováclavskou, svatovojtěšskou, dobu gotickou (zvláště za Karla IV.) a dobu barokní. V době barokní přímo překvapuje počet svatých přijímání. Tak např. v roce 1740 při poutní slavnosti na Vranově bylo podáno 40 000 sv. přijímání (v roce 1992 asi 30 000 za celý rok). V Brně r. 1736 při korunovaci P. Marie svatotomské na 60 000 sv. přijímání.

Když začátkem 20. století nastával v církvi všeobecný chlad ke Kristu svátostnému, mnozí křesťané vlažněli a mravnost upadala, veliký papež Pius X. otevřel svatostánky a svými dekrety obnovil starou církevní praxi: časné a časté sv. přijímání. Kde sv. Otce poslechli, záhy poznali, jak blahodárný účinek má dobré sv. přijímání. Eucharistické hnutí způsobilo rozkvět víry, zajistilo marvnost a probudilo mnohá kněžská povolání. I v naší diecézi, zvláště horlivostí biskuap Dr. Josefa Kupky, eucharistické hnutí se blahodárně rozrostlo. Byly zakládány eucharistické kroužky, konány eucharistické slavnosti i velkolepé sjezdy. Na tomto hnutí měla veliký podíl mládež. Tisíce mladých se čestným slovem zavázalo k měsíčnímu i častějšímu sv. přijímání. Jen do některých míst se nedostal svěží jarní vánek. Okupace, válečné události a totalitní vláda měly vliv neblahý. Školní mládež byla nedostatečně vyučena, dospívající mládež se nesměla scházet. Vnaší diecézi ubylo víc jak milión sv. přijímání.

Je třeba zjistit si skutečný stav eucharistického života i v naší farnosti. Z celkového počtu obyvatel 3 557 je 58% t.j. 1943 katolíků. Po odečtení malých dětí je asi 1 400 osob vázáno pod těžkým hříchem k sv. přijímání. Asi čtvrtina katolíků přistupuje k sv. přijímání též o vánocích, asi třicet měsíčně a 15 denně. Celkem bylo za rok 1992 podáno asi 16 000 sv. přijímání. Připadá tedy v naší farnosti na jednoho katolíka 8 sv. přijímání.

Svaté přijímání je teploměrem náboženského života. Tento teploměr naší farnosti ukazuje 8°C. S tím nemůžeme být spokojeni. To je jen vlažnost, žádné teplo. Belgické diecéze vykazují 30 – 40 sv. přijímání na osobu. Chtělo by to u nás zvednout nejen co do množství, ale také co do kvality. Někteří chodí k sv. přijímání, ale u sv. zpovědi nebyli už hezky dávno. Co myslíte, je to správné?