Rubrika Živá slova

Ty a farní kostel

P. Stanislav Vídenský, farář ve Veverské Bítýšce
21.02.1993

úvodník v časopisu Farník, č. 3, roč. I

Světová Církev katolická se svými 500 milióny členů tvoří velikou rozsáhlou rodinu, říši Boží na zemi. Její hlavou je Ježíš Kristus a jeho viditelným zástupcem na zemi svatý Otec. Tato veliká křesťanská rodina se dělí na menší celky, diecéze a farnosti. I každá farnost je velikou rodinou. Všichni cítí, že jsou dětmi a členy této rodiny. Jejich duchovním otcem je farář. O první farní obci v Jeruzalémě čteme, že všichni byli jedno srdce a jedna duše. Dleli společně na modlitbách a v lámání chleba. Co to je jiného než společná účast na farní bohoslužbě? A jako tehdy, tak i dnes. V každé farnosti je každý den mše svatá, která je sluncem pro celou farní osadu. Jak slunci děkukuje za svůj vznik a život, tomu slunci, které v létě, v zimě dává své teplo a světlo. Tímto sluncem, které rozlévá své světlo a teplo na celou farnost, jsou farní bohoslužby. Faráři je uloženo za povinnost, aby každou neděli a zasvěcený svátek sloužil mši svatou za své farníky, tedy i za tebe. Za koho ji slouží, ten z ní také má užitek. Ve mši svaté za farníky předkládá farář Pánu Ježíši všechny potřeby, záležitosti a obtíže celé farní rodiny. A ty jsi dítětem, členem této rodiny. Kněz prosí za tebe a pro tebe. Ve vzpomínce na zemřelé po pozdvihování vzpomíná i na mrtvé členy farní osady. Jaká to jednou bude jednou pro tebe útěcha, že tvoje rodina, do které patříš také ty, na tebe nezapomene ani po tvé smrti. Poznáváš nyní svou povinnost, kam máš jít, kde je tvůj farní kostel? Uvidíš hned, až zase přijdeš do svého farního kostela, že tam je tvé místo. Tam jsi byl pokřtěn, tam jsi byl u 1. sv. přijímání, zde váš duchovní otec vás spojil a požehnal ke společné pouti životem, zde bude tvé poslední zastavení při odchodu z tohoto světa. Uvaž, co ti kostel dal a vydej počet, jak ses k němu choval a obracel snad i zády. Jsou jiné kostely, snad lepší, ale tam nejsi doma, tam nejsi mezi svými, i kdybys tam viděl známých sebe víc. „Kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich“, praví náš Pán (Mt 18,19). Kristus Pán je uprostřed nás, v našem farním kostele, uprostřed své farní rodiny. Chceš se stát opět živým členem své farní osady? Nezanedbávej farní bohoslužby, vrať se ke svému farnímu kostelu. Ukaž, že tam dovedeš přijít nejen jednou za rok na Boží hod vánoční, nebo když tam jdeš ke křtu, k svatbě, na pohřeb. Ukaž, že patříš také ty do naší farnosti.


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.