Farní kniha - svazek I. - strana 478

P a m i e t

neslýchané povodně městečka Veverské Bítýšky dne 1. měsíce července roku 1747.

Činí se pamiet [= připomíná se], tak jakž jsme od předkův našich slýchali, že kdyby se ten, tak jmenovaný Vlkový rybník na panství Wosovským, který sice trvdě zaručen jest, strhati měl, že by městečko Veverská Bítýška vytopil. Pročež to tak dávný opakování a vejstraha nás ubohé potrefila a my jsme toho žalostně zakusiti museli, když totižto léta Páně 1747 dne 1. měsíce červenca, jenž byl den jmenovitě Božího Těla, po vykonaném procesí, odpoledne o čtyřech hodinách náhlý déšť zde spadl po silným povětří a bauřce a dosti velký příval způso-bil. – Mimo toho ale po nějaké chvíli přijel na koni schválně vyslaný posel s psaním z Wo-sový, aby sausedé veverskobítýští neprodleně se hleděli vystěhovati a dobytky i statek svůj jedenkaždý na bezpečné místo odkliditi hleděl, kam kdo může, poněvadž tam nahoře skrze hrozné protržení oblakův, tak náhlý a za lidské paměti nikdy neslýchaný příval vznikl, že se rybníky jeden za druhým trhají i také toho, tak jmenovaného Vlkového, ubrániti možno není.

Z kterýchžto dešťův první příval přišel o devíti hodinách večer, který se přes všechny domy valil a za nějakou hodinu uchlapal a pominul, ktežto lid toho důmění byl, že již to nebezpe-čenství přeskočili. Pročež mnozí zase domů se navracovali a v domech svých zůstali, což potomně v největším nebezpečenstvím životův svých žalostně zakusili, až schli lidé pro strach, který byl nevýmluvný, neboť o jedenácti hodinách

Překlad: Jiří Mareček, PA, 22.01.2011.