Farní kniha - svazek I. - strana 468

2. O uzdravení z jiných nemocí mně nedávno vyprávěl Petr Kotowitz, někdejší měšťan a obchodník tišnovský (už nežije), že se tu uzdravila náhle jeho malá dceruška, když ji sem při-nesli. Zmíněný Petr pak věnoval kapli krásné votivní dary, které tam dosud jsou.

3. Uzdravil se tu podivuhodně ze své dlouhé nemoci též Jan Niuxa, šafář z tišnovského kláštera, když sem zbožně připutoval. Jeho dcera se provdala do Vev. Bítýšky a dosud žije.

4. Z těžké nemoci se uzdravil znenadání rovněž Jiří Pička, zvaný Koryčan, poté, co se tu po-modlil zkroušeně k Bohu o navrácení zdraví; ten však už zemřel.

5. Kolem roku 1687 se po zbožném příslibu vůči tomuto posvátnému místu uzdravila, již na smrt nemocná, urozená baronka Fargačinská, která pak, kromě značného daru peněžitého, vě-novala z vděčné radosti krásně zdobený, vně i zevnitř celý pozlacený, mešní kalich s paténou, v ceně 50 zlatých [~70 tis. Kč] a osobně jej do kaple také přinesla.

6. Někteří tu zázračně i nabývali zraku, jako na př. jeden mládenec z Uher a pak také jistá Anna, manželka hajného Jana Pochwalského z Lažánek, která si vypíchla v lese oko. Také Vít, pekař chleba z Tišnova, který ve stáří úplně oslepnul, po zdejší vykonané pobožnosti začal znova vidět natolik, že se mohl vrátit domů sám, bez doprovodu.

Překlad: Jiří Mareček, PA, 11.02.2011.