Farní kniha - svazek I. - strana 436

kteří tam ustanovovali svoje purkrabí, nazývané později „kastelány“, a to z nejstarobylejších a nejpřednějších moravských šlechtických rodů.

Nicméně, poslední purkrabí, zmíněný Vracen z Pernštejna, muž, kvůli svému původu a bohatství, nesmírně vlivný, odvážný a pronikavého úsudku, který se stal oblíbencem a mini-strem Fridricha II., vévody Rakouského, různými intrikami, s využitím příznivých okolností, uchvátil tento markraběcí hrad do svého vlastnictví.

V rakouských Letopisech u Gerarda von Roo a Jana Cuspiniana je možno se dočíst, že Fridrich II., syn rakouského vévody Leopolda a švagr římského císaře Fridricha II., po dvou postupných manželkách, od kterých se nedočkal dědice a proto je protiprávně zapudil, se nakonec zamiloval do jedné prosté vídeňské měšťanské dívky, nazývané pro její výjimečnou krásu Krásná Brunhilda či Rakouská Helena, natolik, že se ji snažil za každou cenu získat různými dárky, lichocením a vyznáváním lásky, avšak neúspěšně, protože tato, stejně ctnostná jako krásná,

Překlad: Jiří Mareček, PA, 03.07.2011.