Farní kniha - svazek I. - strana 432

Když vévoda Konrád svoje unavené údy v chladivém stínu osvěžil a potěšil se pohledem na na přívětivou okolní krajinu, začali najednou jeho psi štěkat a dorážet na křoviska; v dutinách okolních starých dubů měla svoje hnízda spousta veverek, které odtud začaly vyskakovat a kličkovaly pak mezi psy a šplhaly až na samé vrcholky nejvyšších stromů. Vévoda Konrád rychle vyskočil a spěchal za svými psy, v domnění, že narazili na nějakého medvěda (kteří se tu tehdy hojně vyskytovali) nebo nějakou jinou zvěř. Když ale přiběhl na místo, nemohl se vynadivit té spoustě poskakujících lesních zvířátek a měl velkou radost, když se mu podařilo několik těch veverek se samých vrcholků stromů, jen tak pro zábavu, šípy sestřelit.

Potom zatroubil na svůj lovecký roh, aby přivolal svoje myslivce a dvořany. Ti pak jeden po druhém přicházeli a dozvídali se od vévody, jak se při pronásledování jelena dostal se psy až na toto vysoké skalisko a jak tu na vysokých dubech našel spoustu veverek a nějaké též ulovil, a nemohli se tomu dost vynadivit.

Překlad: Jiří Mareček, PA, 03.07.2011.