Farní kniha - svazek I. - strana 192

v hebrejském, v českém, v polském a v německém jazyku; všecko se to svorně shodovalo, poněvadž nikdo nechtěl býti nad druhého. Láska učí snášenlivosti a spravedlnosti! By ... uvedl, komu zdravice platily, nikdo ode mně nežádej; vděčnost, úcta, lojalita, vzájemnost bylyť výrazem jejich. Především ale líbil se mi onen přípitek, kdežto na duchové sjednocení všech 3. diecesy provolávala se sláva!

Bůh mu žehnej!

Po obědě vykonali jsme společný výlet do blízkého lesíka, kdež přednášeli se zpěvy, deklamace všeho druhu. Měli jsme mezi sebou dva slovutné znalce hudby, Křízkovského a Chmelíčka, byl mezi námi profesor mimiky Nehudek, výborní zpěváci a řečníci, a tak nám přemile čas utíkal, až slunce za Buchlovem se schovalo.

Téhož dne rozdávána jiná tištěná báseň od Dudíka, jejížto obsah směřoval k vyznačení slavnostní doby. "Sen - skutečnost - po 25 letech."

Po tiché noci nastal 29. den července, den odchodu našého. Včera byla tvář veselá, jazyk vymluvený a srdce volné. Dnes pak veselost ustoupila smutnotě. Každý věděl, že mu nastává loučení. A taky