Rubrika
HomilieNáš Bůh není samotář
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.06.2003 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,32-34.39-40; 2. čtení Řím 8,14-17; evangelium Mt 28,16-20;
Bratři a sestry, minulou neděli jsme slavili Slavnost Seslání Ducha svatého nebo jak se říká lidově Boží hod svatodušní. A já jsem tady říkal, že vlastně ten svátek je pro nás těžko uchopitelný. Totéž platí o tom dnešním svátku, o dnešní slavnosti. Můžeme říct, že v mnohém ohledu je to ještě těžší než to bylo s tím minulým svátkem. Proč? Protože když vezmeme celý liturgický rok od adventu jak jsme ho doteď prožívali, tak vždycky jsme si připomínali nějakou událost. Když začneme na začátku, třeba to, že anděl přišel k Panně Marii, nebo Maria přišla k Alžbětě, nebo Josef a Maria šli do Betléma, narodil se Ježíš, přišli mudrci od východu, Hromnice, potom samotné Velikonoce, Zelený čtvrtek, Poslední večeře, Velký pátek, soud, odsouzení, smrt. A vlastně i ten svátek minulé neděle, to byla událost. Apoštolové byli ve večeřadle, modlili se, ozval se hukot, jako když se přižene silný vítr, objevily se ohnivé jazyky. Ale ten dnešní svátek, to je něco úplně jiného. To není žádná událost, to není něco, co by se stalo jednoho dne. Ten dnešní svátek vypovídá o tom, jak žije Bůh. Kdybychom to chtěli nějak přiblížit nebo řekli nějak lidově, tak bychom mohli říct, co je jádrem, podstatou jeho života. My jsme si doteď připomínali projev Boží: Bůh přišel, Bůh udělal, Bůh řekl. V tom dnešním svátku nic takového není. Tam je to, co je v Bohu vevnitř, v jeho bytí, v jeho podstatě, v jeho základu. Takže je to na jednu stranu velice těžké to nějak uchopit, ale na druhou stranu přesto o tom musíme se snažit uvažovat, a hlavně podle toho jednat. Jak jsem říkal na začátku mše svaté, my si připomínáme, že Bůh žije ve společenství tří osob. Jinými slovy: náš Bůh není samotář. To je to důležité, co nám ten dnešní svátek připomíná. Protože my jsme někdy v pokušení myslet si: „Vystačím si sám. Nepotřebuji nikoho. Ti druzí mě otravují, oni to nedělají tak, jak já bych si přál.“ Jedno lidové přísloví říká, že nejtěžší práce je s lidmi. A je to pravda asi. Ale přesto Bůh chce, abychom to podstoupili. Náš Bůh nežije sám, žije ve vztahu. A řekli bychom ještě dál, že ten náš Bůh není žádný troškař. Takový minimální vztah, nejmenší společenství, to jsou dva, a on žije ve společenství tří. Je to připomínka toho, že když Bůh něco dává, tak nerozdává skoupě, nerozdává jako šetřílek, ale rozdává skutečně hodně. A velice často nám dává víc než my čekáme, víc než si umíme představit. To je další takový moment toho dnešního svátku, dnešní slavnosti.
Bratři a sestry, my máme se snažit upravit svoje vztahy podle toho vztahu, jakým žije Bůh. Je o tom vypracovaná celá teologická disciplína, o Bohu v Trojici, o těch jednotlivých vztazích mezi Otcem, Synem a naopak, mezi Otcem a Duchem svatým, mezi Synem a Duchem svatým. Ale o to teď tady nejde. Nám jde o to, co je v základu tohoto vztahu. Je to láska. Když to slyšíme, tak si řekneme: „Aha. To znám, to už jsem slyšel. Mockrát jsem to slyšel.“ A je to pravda, že jsme to slyšeli mockrát. Ale my to potřebujeme slyšet znovu a znovu. Proč? Protože my jsme v pokušení do našich mezilidských vztahů dát jiný základ. My tam dáváme vztahy takové obchodní. Když jdu do obchodu, řeknu co chci, jaké zboží chci, oni mi řeknou, kolik to stojí, já to zaplatím, a naše vztahy jsou vyrovnané. Jak se říká, fifty fifty, nic si nedlužíme. Ale to nemohou být vztahy v našem životě. I když někteří lidé si myslí, že ano, a zkoušejí to. Jak by to vypadalo, kdyby v rodině si vedli seznam, co kdo pro koho udělal, kolik kdo komu dluží, a to by nešlo. Bratři a sestry, zkusme si představit, že by Bůh měl seznam, kolik toho udělal pro nás, pro každého z nás, pro mě. To by byl hodně dlouhý seznam. A teď si zkusme představit, že by Bůh vedl ještě jeden seznam: kolik mu toho já dlužím. Ten by byl ještě delší. Ale buďme klidní. Bůh žádný takový dlužnický seznam nemá, protože jeho vztah k nám není vztah obchodníka, ale je to vztah Otce. Otce, který má rád svoje děti. A on si moc a moc přeje, abychom my svůj život založili na těchto vztazích.
Bratři a sestry, žijeme v době a v situaci, kdy se často planě a zbytečně kritizuje, kdy často člověk aniž by přemýšlel, tak když hodnotí druhého člověka nebo jeho práci, okamžitě řekne: „To je špatně. To udělal špatně, to mělo být tak a tak.“ Přijde třetí a řekne o tom druhém zase: „To je špatně.“ Bratři a sestry, takhle shazujeme jeden druhého. Nevím jestli to zazní v přímluvách, ale dneska je tam jedna taková přímluva: abychom nesnižovali důstojnost, kterou jsme dostali od Boha. Abychom neshazovali jeden druhého. Abychom nepostavili jako základ svého života to, že já jsem někdo a ti ostatní jsou nic. I to někteří zkoušejí. Ale to nejde. To vede ke krachu. Náš Bůh postavil jako základ svého bytí něco úplně jiného. My jako křesťané ho máme napodobovat. Nejde o to, abychom se snažili nějak to tajemství Boží Trojice uchopit rozumem, to nedokážeme. Ale jde o to, abychom pochopili těchto několik základních momentů. Náš Bůh žije ve vztahu, žije ve společenství, není sám. Dává víc, než my čekáme. A jeho základem společenství, vztahu je to, že má rád. Zkusme to udělat podobně, připomínejme si tyto tři věci, i když to bude těžké, i když se nám nebude chtít do těch vztahů jít, ale uvědomme si, že na to nejsme sami, že když to Bůh po nás chce, že on nám dá určitě sílu a pomoc, abychom to zvládli. Bratři a sestry, nechtějme být samotáři, nechtějme být uzavřeni ve své slupce a nemysleme si, že si stačíme sami. Byl by to obrovský omyl. Naopak, říkejme: „Bože, i já chci žít ve vztazích, v takových vztazích, v jakých žiješ Ty.“
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.06.2020 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnes si připomínáme to, že náš Bůh žije ve společenství tří osob. Víceméně vlastně každé slovo tady v této definici je velmi důležité.
Když to vezmeme od konce: osoba. Jsou totiž lidé, kteří se domnívají, že Bůh je nějaká třeba síla, něco, jako vítr, světlo, nebo že je obsažený v přírodě. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.06.2017 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, jak jsem říkal, dnešní svátek nám připomíná způsob existence Boha. Je to vztah. To je základní myšlenka, základní poselství tohoto svátku. Je to vztah, který je otevřený. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.06.2014 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, všechny texty, které jsme slyšeli, včetně žalmu mluví právě o vztazích, o vztazích člověk – Bůh. My se dnes máme nějakým způsobem zadívat, připomenout si znovu, jak Bůh jedná.
V prvním čtení i evangeliu je taková velmi zajímavá situace. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.06.2011 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnes si připomínáme Boží vlastnost, způsob jeho existence. Je to pro nás obtížně pochopitelné, a proto si musíme pomoci tím, že z Písma svatého vytahujeme ať už slova, ale hlavně události, ze kterých vidíme, jakým způsobem žije, existuje, ale také jedná náš Bůh. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.05.2008 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, Slavnost Nejsvětější Trojice je slavnost v liturgickém roce, která je asi nejhůře uchopitelná. Za touto slavností není jedna nějaká událost. Slavíme Vánoce, Velikonoce, nebo když jsme minulou neděli slavili Slavnost seslání Ducha svatého, tak i když s tím máme třeba nějaké potíže, problémy, tak vždycky je tam nějaká událost, vždycky je tam něco, co si člověk může představit a tím pádem to nějak uchopit. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.05.2005 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, mnoho lidí si myslí, že dnešní svátek je pouze takový teoretický, ale není to pravda. Dnešní svátek je naopak velmi praktický, protože dnešní svátek nám vypráví o tom, jak žije Bůh.
Život je něco dynamického, něco, co se ukazuje navenek. Více...
P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
26.05.2002 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nejsvětější Trojice
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 34,4b-6.8-9; ž. Žl Dan 3; 2. čt. 2 Kor 13,11-13; evang. Jan 3,16-18;
Bratři a sestry, oslavujeme svého Boha, který se nám zjevil jako Bůh, který je ve třech osobách: Bůh Otec, Bůh Syn a Duch svatý. Náš Bůh je ten, který nám jde svým vnitřním životem vzorem a který nám ukazuje, jak máme my všichni jednat. Není to něco, komu bychom měli dělat nějaké úlitby a už by nás nezajímal, nebo není to žádné božstvo, které, když má dobrou náladu, tak nás nechá žít, když nemá dobrou náladu, tak ho musíme usmiřovat svými obětmi, aby odvrátil od nás svůj hněv apod. Náš Bůh je ten, který se nám zjevuje jako Bůh neustále, bezmezně každého člověka milující a jehož láska nikdy nekončí. Více...