Pátek 24.05.2019, sv. Vincent Lerinský, Jana
Hledat: Vyhledat

Z minulosti kaple

Dr. Milán Kopecký

Nejstarší písemná zpráva o kapli Matky Boží se dochovala na svědecké listině ženského kláštera cisterciáckého řádu v Předklášteří z roku 1239, ale podrobný pohled na vlastní stavbu ukazuje na starší původ. Podle dosud zachovalých typických znaků lze postavení kaple klást do období prvního velkého rozmachu církevního stavitelství v románském slohu koncem XI. až v první polovině XII. století. Od svého vysvěcení až do poloviny XIV. století byla kaple vlastně kostelem velkofarnosti Veverské i samostné obce Veveří a hradní kaplí hradu téhož jména. Přesto i v této její nejslavnější době nebyla ušetřena následků barbarských vpádů (Tataři, Kumáni), nebo domácích válek. Opravy pozměnily románskou část kněžiště s apsidou, k němuž gotičtí stavitelé připojili jakousi novou boční kapli s menzou. Zároveň se však dostalo kapli nové výzdoby, jejíž zbytky se zachovaly na spodní vrstvě omítky dodnes. Nejcennějším je vzácný gotický obraz Madony z Veveří, jehož originál od českého mistra snad ze školy Theodorikovy kolem roku 1350 je uložen v Národní galerii. V kapli je umístěna dokonalá kopie. Ostatní památky zničila válečná léta XV. století, kdy zanikla i sama obec Veveří roku 1428. Kaple Matky Boží, pobořena a osamělá se svým hřbitůvkem, tak pozbyla po rozpadu velkofarnosti Veverské, po zániku poslání hradní kaple a po rozehnání svých farníků veškerou záštitu a ochranu. Dočasně byla i v užívání odpůrců římskokatolické církve zejména koncem XV. století.

V třicetileté válce opět nezůstala kaple ušetřena těžkých škod, takže teprve začátkem XVII. století byla důkladně obnovena a rozšířena o boční loď s postranním oltářem již ve slohu barokním. Tehdy také je připomínána poustka na hřbitově při vnější zdi, která zanikla pročátkem XIX. století.

Další osudy kaple jsou pak již převážně spjaty s cizími šlechtickými vlastníky hradu až do nedávné doby. Na hřbitově u kaple byli pohřbíváni věřící z okolí až do třicátých let XIX. století. Náhrobní kameny však svědčí, že zde našly odpočinek i urozené osoby, jako rodina z Teuffenbachu, i dočasně švédský král, když byl hrad krátce v držení jeho rodiny. Následky přechodu fronty v r. 1945 byly odstraněny při celkové opravě po roku 1949, od kdy kaple má svůj dnešní vzhled. Tehdy byla teprve odkryta menza v boční kapli, původní výzdoby na stěnách a byly uloženy náhrovní kameny ve stěnách.

Kaple Matky Boží je významnou církevní památkou na období osidlování a šíření víry církví sv. v povodí řeky Svratky v nejstarších dobách vlády moravské větve Přemyslovců a dokladem duchovní a umělecké úrovně zdejšího lidu.


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.