Rubrika Homilie

Jak žít víru, když se neděje nic zvláštního?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.08.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
19. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 18,6-9; 2. čtení Žid 11,1-2.8-19; evangelium Lk 12,32-48;

Jak žít víru, když se neděje nic zvláštního?11:14
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.44 MB]

Bratři a sestry, prožíváme dobu prázdnin, dobu dovolených. Mohli bychom říci, že to je doba jakéhosi odpočinutí, občerstvení a podobně, ale v tom dnešním dusnu vidíme, že opravdu každý den má své nějaké starosti a každý den přináší něco radostného, a na druhou stranu i něco obtížného. A všechny tři texty, které jsme slyšeli, všechna čtení, mluvily o důvěře, potažmo víře, a naději právě v těch, řekli bychom, chvílích obtížných.

Asi nejvíc je to vidět z Lukášova evangelia. Jak už jsem několikrát říkal, Lukáš napsal svoje evangelium vlastně v okamžiku, kdy už byl rozbořený Jeruzalémský chrám, kdy bylo jasné, že Pán Ježíš v tom druhém příchodu hned tak nepřijde. Psal pro třetí generaci křesťanů, a tato generace už neznala Pána Ježíše, už neznala nikoho z těch, kdo byli s Pánem Ježíšem takto nablízku, a už většina apoštolů byla mrtvých. To znamená, oni už víru přijali ze slyšení, zprostředkovaně, a „nedělo se nic zvláštního“. Dny plynuly jeden za druhým, a navíc začala pronásledování v různých částech Římské říše s různou intenzitou. A oni z toho byli unavení. Oni se ptali, kde je ten Pán, kterého znají z těch mocných činů a z těch různých velkých gest? Proč se neprojevuje takto? A vlastně odpověď je celé Lukášovo evangelium – jak žít víru, jak žít to poselství, které nám předal Pán Ježíš, řekli bychom, tenkrát, když se neděje nic zvláštního? Jak to evangelium žít ve dnech, které v sobě přinášejí to horko, jak to říká Pán Ježíš v tom podobenství o těch dělnících na vinici, kteří snášeli tíhu dne a horka.

A svatý Lukáš tady připomíná několik takových věcí. On připomíná exodus, odchod z Egypta. To je to, co jsme slyšeli v prvním čtení, kde to nebylo až tak úplně zřejmé. Kde to připomínal vlastně i ten starozákonní spisovatel knihy Moudrosti. A Lukáš říká asi tolik: Není správné dívat se do nebe, ale správné je usilovat o to žít ty myšlenky evangelia, myšlenky exodu, biblické myšlenky každý den. Usilovat o to zasadit je právě do toho konkrétního dne.

Svatý Lukáš říká: „Nebojte se. Neboj se, malé stádce.“ Strach je opakem víry. Víra dává naději, víra dává důvěru. Čím je menší víra, tím je větší strach. Je to i tak vlastně, když dítě věří svým rodičům, má v ně velikou důvěru, tak se nebojí. V okamžiku, kdy se člověk cítí sám, opuštěný, tak se bojí.

Neboj se, malé stádce. Ti křesťané byli malou skupinkou uprostřed Římské říše. Byli malou skupinkou víceméně v každém městě, a většinou si na ně dovolovali. Sváděli na ně různé špatnosti, protože jim nerozuměli, nechápali jejich víru. Takže byli často i terčem posměchu. Ale Ježíš říká: „To je vaše síla.“

Církev nikdy vlastně nemá usilovat o to, aby vládla. To je špatně. Tady nejde ani tak o množství, ale jde o tu mentalitu. Chceme být stádem, o které se stará Pán Ježíš. Jeho společností, o kterou se stará, protože říká: „Já jsem Pastýř.“ V okamžiku, kdy si budeme myslet, že my si to zařídíme, tak je to špatně, a pak je důvod se začít bát.

„Váš Otec rozhodl, že vám dá království.“ Tam je zdůrazněn ten vztah, to, že Bůh je Otec, a že on nám dá dar. Ne, že my si ho vydobudeme, ne, že my ho sami nějakým způsobem ukořistíme.

„Prodejte svůj majetek a rozdejte na almužnu.“ O čem je tady řeč, nebo o kterých lidech je tady řeč? Bude důležité uvést na pravou míru nebo vysvětlit to slovo almužna. Latinsky je to elemosina, ale hebrejsky se to řekne cedaka a znamená to spravedlnost. „Prodejte svůj majetek a rozdejte na spravedlnost.“ Teď to dostává úplně jiný rozměr. Musíme si uvědomit, že v každé době byli lidé, kteří používali svůj majetek na to, aby rozšířili svůj vliv, aby rozšířili svoje panství. Používali a používají svůj majetek na to, aby druhým vzali svobodu.

Ježíš tady říká, Lukáš tady tlumočí Ježíšova slova a říká: „Vy to používejte jinak.“ Vychází se tady z té základní myšlenky, že všechno, co je tady na této zemi, je darem Božím, protože on to stvořil. Ježíš nechce, aby křesťané dělali nějakou revoluci v tom smyslu, aby něco bořili. Ale říká: „Udělejte revoluci zevnitř.“ To znamená, dejte tomu jinou náplň, jiný obsah. Je tady řeč především o lidech, kteří mají tolik, že nejsou schopni za svého života to utratit. A tito lidé budou voláni k odpovědnosti.

Tady Pán Ježíš ani tak nemluví o člověku, který, jak se říká, tak tak vyjde. Tito lidé jsou totiž zpravidla ochotni se rozdělit. Ale ti, kteří toho mají tolik, že to nejsou schopni utratit, tak ti zpravidla nebývají ochotni cokoliv věnovat.

Pánu Ježíši tady jde o změnu morálky, o změnu smýšlení. Především jde o to ujasnit si, co je cíl a co je prostředek. V té ekonomii almužny, kdy tedy vlastně člověk se snaží z toho, co mu přebývá, nějakým způsobem doplnit tu chybějící spravedlnost, tedy obdarovat někoho, kdo je v nouzi a není schopen si sám pomoci, tak v této ekonomii a v této morálce se vychází z toho, že člověk pracuje a že takzvaně hospodaří. To znamená, pracuji a spotřebovávám proto, abych mohl žít já a aby mohli žít ti vedle mě. Ale my se dostáváme do momentu, že mnoho lidí v časech Pána Ježíše, v časech svatého Lukáše, v dnešní době, považuje práci za smysl svého života, o tom už jsme mluvili, ale považují také za smysl svého života, že budou spotřebovávat. O tom se pořád mluví – jak vzrostla spotřeba domácností a podobně.

Tady opravdu dochází k záměně prostředků a cíle. Naším cílem není spotřebovávat. Naším cílem je žít. Naším cílem je žít v plnosti a nechat žít i ty druhé. Pokud to záleží na mě, umožnit jim to taky.

Bratři a sestry, toto jsou slova, kterými jsou především voláni k odpovědnosti ti, kteří mohou změnit hodně věcí. Ale také jsou to slova vlastně naděje, kdy Pán Ježíš říká: „I vy se do toho můžete zapojit. Můžete se do toho zapojit podle toho, nakolik máte síly, nakolik vám to bude nějakým způsobem vycházet.“

Pak právě pokračuje tím: „Opatřte si měšce, které nezpuchřejí, poklad v nebi, kterého neubývá, kam se zloděj nedostane a kde ho mol nerozežere. Kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“ Je to řečeno v tom smyslu, že my víme, kde je náš poklad – u Krista. A celý život máme usilovat o to, aby tam bylo i naše srdce. Protože právě ten „špatný příklad“ těch druhých nebo těch, kteří Boha neznají, kteří vyměnili, zaměnili ty prostředky za cíl, tak nás to strhává a říkáme si: „Co kdybychom to taky, … Co kdybych já se dal na tuto cestu?“ A Ježíš říká: „Ne, to je špatně. Ty víš, kde je tvůj poklad, a tak usiluj o to, aby i tam bylo tvoje srdce.“

Bratři a sestry, potom to celé pokračuje a vlastně Ježíš naráží na eucharistii, na setkání s ním, a chce říct: „Člověče, dávám ti prostředky, aby ses na této cestě udržel, abych po této cestě mohl jít a kráčet.“

Když budeme chtít jít po této cestě, musíme někde dočerpávat. A to je především právě přijímání svátostí, modlitba, a vůbec každé setkání s Pánem Ježíšem. Nepodceňujme to a čerpejme z toho co nejvíc, abychom vždycky dokázali rozlišit a říct: Toto jsou prostředky, ale můj cíl je vlastně někde dál. Můj cíl je setkání s tebou, Pane Ježíši.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


O víře

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.08.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
19. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 18,6-9; 2. čtení Žid 11,1-2.8-19; evangelium Lk 12,32-48;

O víře9:42

Bratři a sestry, čteme pořád v evangeliu z Lukáše, z 12. kapitoly. A tam Lukáš zařadil několik výroků Pána Ježíše, které jsou adresovány ať už všem lidem nebo učedníkům nebo těm nejbližším.

Na první pohled by se mohlo zdát, že ty výroky spolu nějak nesouvisí, ale opak je pravdou. To hlavní, o co tady běží, je víra.    Více...


Každý den je originální, každý den je dar od našeho Otce

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.08.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
19. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 18,6-9; 2. čtení Žid 11,1-2.8-19; evangelium Lk 12,32-48;

Každý den je originální, každý den je dar od našeho Otce7:28
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.65 MB]

Bratři a sestry, svatý Lukáš napsal svoje evangelium pro křesťany druhé generace. To jsou křesťané, kteří už osobně Pána Ježíše třeba neznali. Druhá, třetí generace. Třetí už ho neznala určitě.    Více...


Dar víry

P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
11.08.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
19. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 18,6-9; 2. čtení Žid 11,1-2.8-19; evangelium Lk 12,32-48;

Dar víry15:51
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.44 MB]

Přátelé, včera odpoledne jsem mohl jako kněz posloužit při křtu svatém. Taková hezká rodinná slavnost. Od kamaráda jsem křtil malou holčičku, Barborku, a vlastně už jsou to druhé křtiny, kterýma jsem u nich mohl posloužit. Ale ve skutečnosti on má pět dětí.    Více...


Obhájení víry ve světě módních názorů

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.08.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
19. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 18,6-9; 2. čtení Žid 11,1-2.8-19; evangelium Lk 12,32-48;

Obhájení víry ve světě módních názorů14:55
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.55 MB]

Bratři a sestry, dnešní první čtení bylo vzato z Knihy moudrosti. Je to nejmladší kniha Starého zákona. Vznikla nějakých padesát, šedesát let před narozením Ježíše Krista. Z tohoto důvodu někteří, hlavně reformované církve, ale i někteří židé, ji nezařadili do seznamu knih Starého zákona, protože se jim zdála málo starobylá.    Více...


Evangelium je radostná zpráva

P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
08.08.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
19. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 18,6-9; 2. čtení Žid 11,1-2.8-19; evangelium Lk 12,32-48;

Evangelium je radostná zpráva16:26
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 3.13 MB]

Děcka, kdybych se vás, větších školáků už, zeptal, co je to za literární útvar, evangelium, tak asi budeme trošičku všichni váhat, a potom, si myslím, že by mnozí z vás řekli, že je to životopis. Protože většinou, aspoň dvě ty evangelia z těch čtyřech, začínají Kristovým narozením a končí ukřižováním, zmrtvýchvstáním potom také, jistě.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.