Rubrika
HomilieMít dobré vztahy je víc než mít dobré peníze
P. Mgr. Miroslav Dibelka, SDB
17.02.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 17,5-8; 2. čtení 1 Kor 15,12.16-20; evangelium Lk 6,17.20-26;
Drazí přátelé, zcela přirozenou snahou každého člověka na této zemi je vyhýbat se všemu, co nám způsobuje bolest tělesnou nebo duševní. To je přirozené, to není žádný hřích. A pokud už tomu nejde zabránit, tak hledat léky, které vnesou do našich dní trochu světla a dobré nálady. A tu se setkáváme s podivnými názory Pána Ježíše, které nekompromisně hlásá mnoha lidem.
Ježíš sestoupil z hory na rovinu a tam měl najednou velký zástup lidí. To nebyli jenom jeho učedníci, ale i ti, kteří si ho přišli poslechnout. A dokonce tam byli i lidi z Jeruzaléma. To je taková lehká narážka na to, že ti vedoucí představitelé vysílali jakési zvědy, jakou si cenzuru, o čem a jak ten Ježíš vlastně hovoří a zda je to ve shodě s tím, co se píše v Mojžíšově zákoně.
Ježíš blahoslaví chudé, plačící, vyloučené a potupené kvůli němu. Všechny ty lidi měl před sebou, viděl je před sebou na vlastní oči, díval se na ně.
Chudoba, neštěstí způsobující pláč a nepřízeň lidí byla tehdy považovaná za známku Boží nepřízně. Naopak majetnost, život na úrovni a možnost dopřát si zábavy, tak to bylo znamení Božího požehnání. Někteří si to myslí dodneška, že tomu je tak. A tyto zaběhlé a dokonce zdánlivě logické uspořádání věcí Ježíš úplně převrací vzhůru nohama. On říká, je to úplně jinak, než si myslíte.
Když Ježíš hovoří, a on hovoří k nám, on hovoří ta slova k lidem každé doby, každého věku. Když to tedy vztáhneme na sebe, když Ježíš hovoří k nám o chudých, plačících a pronásledovaných křesťanech, mluví o těch, kteří se nemohou domoci svých práv. Kolik takových je, že se nemohou domoci svých práv. Mají na něco právo a nedostává se jim to. Soud se třeba postaví proti nim. Někdo soud podplatí, jeho odpůrce, a rozhodne se proti tomu chudšímu. A to samozřejmě ty, kteří se nemohou domoci práv, tak zákonitě přivádí k pláči. Proto Ježíš hovoří: „Blahoslavení plačící, protože vy nakonec vyhrajete. Protože já budu rozhodovat, kdo prohrál a kdo vyhrál v životě. Ne ti, kteří vyhrávají v tomto pozemském životě.“
Tak toto zákonitě ty lidi, třeba i my mezi ně patříme, nás to přivádí k pláči a k bezmocnosti právě z důvodu, že ti mocní a bohatí se nám smějí. Proto Ježíš říká: „Běda vám, kteří se smějete, protože budete plakat.“ Smějí se, protože jim to teď vyhovuje. Teď se jim nemůže nic stát. Teď jim nikdo nemůže přijít na kobylku. Říkají: „My si to vždycky nějak zařídíme. Vy nikdy nevyhrajete.“ Kolik je třeba i takových různých firem. Najednou tam přišla kontrola, najednou byli (konkrétně znám několik takových), jsou spjatí úplně okrajově, marginálně s nějakou velkou kauzou a jsou několik roků popotahováni po soudech, ztratí tím pádem renomé u dalších. A tolik nervů, co to stojí vedoucího té firmy. Nakonec skoro firma zkolabuje jenom proto, že někdo je tam do toho zatáhl, do toho průšvihu. Za nic nemohli. Ostatní se smějí. My to nakonec hodíme na někoho jiného.
Stále více se v dnešní době píše a mluví o potřebnosti prostého a nenáročného způsobu života, protože starost o množství věcí je nesmírně vyčerpávající, nesmírně. Starat se o více objektů, o více domů je mnohem náročnější, než starat se jen o jeden dům. To není divu, že pak přepracovaní a vyhořelí lidé vyhledávají ticho klášterů, aby se tam zklidnili, aby si tam uspořádali své priority a také své neuspořádané vztahy. I ateisté, i nevěřící, i ti, kteří jsou proti církvi, tak si řeknou: „Tak jinde nenajdeme klid k zamyšlení než v tichu kláštera.“ A jsou tam třeba týden, čtrnáct dní, měsíc a zklidní se. Ani žádný psycholog či psychoterapeut by jim nepomohl. To chce delší dobu.
Nenechme se mýlit. Ty americké úsměvy milionářů jsou v drtivé většině jen maskou pro fotografy. A pod tou maskou se ledasjaké bolesti a utrpení skrývá, a neštěstí. Řekli by třeba: „No, usmívám se, protože mě fotíte, ale šťastný nejsem.“
Co nám Ježíš chce těmito slovy říci? Mít dobré vztahy je víc než mít dobré peníze, dobré money. Nenechme si dávat obstřiky na své svědomí, jako se dávají obstřiky na zraněné klouby, na zraněné koleno. Takže to svědomí nějakým obstřikem se zchladí, znecitliví a ten člověk s tím obstřikem svého svědomí má dojem, že nemá žádný hřích: „Já se nemám z čeho zpovídat.“ A smějí se nám, hříšníkům: „Vy si jděte ke zpovědi, vy křesťané. Vy ty hříchy máte, že? No tak jděte, jasně. Já je nemám, já o žádných nevím.“ Tak si znecitlivil to své svědomí, že toto říká. Bohužel.
A tak nic netrvá věčně, ani láska k moci, k sobě a k penězům, ustavičně. Dovoluji si parafrázovat jednu známou větu. Tak modleme se o dar umět dávat, když mám dost, dostatek, dávat z lásky, že chci někomu či něčemu dobrému pomoci, aby se dobro šířilo, a rozlišovat, že také mám přijímat od Boha i od druhých s vděčností, protože i já potřebuji posilu.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. Mgr. Miroslav Dibelka, SDB
13.02.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 17,5-8; 2. čtení 1 Kor 15,12.16-20; evangelium Lk 6,17.20-26;
Sestry a bratři, dovolte, abych dnešní neděli využil myšlenky otce Vojtěcha Kodeta. Tuto neděli máme před sebou Ježíšova blahoslavenství v Lukášově verzi. Mnozí vykladatelé Bible, Nového zákona, dokonce říkají, že tato blahoslavenství jsou takovými pravějšími, skutečnějšími než blahoslavenství v Matoušově evangeliu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.02.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 17,5-8; 2. čtení 1 Kor 15,12.16-20; evangelium Lk 6,17.20-26;
My se, bratři a sestry, vrátíme k prvnímu čtení. Začnu opakováním. Prorok Jeremiáš začal působit někdy kolem roku 628 před narozením Pána Ježíše. Začalo to dobře za vlády krále Josiáše, národ prožíval obnovu, reformu politickou, hospodářskou, hlavně náboženskou, ale král Josiáš byl zabit v jedné bitvě a potom už to šlo s Izraelem s kopce. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.02.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 17,5-8; 2. čtení 1 Kor 15,12.16-20; evangelium Lk 6,17.20-26;
Bratři a sestry, my budeme pokračovat v našich úvahách nad prvním listem apoštola Pavla Korinťanům.
Ta dnešní myšlenka, která je v tom listu, je o zmrtvýchvstání – o zmrtvýchvstání Ježíše Krista, zmrtvýchvstání našem. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.02.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
6. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 17,5-8; 2. čtení 1 Kor 15,12.16-20; evangelium Lk 6,17.20-26;
Bratři a sestry, právě jsme slyšeli jeden z nejdůležitějších úseků Nového zákona. Skutky a řeči Pána Ježíše mají určitě různou důležitost a co se týče nauky, takového programu, který Ježíš nastínil hned na začátku svého veřejného vystoupení, tak jsou blahoslavenství. Více...