Rubrika
HomilieVšichni jsme účastníky vánočního příběhu
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2018 - pondělí
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, začínáme slavit Vánoce. Co to znamená, slavit Vánoce nebo i jinou takovouhle důležitou událost? Vždycky, když jde o něco důležitého, tak to má tři části. První částí je příprava. Druhou částí je samotný průběh té oslavy. A to třetí je to, co bychom mohli označit jako nějaký dozvuk, tedy to, co v člověku zůstane, co si odnáší.
Vánoce, to je příběh – příběh o narození Ježíše Krista. V tom příběhu vystupuje spousty postav. A k tomu se přidávají další příběhy, které vytvořili lidé. To nejsou příběhy skutečné. Jsou to příběhy obrazné, které nechtějí ten betlémský příběh nějak zastínit, ale chtějí ho rozvinout asi v tom smyslu, že se chtějí nějakým způsobem připojit, přidat se. I to bylo vlastně takovým hlavním mottem Jana Jakuba Ryby, když skládal tu vánoční mši – zapojit lidi, aby nebyli jenom nějakými konzumenty, ale aby si uvědomili, že my všichni jsme účastníky tohoto vánočního příběhu. Kristus by se narodil kvůli každému z nás. To je ten důvod té radosti.
Když se vrátíme na začátek do té přípravy. Všechno, co je důležité, je potřeba připravit. Neuspěchat to, aby se to stalo v ten správný čas. Ale vraťme se k té přípravě. Já vám teď řeknu kousek za sebou tři příběhy. Některé už jste slyšeli, ale myslím, že to bude dobré si je zopakovat a připomenout.
Příběh o té přípravě je takový hodně známý. Vypráví o tom, jak Bůh, když to celé promýšlel, zavolal si archanděla Gabriela a říká mu: „Ty jsi byl v Nazaretě, mluvil jsi s Marii, ona souhlasila, ale Ježíšek se má narodit v Betlémě, a tam bude potřeba, aby na něho někdo dával pozor. Protože Maria bude unavená, Josef se bude bavit s těmi pastýři, bude brát ty dárky, přijdou tři králové. Musí tam být někdo, kdo dá na Ježíška pozor, a nesmí to být žádný policajt nebo někdo, kdo by tam stál s nějakou zbraní. Je potřeba, aby to bylo takové nenápadné, přirozené.“
Anděl Gabriel se zamyslel a říká: „Jasně. Pověříme tím nějaké zvířátko. Jsou to Boží tvorové, oni to zvládnou.“
Tak vypíše konkurs, to, čemu se dnes říká výběrové řízení. Může se přihlásit jakékoliv zvíře a má zdůvodnit, proč ono by bylo tím nejlepším, nechci říct hlídačem, ale opatrovníkem malého Ježíška.
První se přihlásí lev: „Jsem král zvířat. Já mám na to všechny potřebné vlohy. Když bude potřeba, já zařvu, a všichni ti, kdo by chtěl Ježíškovi ublížit, tak utečou.“
Gabriel říká: „No jo, ale oni utečou opravdu všichni. Protože ty tak zařveš, že se všichni leknou. Nezlob se, ale ty pro to nejsi dobrý.“
Potom přijde liška a říká: „Já se postarám Ježíškovi i o snídani. Občas donesu nějaké vejce nebo nějakou slepici z kurníku.“ „No, liško, a jak k tomu přijdeš?“ „O to se nestarejte, to nechte na mě.“ „Liško, ty to ukradneš. To nejde, aby Ježíšek byl hned spojený s porušováním Desatera. Ani ty nejsi vhodná.“
Potom se přihlásí páv a říká: „Já roztáhnu svůj ocas, udělám nad Ježíškem takový krásný baldachýn.“ „No jo, páve, ale ty toho Ježíška zastíníš. Ty jsi moc pyšný. To taky nejde.“
Pak ještě přišel slon a říká: „Já se tam postavím do těch dveří, nikdo nepovolaný se tam nedostane.“ A Gabriel říká: „No jo, ale on se tam nedostane vůbec nikdo. A trochu se zavrtíš a ta chýše bude v troskách. Slone, jsi na to trochu moc hromotlucký.“
A tak už to vypadá, že nebude nikdo. Tak Gabriel se vypraví do Betléma a v blízkosti Betléma najde oslíka, který nese náklad, a na poli toho volka, jak táhne nějaký ten primitivní pluh, a říká jim: „Proč jste se nepřihlásili?“ „My jsme si netroufali,“ říká oslík. „My toho moc neumíme. Já tak akorát odnesu to, co na mě naložijou, a dívej, támhle kolega, ten umí tak akorát dobře táhnout. My nic. Tak trpělivě teda děláme to, co tady po nás chtějí.“
Chvíli je trapné ticho a volek k tomu dodá: „Já ještě umím ocasem odhánět muchy.“ Gabriel se zamyslel a říká: „Vy jste ti dva praví. Protože jste trpěliví, jste pokorní a přemýšlíte nad tím, co je potřeba.“
Bratři a sestry, mimochodem, ty dvě postavy těch zvířat se dostaly do Betléma, protože je cituje prorok Izaiáš, kterého jsme četli hned v první kapitole ve třetím verši, a říká, že vůl a osel zná jesle svého Pána, ale Izrael nezná Hospodina. Vlastně si tam stěžuje na to, že lidé, ačkoliv dostali rozum, jsou nějakým způsobem pohodlní na to, aby skládali ty informace dohromady.
On zazněl i v tom úryvku, který jsme slyšeli, takový náznak: „Jako za midjanských dnů.“ Co se od nás chce? No, chtělo by se od nás, abychom si otevřeli Knihu soudců a hledali, jak to tam bylo, když bojovali Izraelité proto Midjanitům, a zjistili bysme, že je vedl Gedeon, a ten Gedeon, než do toho šel, tak se ptal Boha, jestli to má udělat. A neptal se jednou, ptal se dvakrát. Je to dlouhý příběh o Gedeonovu rounu. Tedy ten prorok chtěl říct: „Lidé, jestliže se chcete k něčemu dobrat, tak musíte přemýšlet. Používat ty schopnosti, které jste od Pána Boha dostali, a skládat tu mozaiku. Potom najdete tu cestu. A ptát se třeba opakovaně, jako ten Gedeon.“
Příprava. To vlastně už máme za sebou. Jestli jsme to prošvihli, tak, dá-li Pán, příští rok budeme mít další možnost. Ale teď prožíváme. Jak to máme prožívat? Známe z betléma ty figurky, které tam všechny něco nesou. Známe taky tu známou koledu: „A co my ti, nuzní, dáme? Darovati co nemáme. My ti zazpíváme“ A v podstatě to stejné, ten motiv, se objevuje v té vánoční mši, kterou teď posloucháme. Protože Pán od nás nežádá ani tak věci, ale žádá od nás to, čemu se říká nasazení, čas, dobrá vůle, darovat schopnosti, darovat něco ze sebe. Ne mimo sebe, nějakou věc, ale ze sebe.
O tom vypráví druhý příběh, o tom, když se pastýři, kteří byli hlavními aktéry toho dnešního evangelního úryvku, dozvěděli od anděla, že mohou jít a navštívit Spasitele, tak jsme taky slyšeli, že hlídali ty stáda. Tak všichni říkají: „Tak jdeme.“ A ten hlavní říká: „Ne. Někdo tu musí zůstat. Buď se ovce rozutečou, nebo nám je někdo ukradne. Kdo se hlásíte, kdo tu zůstanete?“ Nikdo. „Tak někdo tu zůstaňte. Budete to mít pohodlnější. My jdeme hledat. Ani nevíme, jestli ho najdeme. Nevíme, jak se jmenuje. Máme hledat dítě s maminkou. No, teď v noci…“ Nikdo.
Tak pak někdo říká: „No, tak musíme mu každej něco donýst. Zůstane tu ten, kdo nemá co dát. Je tu někdo, kdo nemá co dát?“
Všichni přemýšleli a všichni odkývali hlavou, že mají co dát. Odkýval to taky malý pastýř, který se jmenoval Jákob. Říká: „Dám lucerničku. To bude dobrý, to se bude Ježíškovi hodit.“
„A tak teda všichni máme co dát, tak jak to rozhodneme? Tak čí dárek bude nejlehčí, ten tu zůstane.“
Vytáhli váhu, takovou tu starou, jak se to kýve. Na jednu stranu dali závaží, na druhou stranu první dal otep roští - v Betlémě bude zima. Váha šla dolů: „Určitě jde.“
Další říká: „Tak, Ježíšek se musí něčím živit.“ Dal tam chleba, váha šla dolů: „Taky jde.“
Další nějaké ovčí houně, zelenina, všecko, co by se mohlo hodit. Váha vždycky šla hodně dolů, a Jákob si říká: „No, tak to teda vypadá, že tady zůstanu. Ta lampička skoro nic neváží. To jsem to teda chytnul.“
A tak tam jde. Když na něho přijde řada, tak jde k té váze s tou lampičkou, je v něm malá dušička a pak dostane nápad. Vyskočí na misku té váhy, sedne si na to a říká: „Já budu Ježíškovi svítit. Já musím jít taky.“
Bratři a sestry, tento vymyšlený poetický příběh vypráví právě o ochotě přemýšlet, o ochotě, jak se nasadit. Dneska mnoho lidí tady tento způsob myšlení nemá. Volí mnohem pohodlnější způsob, jak počkat, jak to dopadne, anebo jak z toho něco mít, jak se z toho mít dobře. Ale ať je nám opravdu ten pastýř Jákob takovým příkladem, vzorem.
A jak jsem říkal, má to v nás i doznít. Něco si máme odnést, a o tom vypráví poslední příběh. Mezi těmi pastýři byl nějaký malý Benjamín, který si vzal stéblo trávy. Všichni říkali: „Jaký to má význam, stéblo trávy nebo té slámy? K čemu ti to bude?“ A on říká: „No, to je z jesliček. Na tom ležel Ježíšek. Já si vždycky vzpomenu na tu dnešní noc, jak to bylo krásný a jakou jsem z toho měl radost.“ Tak mávli rukou: „No, tak když chceš, tak si to vezmi.“
Jenže druhý, třetí, čtvrtý den, Benjamín, koho potkal, tak všem to vykládal, že má stéblo slámy z jesliček, kde ležel Ježíšek, že to je Spasitel, že z toho měl velikou radost…, a pořád to nosil s sebou a pořád to ukazoval. Až to jednoho staršího pastýře naštvalo. Sebral mu to, zmačkl to a hodil to na zem a říká: „Už s tím dej pokoj.“
Benjamin stéblo té slámy vzal, narovnal a říká mu: „Podívej. Tys ho sice zmačkal v ruce, tys ho chtěl zničit, ale ono se ti to nepodařilo. Ono se ohnulo, ale zase se dá narovnat.“ V tom Ježíškovi k nám přišla Boží láska, a tu nám nikdo nevezme a tu už nikdo nikdy nezničí, i když to budou mnozí zkoušet. Ale když my si ji schováme, když ji budeme chránit, tak si můžeme být jisti, že je vždycky s námi.
Bratři a sestry, prožívejme takto vánoční svátky – tak, jako ti dva malí pastýři. Ten jeden, který nasadil sebe, aby u toho byl, protože ty Vánoce, to je příběh o každém z nás, a jako ten druhý, který si odnesl tu památku, která ho potom provázela i do všedních dnů jeho života.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2022 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2020 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, vyslechli jsme příběh, který znají snad asi téměř všichni lidé, i ti, kteří se třeba nehlásí ke křesťanství. Je to bezpochyby jeden z nejmilejších příběhů, které vůbec známe. Já vám budu taky vyprávět příběh. Dost dlouho jsem přemýšlel o tom, jestli mám rozebírat evangelium, jak se k tomu vlastně postavit v dnešní noci, v dnešní situaci, kterou prožíváme, a došel jsem k závěru, že bude lépe vyjádřit to příběhem. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2019 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, evangelní úryvek, který jsme teď právě vyslechli, má vlastně dvě části. Od začátku až vlastně do toho momentu, kdy se tam říká, že ho položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místa. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2015 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, když jsem přemýšlel, jakou myšlenku vyzdvihnout o letošních Vánocích, tak mě napadlo, že by nemuselo být špatné zamyslet se víc právě nad tím, jak přichází Boží Syn mezi nás. Když někdo někam přichází nebo takovým tím místem toho vstupu je to, čemu se říká brána. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2014 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, prožíváme, slavíme Velkou noc narození, nový začátek. Těch nových začátků známe vícero. I my si třeba říkáme čas od času, začnu znovu. Nový začátek někdy bývá s elánem a někdy člověk musí začít znovu, třeba když se přestěhuje, když změní zaměstnání a podobně. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2012 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, opět po roce se scházíme, abychom prožili Velkou noc narození našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Židovští rabíni říkají, že Boží slovo má 39 tváří. Co se tím chce říci? A sice že když čteme slova Písma znovu a znovu, že vždycky tam najdeme něco nového, něco co nás osloví, něco co nás obohatí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2009 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, už ve Starém zákoně v rabínské tradici se mluví o tom, že jsou důležité čtyři noci v dějinách lidstva. První je noc stvoření. Druhou nocí je noc, kdy Abrahám je vyzván od Hospodina, aby obětoval svého syna Izáka. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2008 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, možná jste si vy sami položili třeba včera nebo dnes otázku: „Jsem připravený, připravená na Vánoce?“ Možná vám ji položil někdo jiný. Co si pod tím představíme, být připravený na Vánoce? Mít všechno nakoupené, navařeno, uklizeno, nazdobený stromeček, postavený betlém, pod ním nachystané dárky. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2005 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, sice jsem Vás na začátku mše svaté vítal, ale chtěl bych Vás v tuhle chvíli přivítat ještě jednou, úplně všechny. Vás, kteří sem chodíte pravidelně, vás, kteří jste zde třeba na návštěvě u svých příbuzných, anebo i vás, kteří jste sem přišli pro tuto jedinou chvíli v roce. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2004 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, prožíváme zvláštní noc. Připomínáme si něco, co se stalo před více než dvěma tisíci lety a prožíváme něco naprosto nevídaného, kdy velká část lidí, zpravidla dobrovolně, místo toho, aby byli doma ve svých vytopených bytech, domech, anebo aby třeba i spali pohodlně v posteli, tak se zvednou a jdou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2003 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, tuhle noc na celém světě asi zní nejčastěji tři slova: Ježíš Kristus a Betlém. A myslí tím Betlémem město, kde on se narodil. I dneska do toho města přišli lidé, kteří chtěli být co nejblíž tomu místu, kde se před dvěma tisíci lety Ježíš Kristus narodil, ale nepřišlo jich tam mnoho, protože v té zemi je v podstatě válka a není tam vůbec bezpečno. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2002 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku, tato noc je nocí příchodu, setkání. Setkání Boha s člověkem, Boha, který přichází vstříc. Proč přišel? Proč přišel Ježíš mezi nás? Proč jsme přišli dnes my sem? Ježíš přišel proto, abychom my mu byli blíž. Ježíš přišel proto, aby řekl nám lidem: „Člověče, Bůh má o tebe zájem, nejsi mu lhostejný.“ Proč jsme přišli my sem, teď, v tuto chvíli? Pro některé lidi jsou Vánoce příležitostí, kdy opráší náboženství, staré tradice. Před několika lety v jedné farnosti se mi stalo, že přišel jeden pán a hrdě prohlásil: „Pane faráři, naše rodina už 15 let nevynechala půlnoční mši svatou. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
24.12.2001 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Moji drazí, bratři a sestry, jak jsem řekl v úvodu mše svaté, všechny vás tady srdečně vítám. Vás, kteří chodíte pravidelně do kostela, kteří zde znáte všechny části tohoto kostela důvěrně, i vás, kteří sem přicházíte třeba jenom občas. Všechny vás tady srdečně vítám. Co jsme slyšeli v evangeliu? Co bylo dnes pro nás radostnou zvěstí? Zazářilo nám veliké světlo. Veliké světlo v temnotách. Jaké to světlo zazářilo? Je to nové světlo. Jako nejprve, úplně na počátku, Bůh, když tvořil zemi, utvořil světlo a rozešly se temnoty, tak nyní přichází nové světlo do těchto temnot. Více...