Rubrika
HomilieO společenství
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.09.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, každá oslava, i té sebevznešenější myšlenky, vždycky má rozměr, na který se dá nějakým způsobem sáhnout, a tím, na co se dá zpravidla sáhnout, bývá jídlo. Lidé, kteří něco slaví, tak se shromáždí někde, u nějakého stolu, u nějakého jídla. Každá oslava tedy má mít ten rozměr duchovní a potom ten rozměr, který můžeme označit jako hmotný, a všechno to dohromady označujeme a říkáme, že těm lidem jde o to, aby vytvořili společenství, ať už společenství myšlenky anebo společenství stolu.
Každé to společenství se řídí nějakými pravidly, a teď jde o to, jaká ta pravidla jsou. Ta pravidla by měla být taková, aby tomu společenství pomáhala růst.
V evangeliu slyšíme, jak vlastně Ježíš kritizuje pravidla, která jednak se tam dostala z vůle nějakého člověka, dostala se do náboženské praxe Izraele, a ta praxe měla být určována smlouvou s Bohem, s Hospodinem, ale ta pravidla byla ustanovena z vůle někoho, nějakého člověka. A tato pravidla nepomáhala k růstu toho společenství. Naopak ho štěpila a ubližovala mu.
Celé by se to asi mělo k něčemu přirovnat, aby to pro nás bylo pochopitelnější. Říkají teologové, vykladatelé Písma, že celá ta rozmluva, všechno to, co Ježíš tady dnes říká, jak jsme to dnes četli, by se dalo přirovnat k tomu, že každá řeka má dva břehy, potřebuje dva břehy. A ty dva břehy musí být v pořádku. Taky musí být v pořádku to dno, musí se udržovat, aby to dobře protékalo. V okamžiku, kdy by se někdo nestaral, ať už o to dno, nebo hlavně o ty břehy, tak co se může stát? Lidé mají takové nápady, jako že upraví břehy řeky, a sice že třeba to nějak narovnají, aby to nezabíralo tolik půdy. No, ale potom odvedou tu vodu z krajiny rychle a všichni jsme viděli letošní léto, co to dělá. Ale také mají různé nápady naopak, že třeba v Čechách u jednoho zámku chtěli mít velký park, tak specielně odklonili řeku, a jak byly ty velké povodně na začátku tohoto století, tak ta voda si našla původní koryto a prohnalo se to přes celý ten zámecký park a všechno to bylo zničeno.
Tedy ta řeka potřebuje ty břehy a ty břehy jsou ty zákony, které pomáhají tomu, aby ta řeka fungovala, aby přiváděla vodu, aby se po ní dalo plavit, aby byla užitečná. Když by tam ty břehy nebyly, tak se z té řeky stane bažina. A bažina, to je něco, co moc nefunguje a nepřináší to žádný užitek. A na nás lidech je, abychom o tom uvažovali a abychom přemýšleli, jak je to v životě každého z nás. To podání předků, to funguje. Funguje to i teď a funguje to v rovinách, kde bychom to třeba ani nečekali.
Takovou tu rovinu, kdy třeba někdo nechce něco udělat a někdo mu na to říká: „To musíš. To se tak dělá. To je tak od jakživa, tak musíš.“ Nebo: „Co by tomu řekli lidi, kdybysme to udělali, nebo kdybysme to neudělali.“
Ale pak tato lidská ustanovení se dostávají do toho, čemu se říká diktát módy – aby člověk vypadal tak, jak se to očekává, aby se choval podle nějakých parametrů. Mezi mladými je to velmi rozšířené. Člověk musí být „in“ nebo jak se říká „cool“. Protože když není a nemá ten správný mobil, ten správný iPad nebo to správné tričko ve správné barvě se správným vzorem, tak oni mu neřeknou: „Proč to nemáš?“ ale řeknou: „Kyš, kyš, ty to nemáš. Ty se neorientuješ. Ty jsi nějak mimo.“ A tyto tlaky jsou velmi silné a je potřeba, aby člověk byl osobnost, aby dokázal tomuto nějakým způsobem se postavit, aby se nestal otrokem tohoto.
O kus dál v té řeči Pán Ježíš kritizuje lidské chování, kdy lidé přisuzují věcem špatné vlastnosti a říkají, že za to může nějaká věc. Už jsem to tady zmínil, i my to říkáme: „Za to můžou ty počítače. Za to můžou ty mobily.“ To není pravda. To jsou věci a záleží, kdo je vezme do ruky a jak je použije – jestli k dobrému nebo ke zlému. Na nás je, abychom usilovali všechny ty věci, které máme, které dostáváme, které jsme si pořídili, používat dobrým způsobem, k dobrému.
Pán Ježíš na konci té řeči vlastně stanovil, řekli bychom, takové vykřičníky a řekl, co je špatně. Ve druhém čtení z listu apoštola Jakuba, to teda není ten Jakub, kterému je zasvěcen náš kostel, to je ten druhý, tak tento Jakub to pojal z té druhé strany a říká to pozitivní, co je potřeba dělat. Člověk vždycky musí dojít tady do té fáze, že si kdyžtak uvědomí, co dělal špatně, ale pak z toho musí vyvodit a říct si: „A já to budu dělat takhle.“
Pán Ježíš nechtěl nějakým způsobem jenom kritizovat, ale chtěl ukázat tu správnou cestu.
Bratři a sestry, usilujme o to, aby naše setkání, ať už na té rovině náboženské nebo na jakékoliv rovině – společenské, profánní, osobní, aby vždycky ta setkání byla naplněna něčím dobrým, aby byla povzbuzením pro nás pro všechny a abychom z těch setkání odcházeli vždycky s tou myšlenkou: „Aha, chci to dělat takhle, protože to je dobře, a když prospívá něco mně, tak to prospívá třeba i obci a prosívá to celku.“ A takhle usilujme o to, aby naše společenství, ať už to farní nebo obecní, aby bylo živé, hluboké a dobře fungovalo.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.08.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, texty, které jsme teď vyslechli, patří k 22. neděli v mezidobí, kterou prožívá celá církev. Ale zároveň se ty texty velmi hodí k tomu, co prožíváme, tedy Dny města, dny naší pospolitosti, dny, kdy usilujeme o to, aby se z nás stalo společenství.
Vlastně na začátku lidé se začali sdružovat proto, aby byli silnější, aby byli schopnější čelit nějakým protivenstvím. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.08.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, myšlenkově se vracíme zase do Markova evangelia, které jsme opustili v tom okamžiku vlastně, kdy Ježíš dělá ten velký zázrak, že nasytí víc než pět tisíc lidí pěti chleby, dvěma rybami, a tam jsme potom četli z Janova evangelia tu řeč v Kafarnaum. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.09.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, první věta dnešního evangelia byla: Kolem Ježíše se shromáždili farizejové a někteří z učitelů zákona. Kdo byli tito lidé, kde se vzali? Na tuto otázku nám odpovídá dnešní první čtení. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.09.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, my se vrátíme zase k druhému čtení. Začali jsme číst list svatého Jakuba, budeme ho číst pět neděl po sobě a jak jsme slyšeli v komentáři, je to takové shrnutí katechezí, vyučování pro ty, kteří se ze židovství obrátili ke křesťanství. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.08.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, dnešní evangelium je celkem dost komplikované. Nám je to i dost vzdálené a mohli bychom si myslet, že to už není náš problém, to, co zde Ježíš řeší: nějaké obřadné umývání, oplachování něčeho. Ale bohužel, je to i náš problém v trošku jiné podobě. Abychom dobře pochopili, o co Ježíšovi jde, tak se chvíli zdržím u toho, jaké byly ty předpisy, které Židé měli, co to bylo „podání předků“ a jak to vlastně vzniklo. Ta situace je skutečně dost komplikovaná. Začalo to tím, že v Izraeli byly některé předpisy, které měly svůj důvod takový zdravotní, hygienický. Více...