Rubrika FARNÍK 1/14

KAPLE MATKY BOŽÍ NA VEVEŘÍ

Cestujeme-li z Brna kolem přehrady do Veverské Bítýšky, velmi snadno poznáme, kdy se už nacházíme na území naší farnosti. Všichni víme, že je to tehdy, když po pravé straně zahlédneme krásnou románsko-gotickou stavbu kaple Matky Boží, která na svém místě stojí už více než 800 let a která zde přečkala nejen dobré, ale i zlé časy, jež našemu národu historie připravila. Do doby husitské kaple plnila funkci farního kostela pro přilehlou obec Veveří i pro další obce přifařené; po zániku obce Veveří slouží až do druhé poloviny 19. století jako kostel hřbitovní a poutní. Ve 30. letech 19. století je zřízen v Bítýšce hřbitov, a kaple je tedy navštěvována hlavně o pouti v blízkosti slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. Velikou ránu kapli způsobila druhá světová válka: byli v ní ustájeni koně a po náletu došlo k rozsáhlému poškození střechy.

Ihned po válce došlo k opravě této vzácné stavby, jednalo se však (v rámci možností) spíše o opravu provizorní; prostředků po válce mnoho nebylo. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 zase chyběla u našich představitelů vůle a nebylo žádoucí, aby se finanční prostředky věnovaly opravám posvátných prostor. Proto bylo možné průběžně provádět pouze dílčí opravy.

Stav kaple se neustále zhoršoval a začátkem 80. let minulého století bylo jasné, že opravy už nelze dále odkládat, jinak se kaple zřítí. Ve zdivu se objevily nebezpečné trhliny. Ale co dělat? Za komunistického režimu se prakticky nedala najít firma, která by stavbu „na klíč“ zrealizovala. Rýsovala se jediná možnost: kapli opravit v podstatě svépomocí pod vedením odborníka, který by opravu řídil. Otec Stanislav Vídenský, náš tehdejší duchovní správce, tenkrát prokázal velkou dávku odvahy a také osobní obětavosti. Sháněl inženýry, brigádníky, materiál. Začalo období brigád na Veveří. Kdo mohl, přišel. Nelitoval. Vytvořila se výborná parta lidí, užili jsme si i dost legrace, v poledne také výborného oběda. A dílo se začalo dařit.

Rozjíždějící se zdivo bylo staženo ocelovými lany a dutiny ve zdech zaplnila betonová injektáž. Odlehčila se střecha (křidlice byly nahrazeny dřevěným materiálem, jak jej známe z dnešní podoby). Stěny kaple dostaly z obou stran novou omítku a hlavně byl zcela přebudován liturgický prostor, aby mohla být mše svatá sloužena čelem k lidu. Příjemnou atmosféru tohoto promodleného místa ještě umocnilo obnovení gotického okna v presbytáři a jeho vyplnění žlutým sklem.

Byl jsem vyzván, abych právě na toto období 80. let v kapli na Veveří napsal nějaké vzpomínky. Částečně jsem tak už učinil v předchozím odstavci. Na mnoho věcí jsem už určitě zapomněl, neboť vzpomínáme na dobu, která je už vzdálena tři desítky let. Jedno mohu napsat s jistotou: nevzpomínám si, že by se během prací na kapličce někdy někomu něco nepříjemného přihodilo. Přestože brigádníci chodili po půdě, po lešení i na další nebezpečná místa, vždy ukončili svoji práci bez újmy na zdraví. Panna Maria nás určitě chránila a také andělé strážní byli v pohotovosti. Jistě i ve chvíli, kdy mně při otloukání omítky vypadlo z ruky kladivo a dopadlo asi 10 cm vedle stojící osoby otce Stanislava…

V roce 1987 byla oprava dokončena a my se od té doby zase můžeme těšit na každou návštěvu u Panny Marie Veverské.