ACH TI KNĚŽÍ !

Kterýsi universitní profesor se zálibou mluvil o Církvi a sice proti Církvi a proti kněžím. Prý brzdí lidskou kulturu a hatí pokrok… Kněží prý jsou zastánci zaostalosti a rytíři tmy – tak končily jeho nepromyšlené kritiky. Jednou však jeho nadaný posluchač měl těchto urážek dost a rozhodl se, že profesora po přednášce navštíví.

„Pane profesore, prosím o vysvětlení některých mých vědeckých pochybností,“ začal zdvořile.

„Sedněte si, mladý příteli.“

„Především bych rád věděl, jak se nám dochovaly spisy starých klasiků. Komu nebo čemu můžeme děkovat, že se neztratily v takových dobách, jako byl začátek středověku, kdy barbarské plenění zaplavilo celý kulturní svět.“

„Je známo, že mniši opisovali knihy klasiků, a tak je zachránili před zničením,“ odpověděl pan profesor.

„Jak? Mniši?“

„Ano, ano, mniši Benediktini.“

„To je úžasné! Tedy řeholníci. Ti zachránili kodexy? To byla věru nemalá práce. Jistě mnozí dostali souchotiny od množství prachu v knihovnách. A to bylo v dobách, kdy se někteří panovníci neuměli ani podepsat. Opravdu zvláštní, že se mnichům chtělo slovo od slova opisovat Livia, Caesara, Virgilia,Tibula, Ovidia …. Opravdu to množství pečlivě opsaných knih a kodexů, byla práce řeholníků? Vždyť písmena jsou jako malovaná a ty iniciály jsou skutečně umělecká díla! Ale pane profesore, že bychom bez kněží neměli ani Kolumba, Vasco da Gama, to není snad pravda? Říká se, mnich Fra Mann r. 1450 nakreslil pověstnou světovou mapu, která vzbudila v Kolumbovi myšlenku, vydat se na cestu kolem světa.“

„To je pravda,“ odpověděl profesor trochu nervózně. „Ale nezapomínejte, že tu mapu mohl nakreslit právě tak někdo jiný.“

„Pravda, ale vzpomínám si, že kterýsi papež zavedl do aritmetiky arabské číslice, místo nevhodných číslic římských.“

„Ano, byl to papež Sixtus II. Ale to mohl udělat i někdo jiný, ale kněží se tam tlačili.“

„Také jsem slyšel, že kněz vynalezl první dalekohled. To myslím, není pravda. Že by všechno pocházelo od kněží? To není možné?“

„Ano, to je pravda. Dalekohled vynalezl františkán Roger Bascon. Poznamenávám, že to byl moderní mnich.“

„Ještě bych se chtěl něco zeptat. Galileo přece nebyl první, který učil, že slunce stojí a země se otáčí?“

„Pravda, že ne. První to učil Koperník.“

„Tak zase kněz! Vlastně se říká, že ani tento kanovník nebyl první, nýbrž už sto let před ním učil témuž nějaký biskup Regiomontaus.“

„Ještě prosím trochu trpělivosti, pane profesore. Proč ta doba, ve které věda, literatura a umění kvetly, se nazývá ZLATOU DOBOU LVA X?“

„Proč? Neboť Lev X byl velkým podporovatelem učenců, umělců a spisovatelů.“

„Ale jak je to možné! Vždyť Lev X byl papežem.“

„Příteli,“ vybuchl profesor, „už se zdá, že jste přišel jen proto …“

„abych rozptýlil pochybnosti, pane profesore,“ odpovídá student uctivě. „Směl bych Vám položit ještě několik otázek? Je to pravda, že první obecné školy založil Jan de la Salle?“

„Ano. Francouz Jan de la Salle.“

„To byl také kněz. Dokonce prohlášený za svatého.“

„To mne nezajímá.“

„A je pravda, že hluchoněmých se ujal Španěl Pedro a po něm Francouz Expé? Nestačilo, že mnich Berthold vynalezl střelný prach, Arezzo Quido noty, jistý bavorský mnich malbu na skle a jesuita Soochi z Itálie spektroanalýzu?“

„Příteli, chcete mne pohněvat?“

Ale kde, pane profesore. A je to pravda, že hromosvod vynalezl Franklin, vždyť už před nim si postavil hromosvod premonstrátský kněz Prokop Diviš?“

„Člověče, což se vám jazyk nezastaví,“

„Vidíte, jazyk. Největší jazykozpytec naší doby, kardinál Mezofanti, ovládal více než 70 řečí. O filologii se začal zajímat už jako mladý kněz, když měl vyzpovídat zraněného poláka, vojáka a za jednu noc se naučil polsky.“

A nejzaostalejším člověkem byl asi kardinál May, který odhalil světu tajemství palimpsestů. /Palimsest – písmo na pergamenu, ze kterého bylo původní písmo vymazáno/.

„Dost, dost, člověče, kam chcete ještě jít?“

„Kam, kterým směrem? To se musíte zeptat Anafrického de Gioma, který kolem roku 1500 vynalezl kompas. Ale i to byl kněz.“

„Příteli, rozohnil jste se.“

„Proti tomu by pomohla stříkačka. Jenže první stříkačku vynalezli kněží cisterciáci. A pařížští kapucíni byli až do 17. století hasiči v Paříži.“

„Kdyby jste nemluvil tak duchaplně, vyhodil bych vás.“

„Ale kam, pane profesore? Vzpomínám si na balon. Bratry Mongolfierovy předstihl jiný mnich, který se roku 1720, za přítomnosti celého královského dvora, vznesl do vzduchu.“

„Vy si utíráte brýle? To je ale také kněžský vynález. Brýle vynalezl dominikán Alexander Spins. Díváte se na hodinky? Pane profesore, hodiny jsou též vynálezem kněží. První hodiny sestrojil Gassiodorus. Venku svítí plynové lampy. Jistě víte pane profesore, že svítiplyn objevili jezuité.“ Ale pozoruji, že jsem se stal nepohodlným. Již jdu. Ale vidím, že máte motorku. Tento stroj rovněž sestavil kněz Pantion. Už roku 1845 se vozil na motorce.

A jeden léčivy pramen v Mariánských lázních objevil též kněz, Premonstrát. Odtud název Mariánský pramen.“

„Dobrou noc, pane profesore!“