Pátek 29.03.2024, bl. Ludolf, Taťána
Hledat: Vyhledat
Rubrika FARNÍK 2/11

A ještě jednou do Říma...

Dne 12. 10. 2011 večer jsme nastoupili do letadla směr Řím. Většina z nás letěla poprvé, ale strach jsme měli všichni. Byla tma, tak jsme toho moc neviděli. Asi po hodině a půl letadlo i s námi přistálo na letišti Řím-Fiumicino. Potom jsme jeli vlakem Leonardo expres z letiště do centra. Tam jsme zjistili, že metro už nejezdí - zavírají ve 21 hodin. Unavení jsme se posadili na kufry a čekali a čekali a čekali... a čekali. Jízdní řád v Římě neexistuje, když autobus náhodou přijede, všichni jsou radostně překvapeni. Bombardovali jsme otce Marka otázkami, kdy už to konečně pojede. Ten se jen zasmál, pokrčil rameny a řekl: „Vítejte v Římě.“

To byl první a poslední nepříjemný zážitek v Římě. Během šesti dnů našeho pobytu v Nepomucenu jsme navštívili 4 hlavní vatikánské baziliky: Sv. Petra, Sv. Pavla za hradbami, Panny Marie Sněžné a Lateránskou baziliku. Ve všech jsme se pomodlili za úspěch celé akce a za bítýšskou farnost. Mimo to jsme viděli spoustu dalších kostelů. Poznávali jsme život prvních křesťanů při návštěvě Kalixtových katakomb. Prolezli jsme Řím odshora až dolů. Oslovil nás sestup k hrobu sv. Petra do samých hlubin Vatikánu. Dívali jsme se na Řím z kupole baziliky sv. Petra. Neunikli nám ani památky antického Říma jako Koloseum nebo Forum Romanum. Poslední večer před odjezdem jsme dostali nečekané pozvání z velvyslanectví ČR u Svatého stolce k poslechu koncertu Třeboňských pištců. Rovněž nečekaně jsme vyslechli i dvouhodinovou přednášku o Rožmbercích v italštině. V kostele Sv. Praxedy, kde se koncert konal, je totiž pohřben Jan z Jenštějna, pražský arcibiskup z rodu Rožmberků.

Mezi tím vším jsme pojídali úžasnou pizzu a lízali ještě úžasnější zmrzlinu. Dospělí vypili několik litrů capuccina. Když jsme odlétali a loučili se s Římem, tak byli všichni rozhodnutí, určitě se chceme ještě někdy vrátit.

Anna Ročková




Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.