FARÁŘ P.VALENTIN BERNARD JESTŘÁBSKÝ

290 let od jeho smrti a 40. výročí odhalení pamětní desky na budově fary ve Veverské Bítýšce

Byl to muž „v pravdě apoštolský, horlivý, bdělý, příkladný , o blaho duší sobě svěřených pečlivý.“ Tak zní první zmínka o faráři a spisovateli V.B. Jestřábském v Pamětech panství veverského. Narodil se 1630 v Moravské Ostravě, studoval v Uherském Hradišti a v Olomouci, kde byl v roce 1663 vysvěcen na kněze. Po dvouletém kaplanování v Lošticích byl jako duchovní správce další dva roky ve Střelicích a od 18.března 1667 byl farářem veverskobítýšským na plných 52 let. Spravoval také farnost Říčany. Svého úřadu se chopil s velkým elánem, povznesl duchovní život farnosti.

Jeho zásluhou byla pořízena v roce 1674 nová matrika, která se dochovala. / stará byla ve velmi špatném stavu /.

V roce 1693 nechal ulít nový zvon ke cti svatého Jakuba. Je to náš největší zvon a se dvěma stávajícími ladí v akordu C dur.

Rozsáhlá je spisovatelská činnost P. V.B.Jestřábského, ve které ho podporoval brněnský kanovník Leffler. Psal latinsky i česky – jak on sám říkával „moravsky“. První jeho dílo vyšlo v roce 1699 česky a poslední krátce před jeho smrtí.

Mezi jeho díly byla také kázání pro neděle a svátky, která zdarma věnoval všem správám děkanství a far.

Latinská díla byla především určena vzdělaným lidem, knihy v české řeči prostému lidu, kterého si velice vážil, a tak jim je rozdával pro jejich poučení a povznesení. Ve své skromnosti se v některých uvedl jako „jeden farář z diecése Olomoucké.“

Nejznámější je dílo „Vidění rozličné sedláčka sprostného“, kde popisuje obyčeje, mravy, dobro i zlo v jednání lidí. Průvodcem sedláčka je anděl, který ho uvádí do různých situací a stavů, např.do dědiny, kde upozorňuje na špatnou výchovu dětí, nebo do stavu učitelského, kde poukazuje na dobré kantory pečující o vzdělání dětí a naopak na kantory, kteří působí pouze jako zlí dozorci a vykonavatelé trestů. Každý s obrazů končí poučením. Kniha vyšla krátce před jeho smrtí v roce 1719.

25. června 1713 se v kapli Matky Boží na Veveří, na přání vrchnosti, konala oslava jeho 50. výročí kněžství, za velké účasti farníků a přátel, kteří přišli svému duchovnímu otci a příznivci poděkovat.

Stařičký farář zastával sám duchovní správu, do filiálního kostela v Říčanech chodíval většinou pěšky. Poslední léta trpěl bércovými vředy, ale nikdy si nestěžoval, naopak vše skrýval. Na svátek sv.Štěpána 1719 se připravoval v Říčanech na mši svatou, když náhle zemřel. Pochován je v našem kostele.

Tak při slavení eucharistie na sv.Štěpána vzpomeňme na toho statečného dělníka na vinici Páně i na všechny ostatní, kteří v naší farnosti působili.

Druhé výročí se vztahuje k odhalení pamětní desky P. V.B. Jestřábskému na budově fary. Když v roce 1968 se nakrátko uvolnily politické poměry v našem národě, využil této situace tehdejší administrátor P. Arnošt Korec. Všiml si 250 let výročí úmrtí P.Jestřábského. Nechal zhotovil pamětní desku a v roce 1969 ji přijel požehnat a odhalit otec biskup Karel Skoupý, který se po letech internace vrátil na biskupský stolec v Brně. Pamětníci si jistě vzpomenou, jak velká kolona aut ho jela přivítat na hranice farnosti, ke kapli Matky Boží na Veveří, a doprovázela ho k faře, kde byl přivítán P. A.Korcem, předsedou MNV a farníky.

K výročí byla také vydána poslední kniha P.V.B. Jestřábského : „Rozličná vidění sedláčka sprostného“ a doc. Dr. Milan Kopecký z Filozofické fakulty Masarykovy university zpracoval a vydal rozbor díla P.Jestřábského, ve kterém srovnával „Vidění“ s dílem J.A.Komenského – Labyrint světa./1592-1670/. Ve svém projevu při slavnosti vyzvedl význam faráře Jestřábského, kněze a spisovatele. Při aktu odhalení pamětní desky a následné slavné mši svaté zpíval akademický pěvecký sbor Moravan. Pro farnost a okolí byla tato slavnost velkým povzbuzením po tolikaletém útlaku. Slova otce biskupa jsme vnímali s velkou vděčností. Bohužel zakrátko se vše vrátilo do starých kolejí, na dalších 20 let byla církev a křesťané opět omezováni ve svých projevech.

Děkujme denně Bohu za svobodu, važme si jí a hlavně umějme využít času a možností, které máme pro náboženské vzdělávání své i svých dětí. a ukazujme světu, že víra a křesťanství jsou zárukou klidného života.

P.Korec vítá otce biskupa Karla Skoupého