DRAZÍ FARNÍCI

Myslím, že tento evangelní úryvek vystihuje velmi dobře situaci, ve které se nacházíme. Nebojte se, nebudeme nic bourat, ale naopak obnovovat.

Oba naše farní kostely (v Bítýšce i v Lažánkách) procházejí náročnou opravou, v Lažánkách je to rekonstrukce střechy, v Bítýšce elektroinstalace. Jde nám o to, aby dílo našich předků, které budovali déle než biblických 46 let, se zachovalo a sloužilo těm, co přijdou po nás. Jde nám o to, abychom měli duchovní centrum našich obcí místo, kde můžeme společně děkovat i prosit našeho Otce.

Když jsme loni na podzim otevřeli věžní báň v Lažánkách, mezi různými dokumenty byl i následující text z roku 1929: Vždy byla snaha strany naší bez reptání o tyto věci pečovati a jich rozvíjeti . A v knize Paměti panství Veverského od Karla Eichlera najdeme následující řádky: Když se byl farář Wolf postaral o kapli Matky Boží, o kostel Říčanský, o farní budovu, pustil se ač starcem byl 71 letým, ještě do velikého díla, do stavby budovy chrámu farního .

Jak to, že naši předkové postavili tolik kostelů a byly pro tyto stavby tak nadšeni? Jak to, že starý farář Wolf začal s tak náročnou stavbou? Troufnu si ho charakterizovat jako muže víry a faráře milujícího svou farnost. Jeho příklad je inspirující i v dnešní době, kdy se setkáváme s mnoha lidmi, kteří rezignovali na nějaké ideály, a pokud budují tak, jen to hmotné.

Nesmíme si všechno v minulosti idealizovat, je jasné, že se našli i tací, kteří chtěli postavit větší kostel proto, aby sousední obec viděla, že my na to máme! Ale to hlavní bylo jinde, naši předkové stavěli místo pro setkání Boha s člověkem, a setkání člověka s člověkem. Určitě viděli víc než jen budovy.

Ježíšovi současníci vidí kameny a cihly, Ježíš vidí lidi a jejich potřeby. Nechme se inspirovat odvahou a vírou faráře Wolfa a poslechněme výzvu Pána Ježíše: budujme chrám Ducha svatého každý sám v sobě, a pak budeme mít správný přístup i k obnově našich kostelů a kaplí.

Kéž nám zmrtvýchvstalý Ježíš dá sílu zdárně tato díla dokončit. Přeji všem farníkům požehnané Velikonoce.

Otec Marek