Rubrika Farník 2/2007

Vznik farnosti

Nejstarší zmínky o faře ve Veverské Bítýšce pocházejí z roku 1481.Tato fara byla kanonickou prebendou kostela sv.Petra v Brně.Veverská Bítýška se tehdy nazývala „Byteška“ a patřila k nedalekému hradu Veveří s kaplí Matky Boží. Z té doby pochází i zmínky o kostele, který byl pravděpodobně zasvěcen Jakubovi Staršímu.

Časem se středem farnosti stal kostel . Kaple Matky Boží na Veveří pro svou odlehlost ztratila na významu. Sloužila do roku 1830 jen jako hřbitovní kaple přilehlého hřbitova.

Ve farnosti od roku 1481 - 1892

Prvním známým knězem před rokem 1481 byl farář Jiřík.

r. 1481 - první zmínka o faře ve Veverské Bítýšce

r.1541 – 1559 - za časů Pertuolta z Lipé se zdá, že v Bytešce zavládlo pikharství. Další údaje o kněžích pocházejí až z roku 1608, kdy kroniky uvádí tyto nekatolické kněze

r. 1608 - kněz Abrahamius

r. 1619 - Gabriel. Za něho se začala stavět zděná farní budova na místě, kde stojí dodnes. Před započetím stavby se musely zbořit dva domky.

r. 1620 - kněz Daniel. Tento kněz dostavěl farní budovu.

r. 1622 - kněz Jan.

r. 1628 - kněz Jiřík.

1. června r. 1633 - první katolický farář - Jan Sadlický

r. 1636 – kněz Petr - nekatolický farář

r. 1638 - Mikuláš Písalovský - kněz kláštera Tišnovského - po něm v témže roce farář Hirronym z Německých Kynic. Ještě koncem toho roku 16.12.r.1638 přišel na faru opět katolický kněz - Jiří Havranský rodák ze Slezs.ka

r. 1642 - 1648 - farář Petr Božský

r. 1648 - farář Pirchalius - objednány dva zvony

od r. 1649 do 16.1. 1653 - farář Adam Chalupa

r. 1653 - farář Jakub Bernard Urbánek opravil na kostele škody po švédském vojsku.

r. 1654 - 1660 Jan Bohumír Geller Roku 1655 uspořádal sbírku na opravu kostela a kaple Matky Boží. Sběratelem byl Jiří Krátký, poustevník od Matky Boží. Měl u sebe list s obecní pečetí a podpisem faráře Gellera. Desátého května roku 1660 se Geller fary vzdal.

r. 1660 - 1662 farář Jan František Mader

2.8.1662 byla v kostele vizitace, která dopadla pro faráře Mádera špatně. Nedbale vedené kostelní účty, málo mešních rouch, špatná křtitelnice. Farář Máder ještě před odchodem nechal udělat křtitelnici novou, která je doposud v kostele. Na okraj vodní nádržky nechal vytesat - Ao. 1662 C.R.D.J.E.M. což znamená: koupil velebný pán Jan František Máder roku 1662.

r. 1662 - P. Vavřinec

r. 1663 - vedl duchovní správu P. Bartoloměj. Byla uspořádána sbírka na kostel a kapli. Nejlépe se z této sbírky, jak se píše v kronice, měl sběratel. Prošel kus světa, a že se nepřehnal, poznáváme z toho, že na cestu z Meziříče do Polné potřeboval pět dní a z Polné do Brodu šest dní. Po návratu odvedl sumu 1 zl. 8,5 kr. Tato suma i pro tehdejší dobu, se píše v kronice, byla zanedbatelná.

15.1.1665 - byl investován na faru Jiří František Karel Ptáček.Byl zde do roku 1667.

18.3.1667 - 1719 Valentin Bernard Jestřábský. Narodil se v r. 1630 v Moravské Ostravě. Studoval v Hradišti a Olomouci. Vysvěcen byl asi v roce 1663. Kaplanoval v Lošticích a dva roky byl duchovním správcem ve Střelicích. Odtud odešel do Bítýšky. Zde působil 52 roků až do své smrti. V kronice se o něm píše, že to byl muž ,, v pravdě apoštolský, horlivý, bdělý, příkladný a o blaho duší sobě svěřených pečlivý.“ Byl přátelský, rád přijímal hosty a dle možností se jim věnoval. Ve volných chvílích studoval, četl a psal knihy. Zemřel 26.12. 1719 v Říčanech přede mší svatou. Pochován byl v bítýšském kostele.

r. 1720 - 1730 Václav František Antonín Koryčanský. Neměl lehké postavení po Jestřábském. Docházelo mezi ním a farníky k neshodám a došlo to až tak daleko, že si obec na něj stěžovala u děkana lomnického. Žaloba byla vyšetřena, ale obrátila se proti farníkům, protože bylo zjištěno, že farníci dluží kostelu 148 zlatých 47 krejcarů.

r. 1730 - 1732 Petr Vojtěch Vybíral Byla koupena velká stříbrná monstrance, částečně pozlacená. Roku 1731 byla rozšířena farní budova o síň. Roku 1732 daroval Karel Hausknecht polesný veverský, kostelu zvon umíráček. Farář Vybíral zemřel 4.7.1732.

r. 1732 - 1747 Jan Alois Straufuss Od roku 1732 mu vypomáhal kooperátor Václav Josef Wolf. Za Straufusse život náboženský ve farnosti vzkvetl. V roce 1747 odešel na faru rosickou.

r. 1747 - 1774 Václav Josef Wolf V Bítýšce už byl 14 let kaplanem. V roce 1748 zde byl kaplanem Leopold Steindorffr do roku 1760 a od roku 1762 Tomáš Kubečka z Příboru. V roce 1750 farář Wolf opravil střechu a věž na kapli Matky Boží. V roce 1754 položil základní kamen ke stavbě nového kostela v Říčanech. V roce 1769 se pustil do rozšíření a zvýšení farní budovy. Do knihy farního kostela napsal, že tak činí hlavně pro své nástupce, jelikož jemu už bylo 69 let. V roce 1771 začal stavět v Bítýšce nový farní kostel. V roce 1774 12.1. farář Wolf umírá. Zdivo kostela je teprve v polovině své výšky.

r. 1774 - 1784 Tomáš František Kubečka Za tohoto faráře byl kostel dostavěn. V roce 1782 byl vydlážděn cihlami a uvnitř omítnut nahrubo maltou. Byla postavena sakristie. Šestého října 1782 byla sloužena první mše v tomto kostele. Roku 1783 zbudoval ještě zděný kůr a druhou sakristii. Toho roku se také naskytla šance koupit varhany ze zrušeného kláštera sv. Anny v Brně. Byly prodány tři staré stříbrné kalichy a za ně se koupily tři nové ze zrušeného kláštera kartuziánského v Králově Poli. Farář Kubečka zemřel 4.2.1784 byl pochován v kostele sv. Jakuba před kazatelnou. Byl to poslední farář, který byl v kostele pochován, protože dne 23.8.1784 vyšel dekret, aby byly krypty a hřbitovy v obvodu vesnice uzavřeny a byly vybudovány až za vesnicemi.

r. 1784 - 1809 Jan Antonín Friedl Dostavěl věž na kostele, nechal na ní udělat kříž a přenesl sem zvony ze starého kostela. Roku 1789 byla vydlážděna druhá polovina kostela cihlami. Roku 1790 byly instalovány hlavní dveře. Z příspěvků farníků byl kostel v roce 1798 zvenku omítnut. Roku 1808 byl zbudován hlavní oltář s obrazem sv. Jakuba. Na oltář i obraz přispěli dobrodinci kostela. O soše sv. Jana náměstí je zmínka z roku 1808. Farář Jan Friedl odešel v květnu 1809 do Šardic, kde 17.5.1817 zemřel.

r. 1809 - 1819 Jan Penninger Na věž kostela byl dán nový kříž a roku 1817 sem byly z radnice přeneseny hodiny. Jan Penninger dostal v roce 1819 faru tišnovskou a na ní zůstal až do své smrti 3.5. 1837. Bylo mu osmdesát let.

r. 1819 - 1848 Leopold Borsutzki V roce 1821 nechal postavit Boží hrob. Mezi roky 1822 - 1823 nechal opravit kostelní varhany. V kronice se o něm dočteme, že to byl muž řádný, na svůj stav hrdý, ve vykonávání povinností k farníkům svědomitý. Neměl rád bezpráví a proto se dostával do sporu i se soudy. Rád si zažertoval jak s dětmi, tak i s vesničany, i s lidmi vyššího postavení. Roku 1836 se začalo se stavbou nového hřbitova ( dnešního ), doposud se pochovávalo u kaple Matky Boží, kolem níž byl hřbitov. V roce 1837 byl hřbitov vysvěcen. Farář Borsutzki zemřel 25.12.1847 a byl pochován na bítýšském hřbitově.

r. 1848 - 1870 Alois Stolička Za tohoto faráře byl kostel znovu vydlážděn, a to roku 1858. Roku 1866 byla koupena ve Vídni křížová cesta a roku 1870 byla provedena oprava hlavního oltáře. Koncem roku 1870 odchází farář Stolička do Tikovic, kde roku 1889 zemřel.

r. 1871 - 1880 Florián Eichler Ten nejprve po svém příchodu opravil faru, vstup do fary nechal vydláždit a upravil farskou zahradu. 24.6.1880 byl přeložen na faru do Rosic. Před odchodem byl jmenován čestným občanem veversko-bítýšským.

r. 1880 - 1892 P. Thdr. Karel Eichler Byl bratrancem předchůdce Floriána Eichlera. Ve volném čase se věnoval hudbě a literární práci. Napsal několik knih, mezi nimi i Paměti panství Veverského a Poutní místa a milostné obrazy na Moravě a Rakouském Slezku. V roce 1890 nechal opravit střechu i vnější zdi kostela.

P.Gustav HEVER Působil ve Veverské Bítýšce 1893 – 1903. V tomto období byla provedena rozsáhlá oprava kostela.Všechny tři oltáře byly mramorovány a pozlaceny.Soustavně doplňoval inventář kostela (sousoší sv.Rodiny a víko u křtitelnice).V roce 1900 byla posvěcena nová křížová cesta nad Chudčicemi.V roce 1903 odchází do Rosic u Brna.

P.Jakub ROSENDORF Působil ve Veverské Bítýšce 1903 – 1932. Hned po jeho nástupu byl znovu vysvěcen bítýšský kostel – 27.května 1903. Do roku 1919 působil ve farnosti sám, poté sem byli přidělováni na výpomoc katecheté. Byl jmenován auditorem, arcibiskupským radou a byl mu svěřen úřad děkana kuřimského. Roku 1911 byla zřízena chlapecká a dívčí škola. Doba po I.světové válce přinesla vlivem protikatolické agitace četné odpady od katolické víry , ale díky P.Rosendorfovi zde odpadlo jen asi 150 lidí, z nichž se mnozí později navrátili.V roce 1931 těžce onemocněl a 5.září 1932 umírá v brněnské nemocnici. Po dobu jeho nemoci až do příchodu P.Jiřího Hrůzy spravoval farnost kooperátor Josef Menšík.

P.Jiří HRŮZA Působil ve Veverské Bítýšce 1933 – 1944. Svou činnost ve farnosti začal opravou fary, která byla v dezolátním stavu. Ještě téhož roku bylo dokončeno elektrické osvětlení v kostele. V roce 1934 byla kompletně vyměněna všechna okna, z nichž dvě do presbytáře věnoval P.Hrůza. Roku 1936 byly prakticky hotovy nejnutnější opravy kostela a fary. V tomto roce byly ve farnosti vykonány misie, které vedli kněží kongregace Nejsvětějšího Vykupitele z Brna. Jejich působením došlo k duchovní obnově velké většiny farníků a také spousty odpadlých věřících. Na památku misie byl postaven před kostelem misionářský kříž. Misie se opakovaly i následujících letech. V roce 1938 pokračují opravy interiéru kostela. 3.března 1940 byla posvěcena křížová cesta v kostele. Přestože na farnost dolehly všechny válečné útrapy, (drahota, omezení životních potřeb), byl kostel v roce 1941 zvenku opět opraven z darů věřících. 8.dubna 1942 byly z nařízení úřadů odebrány k válečným účelům dva zvony. 1.dubna 1943 byly Chudčice připojeny k farnosti veverskobítýšské. I v této těžké válečné době proběhla opět duchovní obnova. V roce 1944 onemocněl a 24.května umírá.

P.František KVASNIČKA Působil ve Veverské Bítýšce 1944 – 1946. Pokračoval v díle svého předcůdce. Vítaná změna, kterou však provedl, bylo ukončení čtení dlouhého řetězce otčenášů při nedělní ranní mši sv. Namísto toho pořídil zasklenou tabuli, ve které byly vystaveny všechny prosby a jména. Konec války byl v obci dramatický. Obec zažila několik náletů, nejtěžší byl 30.dubna 1945. Bylo zasaženo hodně domů, z nichž prakticky nic nezůstalo, navíc byly zasypány sklepy, kde zůstala spousta lidí. Kostel utrpěl válečnými událostmi značné škody, které byly dle finančních možností (sbírky, dary) opraveny.

ThDr.P.Petr FRANTA Působil ve Veverské Bítýšce 1946 – 1951. Hned od svého nastoupení pořádal každého roku v době velikonoční duchovní triduum, po němž vždy věřící hojně přistupovali ke svátostem. Obnovil tradiční procesí ke Třem křížům, ke kapličce ve Slešťůvce a ke kapli Matky Boží na Veveří. Každoročně se chodilo na pouť do Křtin a na Vranov. Pokračovalo se v opravách kostela. Z darů věřících byla obnovena okna. V roce 1948 byly v Chudčicích postaveny dva dřevěné kříže a v roce 1950 kamenný kříž u vodní kaple Matky Boží. Všechny tyto kříže byly slavnostně posvěceny za velké účasti věřících. Roku 1951 byl ThDr. Petr Franta slavnostně instalován za kanovníka stoliční kapituly v Brně.

P.Jiří BÍLEK Působil ve Veverské Bítýšce 1951 – 1958. Kronika z této doby je psána věcně a stručně. V roce 1952 byly převedeny matriky z farního úřadu na MNV. Od této doby jsou matriky vedené na farních úřadech pouze pro církevní účely. Farnost v této době měla 3 200 katolíků a bylo podáno 11 100 sv.přijímání. Dále bylo omezeno vyučování náboženství na 1 hodinu týdně pro jednotlivé ročníky. V tomto roce se vyskytla v obci slintavka a kulhavka a kostel byl z nařízení úřadu v říjnu a listopadu uzavřen. Od roku 1952 se výuka náboženství na školách stává nepovinnou . V roce 1954 byl na věž kostela vytažen nový zvon a byla opravena kaple v Chudčicích. Z náboženského života byly zajímavé „Promluvy“ pro dívky,jinochy,muže a ženy .Zvláštní péče byla věnována ministrantům, kterých bylo v roce 1955 celkem 12. V roce 1955 se poprvé konaly velikonoční obřady podle nového řádu, tzn. bez veřejného průvodu vzkříšení. Zůstal jen průvod kolem náměstí na slavnost Božího těla. V roce 1957, po opravě kapličky ve Hvozdci, zde byla 7.července obětovaná první mše sv. V září 1958 byl P.Bílek odvolán z Vev.Bítýšky do Brna - Zábrdovic.

P.Arnošt KOREC Působil ve Veverské Bítýšce 1958-1973. Jeho jméno je zapsáno trvale do srdcí farníků. Staral se pečlivě o jejich duše i o majetek církve. Tak jak byl náročný k sobě, tak se snažil vnést řád, „Boží řád“, i do života svěřených duší. Do farnosti nastoupil 1.září a již o Vánocích byli farníci překvapeni neobvyklou výzdobou oltáře, která se pak každoročně měnila. Na poli pastoračním chceme zvláště připomenout jeho zásluhy o naplnění závěru II.vatikánského koncilu v liturgii. Velkou péči věnoval výchově ministrantů – v r.1960 jich bylo 11. Doba nebyla příznivá veřejným projevům víry - v roce 1961 byl zakázán průvod při Božím Těle i procesí ke Třem křížům. V roce 1962 P.Korec děkuje s celou farností za 25 let kněžství. 11.října 1962 je zahájen II.vatikánský koncil, který přináší změny v liturgii , které P.Korec jako jeden z prvních zavádí ( např.kázání zařazeno do mše sv.,evangelium čteno česky, oddavky zařazeny do mše sv.). V roce 1965 na Velikonoce je mše sv. sloužena již u oltáře čelem k lidu, až do preface v češtině. Rok 1968 přináší uvolnění poměrů a naplno se rozbíhá uskutečňování závěrů II.vat.koncilu. Rok 1969 – 11.května je po dvaceti letech udělována svátost biřmování Otcem biskupem Karlem Skoupým 351 biřmovancům za velké účasti věřících i zástupců obce. 14.června 1969 byly přivezeny ostatky sv.Cyrila, které byly neseny v průvodu ke Třem křížům. 5.dubna 1970 byla odhalena pamětní deska knězi-spisovateli P.Jestřabskému na farní budově za účasti Otce biskupa Skoupého. Pro patřičnou úroveň liturgických zpěvů P.Korec pozval autora nově zaváděných nápěvů P.Olejníka, který pomohl s nácvikem. Otec Korec byl i dobrým a pečlivým hospodářem. Zajistil a zorganizoval úpravy okolí kostela, opravy kostela a fary včetně střech a fasád, generální opravu varhan a elektrické instalace v kostele, opravy kaple Matky Boží na Veveří. Postaral se o elektrifikaci zvonů, ozvučení kostela, pořízení nového betléma a bohoslužebných rouch. 1.12.1973 odchází do Adamova. Zemřel 6.července 1995.

P.Ladislav HAVEL Působil ve Veverské Bítýšce 1973 -1975. Dokončil opravu fasády kostela, vymalování kostela. V roce 1974 byl vysvěcen na kněze Vladislav Dvořák z Chudčic a 30.června slavil ve farním kostele primičiní mši sv. V dubnu 1975 byl P.Havel přeložen do farnosti Vranovice.

P.Karel HAVLAS Působil ve Veverské Bítýšce 1975 -1976. Pobyl ve farnosti pouze jeden rok a odešel do důchodu.

P.Stanislav VÍDENSKÝ Působil ve Veverské Bítýšce 1976 – 2002. Otci Stanislavovi vděčíme za mnohé. S velkým úsilím se snažil o naše náboženské vzdělávání. Během jeho působení byla několikrát udělována svátost biřmování. Měl pochopení pro mládež, podporoval scholu mladých. V roce 1983 byl jmenován děkanem kuřimským. Po uvolnění politických poměrů rád jezdil s farníky na poutní místa u nás i do zahraničí. Brněnská diecéze dostává po letech Otce biskupa THLic. Vojtěcha Cikrleho, který několikrát navštívil naši farnost při příležitosti udělování svátosti biřmování, svěcení oltáře v kapli Matky Boží na Veveří, při ukládání základního kamene a při svěcení nové kaple v Chudčicích. V roce 1990 a 1995 navštívil naši vlast Svatý otec Jan Pavel II. Naši farníci s otcem Stanislavem se účastnili mší svatých na Velehradě a v Olomouci. Největší radost otec Stanislav prožíval při primicích P.Habrovce a P.Kazika, kteří studovali za naši farnost, a následující rok bítýšského rodáka P.Karla Orlity. Kromě starostí o naše duše pečoval otec Stanislav i o církevní budovy. Byly opraveny zvony, ozvučení kostela, fara a kaple ve Hvozdci. Velmi se zasloužil o záchranu kaple na Veveří a pomáhal při výstavbě nové kaple v Chudčicích. V roce 2000 mu byl udělen titul Monsignor. Zemřel na květnou neděli 24.března 2002 a je pochován na místním hřbitově.

P. Vladimír LANGER Působil ve Veverské Bítýšce od dubna do září 2002.

P. ThLic. Marek HLÁVKA Do naší farnosti nastoupil v neděli 15.září 2002. Věřící brzy poznali, že k nim byl poslán dobrý pastýř – vynikající kazatel. Svými úvahami (vyslovenými i psanými) dokáže oslovit nejen své farníky, ale i mnohé další. Do Veverské Bítýšky přišel v době, kdy vrcholila oprava fasády kostela sv.Jakuba.Ta započala už za jeho předchůdce mons.Stanislava Vídenského a pokračovala i za dočasného správce farnosti P.Vladimíra Langra, tehdy faráře čebínského. Otec Marek ihned po svém příchodu zorganizoval generální opravu farní budovy a na přilehlém pozemku zahájil časově i finančně náročnou výstavbu centra volného času pro mládež. V roce 2007 následovala celková rekonstrukce elektroinstalace v kostele včetně generální opravy interiéru. Současně byla zajištěna a realizována výměna opláštění věže kaple Matky Boží na Veveří. Důležitá je jeho práce v pastoraci.Velkou péči věnuje dětem, které nejen vyučuje náboženství, ale věnuje jim (se svými spolupracovníky) vlastně všechna páteční odpoledne, připravuje a slouží mše svaté pro rodiče s dětmi, v létě organizuje a vede tábory. Nezapomíná ani na střední a starší generaci. Všichni, kdo mají zájem, se mohou scházet na faře a tvořit živé společenství modlitby, porozumění a naslouchání. Také nemocní, které navštěvuje, jsou mu vděční za udílené svátosti a za slova povzbuzení. Do další služby přejeme otci Markovi hodně elánu, zdraví a Božího požehnání.