Kronika farnosti veverskobítýšské

Rok 1782 (str. 484 – 486)

Léta Páně 1782, dne 6. října na svátek sv. Růžence sloužil první ranní mši svatou v novém farním kostele důstojný pán Tomáš František Kubečka, který zde byl farářem devátým rokem. Zbudování tohoto kostela ho stálo mnoho starostí a obětí.

První slavnou mši svatou sloužil nejdůstojnější pán Josef Bedřich Troppe, farář kuřimský, doktor a auditor brněnské konzistoře. Spolu s ním sloužili důstojný pán František Beygl, farář deblínský, a důstojný pán Jan Friedel, kooperátor veverskobítýšský, který také pronesl v novém kostele za hojné účasti věřícího lidu první kázání přijaté s velkou chválou a dojetím. Bůh ať jim všem požehná navěky. Jako ministrující při této slavnosti byli: Tomáš Kuchynka, dvaatřicetiletý občan, František Valentin, láník a občan, Josef Wencellides, Láník a občan, hospodář farnosti Josef Horáček a rektor školy Jiří Vařečka.

Roku 1782 za vlády nejvznešenějšího římského císaře Josefa II., krále uherského, českého, arcivévody rakouského atd., byly ve všech jeho dědičných zemích zcela zrušeny kláštery obojího pohlaví, ve kterých byl zachováván kontemplativní život. Veškerý majetek těchto klášterů připadl státu. Na Moravě to byly tyto kláštery:

1) Kartuziánů v Olomouci

2) Kartuziánů u Brna, zvaný Královo Pole

3) Sester cisterciaček v klášteře na Starém Brně

4) Sester cisterciaček v Tišnově, zvaný Porta coeli

5) Sester dominikánek na Starém Brně, zvaný U sv. Anny

6) Sester dominikánek v Olomouci u sv. Kateřiny

7) Sester sv. Kláry v Olomouci

8) Sester františkánek ve Znojmě

9) Sester františkánek v Brně u sv. Josefa: ten byl nakonec zachován, avšak musel převzít řádový oděv a řeholní pravidla sv. Voršily a věnovat se výchově mladých dívek.

Doslovný překlad latinského záznamu z kroniky farnosti – přeložil

Petr Krátký