O VÝSTAVBĚ KOSTELA SV. JAKUBA

Farní kostel sv. Jakuba Staršího ve Veverské Bítýšce je nepřehlédnutelnou dominantou obce. Těžko si dokážeme představit jeho jinou podobu. A přece, ne vždy vypadal tento kostel, jako vypadá dnes. Zásadnějším změnám po celou dobu podléhal interiér i vnější podoba kostela. Tak bychom asi v minulosti postrádali dnešní charakteristickou kopuli věže. K největším stavebním úpravám však docházelo na počátku výstavby.

Nám známý kostel není původním bítýšským kostelem. Přímým jeho předchůdcem byl starý kostel sv. Jakuba, který se postupně stával pro věřící těsným. V r. 1678 bylo duchovní komisí shledáno, že pro 544 bítýšských a 220 říčanských farníků je kostel malý, a bylo nařízeno, aby byl rozšířen o dvě poboční kaple a byla vystavěna řádná věž. Tehdy byl kostel 7 sáhů dlouhý a 4 sáhy široký, s dřevěnou věží a zvonicí nad prostředkem střechy. Rozšíření provedl farář Jestřábský, v r. 1679 nechal postavit kamennou věž, kam byly zavěšeny dva zvony z věže staré. Zvony byly ulity v r. 1648 jako náhrada za ty, které se v r. 1645 rozlily poté, co Švédové vypálili městečko i s kostelem. V r. 1693 byl ulit zvon třetí. O starém kostele toho víme poměrně málo, jen že zde bývali pohřbíváni faráři a význační občané. Je možné, že v dávnější minulosti byl starý kostel přestavován či znovubudován.

První písemná zmínka o bítýšské farnosti, o farním obročí, pochází z r. 1481. Tehdy byla zdejší fara kanovnickou prebendou peterského kolegiátního kostela v Brně. První písemná zmínka o Veverské Bítýšce je z roku 1376, je však nesporné, že obec vznikla dříve a jako taková patřila k Veveří. Kaple Matky Boží na Veveří byla zřejmě původně také farním kostelem pro Bítýšku.

V 18. století kostel přestal vyhovovat, takže se začalo uvažovat o stavbě kostela nového, která byla v roce 1771 zahájena farářem Wolfem. Po jeho smrti v 1774, kdy byly zdi vystavěny pouze do půli, pokračuje ve výstavbě jeho nástupce farář Kubečka, který dostal kostel v r. 1775 pod střechu. V r. 1782 byl kostel zčásti vydlážděn cihlami, zhotoveny vnitřní omítky a zbudována sakristie. Za tohoto stavu byl 6. října 1782 o slavnosti sv. Růžence kostel posvěcen. První ranní mši svatou sloužil farář Kubečka.