Rubrika
HomilieJe důležité mít na své straně Hospodina
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
16.04.2022 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, prožíváme velikonoční vigilii. Prožíváme tu noc, v kterou byl Ježíš vzkříšen. Jsme tady kvůli tomu, abychom si uvědomili, že i my jsme součástí zvěsti. „Syn člověk musí být vydán do rukou hříšným lidem, být ukřižován a třetího dne vstát.“
První křesťané ze začátku nesepisovali všechny výroky nebo všechny události ze života Ježíše Krista. To začalo až později. Ale od začátku byly některé, řekli bychom, věty zvlášť důležité. Těmto větám se říká zvěst, řecky kérygma. A třeba takou velmi známou větou je výrok svatého Pavla: Co jsem sám přijal, v tom jsem vás využil.
„Kristus zemřel ve shodě s Písmem, Kristus vstal ve shodě s Písmem.“ To je Pavlova zvěst. Ta Lukášova, to je to, co jsme teď právě slyšeli.
Zvěst je něco, co má člověka zasáhnout. Má si to nést s sebou svým životem. A má z toho brát posilu, když třeba je mu těžko nebo když je mu zle.
Když se vrátíme do Starého zákona, mám teď na mysli to čtení o přechodu přes Rákosové moře a tu následnou píseň. Ono to tvoří jeden celek. Nejdříve je to vyprávěno, jak se říká, v próze. Jsou tam změny těžkosti. Je tam zmíněno to, že Izrael se bojí. Dokonce i Mojžíš, že se bojí. Určitě tam opravdu křičeli jeden na druhého. A taky není se co divit. Před nimi moře, oni neumí plavat, za nimi egyptská armáda. Kdo by nekřičel? Písmo z nich nedělá nějaké velké hrdiny, ale dělá z nich lidi, kteří jsou ochotni slyšet, vnímat a poslechnout Boží slovo.
„Vztáhni hůl nad moře.“ Nebylo by lepší stavět nějaké opevnění nebo něco? Lidsky možná. Ale oni věděli, věděl to především Mojžíš, že je vede Bůh. A když Bůh bude chtít, tak ani ti egyptští vojáci nic nezmohou. A taky to tak dopadlo.
Jsou tam zmiňovány ještě další problémy. Bylo to v noci, tma, mlha. Když člověku jde o to, aby vykonal něco dobrého, musí počítat s tím, že to bude chtít jeho plné nasazení. Stejně tak jako u těch žen, které v neděli ráno ještě za svítání už šly k tomu hrobu a přemýšlely o tom, co je potřeba vzít s sebou. Určitě přemýšlely také o tom, co řeknou té římské stráži. Taky víme, že přemýšlely o tom, kdo odvalí kámen, protože byl veliký. Ale toto, ty problémy, je neodradily od toho, aby tam šly.
Problémy, překážky, to by nás nemělo odradit od konání dobra. Ale chci zůstat u té myšlenky zvěsti. Ta myšlenka zvěsti se přetavila právě do té písně. Ono to tam zaznělo hnedka v té první sloce: Vyvyšuji svého Boha, on je můj Bůh. Tam se neříká o tom „je náš Bůh“ nebo „on vyvedl naše předky“ nebo tak, ale „je můj Bůh“. To je tady tato starozákonní zvěst, kdy Izraelité už zažili: Je to můj Bůh, který zachraňuje. A toto se, můžeme říci, naplnilo v Ježíši Kristu.
Nemáme žádné mimobiblické zprávy o tom střetu na břehu Rákosového moře. Nevíme nic o tom, kolik tam bylo egyptských vojáků, kolik se jich vrátilo nebo nevrátilo a podobně. I egyptská literatura o tomto mlčí. Podařilo se nějak víceméně datovat ten okamžik přechodu Rákosového moře někdy kolem roku 1250 před narozením Pána Ježíše, plus mínus. A pak egyptské prameny mlčí.
O nějakých asi 25 let později byl napsán nápis – nápis, který byl napsán, vytesán v pohřebním chrámu faraóna Merenptaha, ten nápis popisuje jeho vítězství v zemi Kanaán, kde je napsáno, že Merenptah porazil Izraelity, úplně je zničil a nemají potomky. Všichni ti badatelé okamžitě zbystřili, jak co kde, a my tady musíme říct: Ti Izraelité v zemi Kanaán, to byl někdo jiný. Protože ti naši, co vyšli z Egypta přes Rákosové moře, v tu dobu ještě byli na poušti.
Ale tento nápis svědčí o tom, že v Egypťanech, v té jejich státní mašinérii, odhod Izraelitů zanechal hlubokou stopu. V tom smyslu, že to s nimi otřáslo. Protože Egypťané měli všechno. Měli ten stát, měli tu armádu, měli to všechno. Ale neměli Hospodina na své straně. Hospodina na své straně měli ti otroci, kteří toužili po tom být vysvobozeni a sloužit svobodně Hospodinu.
Takže, bratři a sestry, máme i my zažít tady toto, že je důležité mít na své straně Hospodina. Je důležité nějakým způsobem si přivlastnit tady tu událost Ježíšova zmrtvýchvstání. Tak, jako si ji přivlastnily ty ženy, tak jako si ji přivlastnil Petr, který tam utíká, tak jako si ji postupně přivlastňovali další a další učedníci.
Není to jenom událost, která by se týkala celého lidstva, ale je to událost, která se týká každého z nás. Ježíš Kristus ve shodě s Písmem umřel za mé hříchy. Ježíš Kristus ve shodě s Písmem vstal z mrtvých proto, abych i já mohl žít.
Radujme se z toho.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
Mons. Mgr. Jiří Mikulášek, generální vikář brněnský
20.04.2019 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Člověk musí poznat, co je tma, aby pochopil, jakou cenu má světlo. Tma, symbol zla, smrti, hříchu, nevědomosti, beznaděje, nevěry, samoty, opuštěnosti. Světlo, symbol dobra, života, poznání, naděje, víry, společenství, jistoty, domova. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.03.2016 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, o tom, že dnešní obřady mají čtyři části, to už jste slyšeli několikrát, ale k dnešním obřadům je možné přistoupit ještě z jiného hlediska. To hledisko patří na všechny ty části, na každou zvlášť. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.03.2013 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, začínáme slavit. Začínáme slavit Ježíšovo zmrtvýchvstání. Slavíme to v noci, protože se to stalo v noci. Tato noc je zvláštní, je jiná než noc narození, je to noc vykoupení. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.04.2010 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, v dnešní liturgii je celá řada myšlenek. Vybral jsem z nich dvě: cesta a křik, nebo zvolání. Vlastně všechna čtení, která jsme slyšeli, obsahují tu myšlenku cesty. Už i to první, můžeme říci, že stvoření světa, stvoření člověka, že to je cesta z nebytí k bytí, z neexistence k existenci. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.04.2007 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, když píše poutnice Eterie o slavení Velikonoční vigilie v Jeruzalémě, tak píše těm svým známým, pro které píše celý ten spis, že ta vigilie se slaví stejným způsobem jako u nich doma, a nepovažuje nějak za nutné se o tom široce rozepisovat, pouze dává několik málo informací o jakýchsi podrobnostech. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
10.04.2004 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Lk 24, 1-12;
Bratři a sestry, takovou hlavní a určující myšlenkou po celou dobu postní pro nás byla příprava na křest nebo, můžeme říct, pro většinu z nás obnova našeho křestního vyznání. Dneska jsme slyšeli celkem sedm čtení z Písma svatého. Více...