Rubrika
HomilieUdělejte inventuru
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.08.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, texty, které jsme teď vyslechli, patří k 22. neděli v mezidobí, kterou prožívá celá církev. Ale zároveň se ty texty velmi hodí k tomu, co prožíváme, tedy Dny města, dny naší pospolitosti, dny, kdy usilujeme o to, aby se z nás stalo společenství.
Vlastně na začátku lidé se začali sdružovat proto, aby byli silnější, aby byli schopnější čelit nějakým protivenstvím. Ať už třeba lidem, nějakým nájezdníkům nebo podobně, ale také aby dokázali čelit třeba ohni a různým dalším, řekli bychom, katastrofám a nepříjemnostem. Takhle vznikaly první „polis“, první pospolitosti.
Ale potom se tam objevil i ten prvek právě toho „jsme spolu v nebezpečí, jsme spolu v těžkostech, buďme spolu tedy i v radosti“. A radost prožívají lidé u stolu. Vždycky, vždycky je to hostina. Je třeba nějaký proslov, je nějaký program, třeba že se tancuje, zpívá, ale vždycky je tam hostina. Protože lidem je dobře, když sedí u jednoho stolu a najedí se. Jsou si blízko.
Třeba právě my řekneme „sousedé“, ale to slovo nic moc neříká. V italštině soused je vicino, a vicino znamená blízko. Tedy ten, kdo už není úplně naše rodina, ale je nám blízko. Je nám velmi blízko.
No, a tady s těmito vztahy se začaly vyvíjet různá pravidla co a jak dělat. Jde o to, aby i při těchto událostech se nezapomnělo na toho „dárce“, který nám to dává. Takovým hlavním jídlem byl a je pořád chléb. Chléb, který symbolizuje dárce. Dárce toho všeho. A proto je potřeba k tomu chlebu přistupovat s náležitou úctou, protože v něm je mezi námi přítomen dárce, ten tvůrce, ten, který se o nás stará. Tady se pořád ještě bavíme o obyčejném chlebu a o obyčejném jídlu, ale z toho potom čerpá eucharistie.
Tedy je potřeba si umýt ruce. Je potřeba očistit se. Odstranit, řekli bychom, všechnu špatnost. Jenže to umytí těch rukou, to bylo symbolické umytí. Opravdu od špíny si ty ruce očistili hned, když vstoupili do domu. Ale toto bylo symbolické očištění. A toto symbolické očištění nemělo uváznout jenom na tom gestu, že si namočí konečky prstů, že se opláchne. Ale to gesto má jít do hloubky a ukázat: „Já chci očistit, upravit, urovnat vztahy s těmi, kteří jsou moji sousedé, kteří jsou moji blízcí.“ Ale bohužel to se ztratilo.
Toto, řekli bychom, gesto, které je velmi pěkné, se stalo prázdným obřadem. Stalo se prázdným obřadem a Ježíš říká vlastně: „Udělejte inventuru.“ Udělejte inventuru tady takových, řekli bychom, zvyklostí, rituálů, jestli jsou živé – ve vaší rodině, ve vaší pospolitosti.
Je tam takový zajímavý moment: Kolem Ježíše se shromáždili někteří z učitelů Zákona, kteří přišli z Jeruzaléma. Ježíš je pořád v Galileji. To znamená, oni vykonali cestu poměrně dlouhou, tak se tam jako naráz zjevili a chtěli poučovat. Chtěli poučovat Ježíše, jeho učedníky, hledají chyby a myslí si, jako my vám to teda natřeme. I s tímto se setkáváme. I s tímto postojem vlastně jsme konfrontováni víceméně každý den.
Ježíš zůstane klidný a říká: „Udělejte inventuru těch skutků, které děláte, těch rituálů.“
Potom si Ježíš zavolá všechny lidi, protože Ježíš neříká nic tajně. To taky řekne v Jeruzalémském chrámu: „Neučil jsem tajně, ale veřejně.“ Zavolá si všechny lidi a říká, ještě je potřeba pokročit o krok dál, nebo řekněme, spíš do větší hloubky. Je potřeba udělat inventuru postojů, názorů a říká: „Musíte rozlišovat. Musíte rozlišovat, co je dobře, a co je špatně.“
Žijeme v době, kdy mnoho lidí má to svědomí, řekli bychom, hluché, kdy to svědomí nepromlouvá a nerozlišuje, neříká: to je dobře a to je špatně. Ale pak je tady taky hodně lidí, kteří říkají: „Vždyť je to jedno. Na mě nezáleží.“ Záleží. Záleží na každém jednotlivci, jak se k tomu postaví, a podle toho vlastně ta pospolitost bude buď nakloněna k dobrému, anebo bude nakloněna ke zlému. Záleží na každém z nás.
Takže to evangelium bychom svým způsobem měli číst vlastně od konce. Ježíš říká: „Ze srdce, z nitra lidí totiž vycházejí špatné myšlenky.“ Ale také Ježíš chce říct: „Ale vycházejí také dobré myšlenky.“ Vycházejí dobré nápady, vychází dobré dílo. V člověku to začíná s tím, že si člověk řekne: „Tak co udělám?“ A potom jde a realizuje to.
„To špatné,“ Ježíš říká, „člověka poskvrňuje.“ Jiným slovy vlastně ubližuje mu to. Ale to dobré člověka naplňuje štěstím, radostí. Přestože bývá každé dobro spojeno s námahou, tak potom, když se to podaří, člověk je sice unavený, schvácený, ale je šťastný, protože udělal něco dobrého.
Bratři a sestry, tedy udělejme i my v sobě takovou inventuru toho, co děláme, jak se chováme, aby všechna naše gesta byla platná, naplněná, aby to nebyly jenom prázdné pohyby, aby to nebylo zkrátka a dobře jenom něco předstíraného pro lidi. Tak, aby nás nemusel Ježíš kritizovat, aby nás nemusel nějakým způsobem, řekněme, opravovat.
Tedy ať za tím, co děláme, jsou vnitřní postoje. Ať jsou za tím vnitřní postoje, které jsou vedeny dobrem, láskou, snahou vykonat něco dobrého nejenom pro naši rodinu, ale pro moje blízké, pro moje sousedy, pro celou naši pospolitost, pro celé naše město.
Kéž nám v tom Bůh požehná a kéž nám pomáhá.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.09.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, každá oslava, i té sebevznešenější myšlenky, vždycky má rozměr, na který se dá nějakým způsobem sáhnout, a tím, na co se dá zpravidla sáhnout, bývá jídlo. Lidé, kteří něco slaví, tak se shromáždí někde, u nějakého stolu, u nějakého jídla. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.08.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, myšlenkově se vracíme zase do Markova evangelia, které jsme opustili v tom okamžiku vlastně, kdy Ježíš dělá ten velký zázrak, že nasytí víc než pět tisíc lidí pěti chleby, dvěma rybami, a tam jsme potom četli z Janova evangelia tu řeč v Kafarnaum. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.09.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, první věta dnešního evangelia byla: Kolem Ježíše se shromáždili farizejové a někteří z učitelů zákona. Kdo byli tito lidé, kde se vzali? Na tuto otázku nám odpovídá dnešní první čtení. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.09.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, my se vrátíme zase k druhému čtení. Začali jsme číst list svatého Jakuba, budeme ho číst pět neděl po sobě a jak jsme slyšeli v komentáři, je to takové shrnutí katechezí, vyučování pro ty, kteří se ze židovství obrátili ke křesťanství. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.08.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Dt 4,1-2.6-8; 2. čtení Jak 1,17-18.21b-22.27; evangelium Mk 7,1-8.14-15.21-23;
Bratři a sestry, dnešní evangelium je celkem dost komplikované. Nám je to i dost vzdálené a mohli bychom si myslet, že to už není náš problém, to, co zde Ježíš řeší: nějaké obřadné umývání, oplachování něčeho. Ale bohužel, je to i náš problém v trošku jiné podobě. Abychom dobře pochopili, o co Ježíšovi jde, tak se chvíli zdržím u toho, jaké byly ty předpisy, které Židé měli, co to bylo „podání předků“ a jak to vlastně vzniklo. Ta situace je skutečně dost komplikovaná. Začalo to tím, že v Izraeli byly některé předpisy, které měly svůj důvod takový zdravotní, hygienický. Více...