Středa 01.12.2021, sv. Edmund Kampián, Iva
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Je pro ně příliš obyčejný

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.07.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Ez 2,2-5; 2. čtení 2 Kor 12,7-10; evangelium Mk 6,1-6;

Je pro ně příliš obyčejný7:43

Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, prožíváme s Ježíšem dnes jeho návštěvu v Nazaretě. Je to označeno jako jeho domov. Víme, že to není jeho rodné město, rodné město je Betlém, ale v Nazaretě to všechno začalo. Tam anděl oslovuje Marii a žádá ji, aby se stala Ježíšovou matkou. Potom to pokračuje přes Betlém, přes útěk do Egypta, a v okamžiku, kdy umírá král Herodes Veliký, tak se Josef s Marií i s dítětem rozhodnou, že se vrátí, ale že nepůjdou do Betléma, ale že půjdou do Nazareta. Tedy tam měli taky nejvíc příbuzných. A můžeme tedy říci, že Ježíš nějakých dvacet pět let, plus mínus, žil v Nazaretě. Tedy považoval toto místo za svůj domov.

Vrací se někam, kde ho všichni znají. Ze začátku to vypadá úplně nádherně. „Poslouchali a říkali celí užaslí: ‚Kde se to v něm vzalo?‘“ Kde se to vzalo v tom klukovi? Oni ho znali jako kluka. Do té synagogy chodil, tam se děti učily číst, psát i další věci. Znali ho jako tesaře, syna tesaře. Domnívali se, že Josef je jeho otec. Tesař, nesmíme si ho plést s truhlářem nebo se stolařem. Tesař dělá ty velké konstrukce – krovy, trámy, stropy a tady tyto věci. Tedy asi hodně Nazareťanů mělo Ježíšovu práci doma. Střechy sice byly rovné, ale byly to střechy. Na tom pracoval s Josefem. A teď je z něho takový učitel.

Říkají mu: „Rabi, kde se to vzalo? Taková změna!“ Ta otázka je správně. Problém spočívá v tom, že tady z této otevřenosti, z toho úžasu se to celé nějakým způsobem otočí, překlopí, a překlopí se to do roviny odmítnutí: „To není možné. Vždyť my ho známe od toho děcka. My ho známe jako toho, který tady pracoval. Ruce ho bolí stejně jako nás. To není možné.“

A pohoršovali se nad ním. Oni si neodpověděli na tu otázku, jak je to možné. Oni si řekli, to není možné. A tady nastala ta chyba. Jejich chyba a jejich škoda. Ježíš má pro ně příliš známou tvář.

Každou neděli, i dnes za chvíli, se budeme modlit modlitbu Věřím v Boha, a budeme říkat: „Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem.“ Stal se člověkem, tím nejlepším člověkem, jaký kdy žil na této zemi. Na jedné straně Boží Syn, na druhé straně syn člověka. Ježíš se tak rád tituluje.

Ježíš se nechová jako nějaký papaláš, jako někdo, kdo pro sebe žádá nějaké výsady. Není ten, kdo chce, aby se mu klaněli všichni nebo aby se ho báli. A toto se ukázalo, že je v Nazaretě problém. Je pro ně příliš obyčejný. Je příliš obyčejný, aby se skrze něho udály Boží věci. „My čekáme Mesiáše, ale tenhle? Měl by to být někdo bohatší, někdo z lepší rodiny, někdo, kdo bude mít vyšší postavení nebo aspoň víc škol. On má tady tu naši školu v synagóze.“

Toto všechno se ukázalo jako překážka. A stačilo málo, stačilo velmi málo. Stačilo by, aby si řekli: „Vždyť on je jeden z nás. On se tak vyšvihl, a my jsme na něho pyšní. My budeme říkat: „On tady bydlel pětadvacet let. On patří k nám, on je Nazareťan, se mu říká Nazaretský.“

Ke své škodě se uzavřeli a řekli si: „To není možný.“ Naopak, měli si říct: „A to je perfektní. To je perfektní, že někdo z nás je teď nazýván rabi. To je perfektní, že někoho z nás si Bůh takhle vybral, aby se skrze něho uskutečnila spása.“

Když se kratince zastavíme u prvního čtení z Knihy proroka Ezechiela: „Vešla do mě síla a postavila mě na nohy. Slyšel jsem, jak Bůh mluví ke mně a pravil.“ Co to celé říká?

„Vešla to mě síla a postavila mě na nohy.“ Zdravý člověk stojí. Připravený člověk stojí. Člověk, který je dospělý, ví, že to stání ho disponuje k tomu, aby byl schopen vykonat nějakou práci, anebo aby byl schopen přijmout, co mu třeba někdo dá. Tedy „postavila mě na nohy“.

„Slyšel jsem, jak Bůh ke mně mluví a pravil.“ Proč je to tak složitě? Protože ten prorok chce vysvětlit, že tady nejde jenom o to, že slyší nějaký zvuk, že k němu dorazil nějaký hluk nebo něco takového, nebo i slova. Ale že vnímá ta slova. Že vnímá to, co mu Bůh říká, a že to jaksi pouští k sobě. Že ví, o čem je řeč.

Musíme si přiznat, že ti Nazareťané nevěděli, o čem je řeč. Oni slyšeli ta Ježíšova slova, ale už to dál k nim neproniklo. Už tam nastal nějaký blok, nějak se to zastavilo a místo toho, aby jim zůstal ten úžas, který by se změnil v nadšení, tak se to změní v pohoršení.

Bratři a sestry, pořád platí to, že Bůh působí a jedná skrze lidi. Tedy nás chce Bůh oslovit a oslovuje nás skrze druhé lidi. Nenechme se zmást tím, že ti lidé mají obyčejnou tvář, ale vždycky se snažme vnímat, co nám říkají, abychom ke své škodě neodmítli nějakou dobrou radu.

A pak je zde ještě druhá možnost, a to, že Bůh chce použít každého z nás právě k tomu, aby skrze nás oslovil ty druhé. Buďme připraveni tady k tomuto úkolu a děkujme za to, že Pán s námi počítá ve svém plánu záchrany.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Běda mně kvůli tobě

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.07.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 66,10-14c; ž. Žl 66; 2. čt. Gal 6,14-18; evang. Lk 10,1-12.17-20;

Běda mně kvůli tobě9:05
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.98 MB]

Bratři a sestry, v evangeliu jsme slyšeli o rozeslání a o návratu sedmdesáti nebo sedmdesáti dvou. Některé překlady to mají tak, některé jinak. Jak se to tak mohlo stát? V Izraeli bylo ustanoveno sedmdesát starších, a ten, kdo je ustanovil, byli Mojžíš s Áronem.    Více...


Nebojme se patřit mezi 72 učedníků

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.07.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 66,10-14c; ž. Žl 66; 2. čt. Gal 6,14-18; evang. Lk 10,1-12.17-20;

Nebojme se patřit mezi 72 učedníků16:01
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.35 MB]

Bratři a sestry, ve 20. století vlastně vznikla úplně nová situace. Vznikl fenomén, jev, cest za poznáním, cest za tím, aby člověk něco viděl, aby nějakým způsobem obohatil svoje nitro, eventuelně aby si odpočinul.    Více...


O závislostech

P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
08.07.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 66,10-14c; ž. Žl 66; 2. čt. Gal 6,14-18; evang. Lk 10,1-12.17-20;

O závislostech20:59
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 4.84 MB]

Sestry a bratři, už podruhé tento týden slyšíme stejná slova evangelia – ve čtvrtek na slavnost svatých Cyrila a Metoděje a dnes. Možná právě proto, abysme si je lépe zapamatovali, lépe promysleli, abysme podle nich žili.    Více...


Velebí má duše Pána

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.07.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Ez 2,2-5; 2. čtení 2 Kor 12,7-10; evangelium Mk 6,1-6;

Velebí má duše Pána10:39
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 29 kb/s, 2.26 MB]

Položím vám pro začátek takovou otázku: co si myslíte, že dělá farář celý den? Mnoho lidí si myslí, že takový farář si od rána do večera připravuje kázání. Mě v tom utvrdil zase včera jeden telefonát dopoledne.    Více...


Nechme se překvapit dobrem, láskou a obětavostí

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.07.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
14. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Ez 2,2-5; 2. čtení 2 Kor 12,7-10; evangelium Mk 6,1-6;

Bratři a sestry, všechna tři čtení dnešní neděle k nám mluví o lidech, kteří se nacházejí v nějaké těžké nebo složité situaci. Ve druhém čtení apoštol Pavel mluví o tom, že má nějaký problém. Nevíme přesně, co to bylo. Nejspíš to byla nějaká nemoc. Ale něco takového hodně nepříjemného, co bylo i navenek vidět. Co, jak bychom řekli, člověka trošku i ponižuje, že se za to stydí. Jistě by to byl i pro nás námět na zamyšlenou, jak my snášíme svoje nemoci, jak my snášíme svoje slabosti a vůbec všechno to, co je na nás vidět, když se ukazuje, že nejsme třeba tak dobří, jak bychom si přáli.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.