Rubrika
HomilieBůh se snižuje na naši úroveň a myslí to vážně
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.02.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 9,8-15; 2. čtení Mk 1,12-15; evangelium 1 Petr 3,18-22;
Bratři a sestry, v prvním čtení jsme slyšeli větu, kdy Bůh říká Noemovi a jeho synům: „Uzavírám smlouvu s vámi, s vašimi potomky, se všemi živými tvory.“ Téma smlouvy je jedno z takových ústředních, stěžejních témat Písma svatého, hebrejsky se to řekne berit. A platí tady také, my říkáme, Starý zákon, Nový zákon, ale většina evropských jazyků, minimálně, používá to označení jako Stará smlouva, Nová smlouva. Ono také ve staré češtině to zákon znamenalo smlouvu. Tam potom došlo k posunu.
Co to je smlouva? Smlouva je nějaké ujednání, které spolu udělají nejméně dva – dva lidé, ale mohou to být také dva národy, může být víc těch subjektů nebo osob. Ale co je důležité, aby to byla smlouva, tak tady ty osoby musí být na stejné úrovni. Jestliže je mezi nimi, jak se říká, nějaký rozdíl, disproporce, jestliže si nejsou rovni, tak je to nařízení, diktát, rozkaz nebo cokoliv jiného, ale není to smlouva v pravém slova smyslu. Smlouvu uzavírají pouze ti, kteří mají stejnou důstojnost, kteří jsou na stejné rovině.
A jak to tak tedy je, že Bůh říká Noemovi: „Uzavírám s tebou smlouvu“? Vždyť Bůh s námi není na stejné úrovni, na stejné rovině. Je to tak. Ale Bůh se snižuje, Bůh jde k nám, staví se na naši úroveň. Bůh by nám skutečně mohl nařizovat. My taky říkáme někdy Boží přikázání a takhle, ale všechno je to v té rovině smlouvy, že Bůh i tyto, čemu se říká přikázání, říká to Mojžíš, když se loučí s Izraelity, říká: „Vyvol si, předkládám ti, a ty si vyber.“ Není to diktát, je to vždycky nabídka.
První nabídku udělal Bůh Adamovi, kdy ho usadil v zahradě Edenu a uzavřel s ním smlouvu. Říká: „Ty se budeš o tu zahradu starat, budeš ji obdělávat, budeš o ni pečovat, aby se tam nedostalo nic zlého.“ Jenže Adam neobstál a další smlouvu Bůh uzavírá s Noemem a jeho syny po potopě. Ale ani ti synové tu smlouvu úplně nezachovali. Takže potom další uzavírá s Abrahámem a říká mu: „Dostaneš tuto zemi.“ Potom s Izákem, s Jakubem, s Mojžíšem a s celým izraelským lidem. A tam už je to: „Já budu váš Bůh. Vy budete zachovávat moje zákony a já vás budu chránit. Vy budete můj lid a já budu váš Bůh.“ Ale protože my lidé tu smlouvu neustále porušujeme, tak bylo potřeba ji obnovovat. A proto jako poslední přišel Ježíš, Bůh a člověk, a uzavřel s Otcem tu smlouvu za nás za lidi, a on je ten, který za tou smlouvou stoprocentně stojí, a proto je to smlouva nová, trvalá, věčná.
Všechny texty, které budeme v letošní době postní číst, právě mají v sobě tu myšlenku „obnova smlouvy“. Obnovit tuto smlouvu. Protože nejsme schopni nebo neplníme ji trvale, tak se musíme vracet na začátek. Pomůže nám dobře, když si uvědomíme, že různé smlouvy jsou základem jakéhokoliv lidského soužití. Nejčastější je obchodní smlouva, kterou uzavíráme v obchodě. Já dám peníze, dostanu zboží. A když zjistím, že to zboží je nějak vadné, něco mu chybí, nesplňuje to moje očekávání, tak jsem z toho celý roztrpčený, nelíbí se mi to, cítím se nějak podvedený. A takhle si to můžeme převést i do toho, řekněme, duchovního života. Že Bůh se musí cítit podvedený, když my to s ním nemyslíme vážně, protože on to s námi vážně myslí.
A pak jsou tady další smlouvy. Vlastně když mluvíme o svátostech, mluvíme o smlouvě, o křestní smlouvě, kdy ten člověk, který je křtěný, je přijat za Boží dítě. Bůh ho přijímá za svého, za vlastního. Můžeme mluvit o manželské smlouvě. Prostě smlouva je základem našeho života. A to jak života na této zemi, tak i u toho života duchovního a toho, čemu se říká život věčný.
Jak jsem říkal, Bůh se snižuje na naši úroveň a myslí to vážně. Mluvilo se tam o tom, kladu do mraků svou duhu na znamení. Když nakupím mraky nad zemí a v mracích se objeví duha, vzpomenu si na svoji smlouvu.
No, Bůh přece není zapomnětlivý. Spíš bychom tam čekali, že tam bude: „Když uvidíte tu duhu, vzpomeňte si na smlouvu, kterou jsem s vámi uzavřel.“ Takhle by to Bůh mohl říct. Ale on říká: „Já si vzpomenu.“ On ze sebe dělá slabého kvůli nám. To je právě vyjádření toho, že říká: „Myslím to vážně.“ On se vyjadřuje jako člověk. Ne že by byl tak slabý, ale dělá to kvůli nám, protože se postavil na naši úroveň.
A proč je duha znamením tady této smlouvy, a proč je duha znamením míru? V některých pohanských náboženstvích, s kterými se setkávali Izraelité, duha připomínala válečný luk. A ti pohané věřili, že když začne bouřka a lítají tam ty blesky, že jsou to šípy, které jejich pohanský bůžek vystřeluje na lidi, aby je trestal, aby je děsil. A proto v Izraeli je ta duha znamením Smlouvy, znamením pokoje. Že se říká v tomto znamení: „Bůh není tvůj protivník, Bůh není válečník, který by bojoval proti tobě, ale Bůh je ten, který jako první odkládá nepřátelství. Bůh je ten, který jako první volá k pokoji, k obnovení vztahů, k usmíření, k nápravě.“
Bratři a sestry, texty nás budou vybízet k tomu, abychom obnovili svoji smlouvu s Bohem. Aby dobře fungovaly naše mezilidské smlouvy, naše mezilidské vztahy, je zapotřebí, abychom se zamysleli nad svým vztahem k Bohu, nad svojí smlouvou s Bohem, jak já to vidím, jak to beru vážně, jak se k tomu stavím. Ať je nám letošní doba postní takovou příležitostí k tomu, abychom svůj vztah k Bohu, svoji smlouvu k Bohu nějakým způsobem zase prohloubili, abychom v tomto směru postoupili dále.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.02.2024, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 9,8-15; 2. čtení Mk 1,12-15; evangelium 1 Petr 3,18-22;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.02.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 9,8-15; 2. čtení Mk 1,12-15; evangelium 1 Petr 3,18-22;
Bratři a sestry, takovou společnou myšlenkou, která nás bude provázet teď po celou dobu postní ve všech čteních, která uslyšíme o postních nedělích, je myšlenka Smlouvy, respektive obnovy Smlouvy.
Bůh uzavírá s námi lidmi smlouvu. Jednak je dobré si uvědomit, že smlouvu uzavírají minimálně dva subjekty, které jsou na stejné úrovni. Více...
P. Jiří Cajzl
22.02.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 9,8-15; 2. čtení Mk 1,12-15; evangelium 1 Petr 3,18-22;
První postní neděle, kterou slaví církev, nám připomíná událost, která je stará, ale která má význam i pro nás. Je to potopa, Noe, ale také smlouva, kterou Bůh uzavírá s Noemem a skrze něho s celým pokolením. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.02.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 9,8-15; 2. čtení Mk 1,12-15; evangelium 1 Petr 3,18-22;
Bratři a sestry, vyprávění o Noemovi, potopě světa, jak se říká, najdeme v první knize Mojžíšově, kapitoly šest až devět. My jsme dnes v prvním čtení slyšeli vyvrcholení toho, a svým způsobem vlastně i to nejdůležitější, o co tam šlo. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.03.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 9,8-15; 2. čtení Mk 1,12-15; evangelium 1 Petr 3,18-22;
Bratři a sestry, vyprávění o potopě najdeme nejenom v Písmu svatém, ale i v jiných, řekli bychom, zprávách, v jiných literárních útvarech ze staré doby. Proč je tato zpráva zaznamenána v bibli? Ona je tam taky zaznamenána jinak, než bychom čekali. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.03.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 9,8-15; 2. čtení Mk 1,12-15; evangelium 1 Petr 3,18-22;
Možná si pamatujete vy starší (nevím, jestli třeba ještě i tady v Bítýšce), chodily k masopustu maškary. Představovaly všecko možné. Děcka, co představovaly třeba maškary? Viděly jste nějaký takový průvod? Takže tam jsou třeba policajti, pekaři, já nevím, co ještě. Více...