Rubrika
HomilieČlověk je povolán, aby prožil život tvůrčím způsobem
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.11.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 63,16b-17.19b; 64,2b-7; 2. čtení 1 Kor 1,3-9; evangelium Mt 13,33-37;
Bratři a sestry, my začínáme nový církevní rok, opět budeme prožívat dobu adventní, jsme tedy na jakémsi začátku, ale evangelní úryvek, který jsme slyšeli, je naopak, řekli bychom, na konci. Je to závěr 13. kapitoly Markova evangelia, a slova, která jsme slyšeli teď před chvílí, to jsou poslední slova, která Ježíš pronesl jako učitel. Ve 14. kapitole už svatý Marek začíná líčit pašije, Ježíšovo utrpení. A my celkem přesně víme, co se stalo nebo jak to probíhalo tady v tom, co je líčeno v té 13. kapitole.
Ježíš si vzal s sebou tentokrát čtyři učedníky – Petra, Jakuba, Jana a Ondřeje. Posadili se na Olivetské hoře a dívali se na Jeruzalémský chrám. Je to krásný pohled, moc krásný, a Ježíš dává svým učedníkům rady pro okamžik, pro chvíli, kdy už on nebude s nimi. Oni to zatím ještě úplně nechápou.
Hlavním tématem celého toho rozhovoru je bdělost, ale ne bdělost v tom smyslu, jako když nějaký voják na stráži se dívá, jestli se neblíží nepřítel. Ne bdělost v tom smyslu, aby se hledal nějaký protivník, buď vnější, nebo vnitřní, ale bdělost v tom slova smyslu, aby člověk používal dary, které dostal. My bychom mohli toto také označit jako určitou tvořivost. Člověk je povolán k tomu, aby prožil svůj život, řekli bychom, tvůrčím způsobem.
Samozřejmě apoštolové začali takovou tou známou otázkou, kdy bude konec: „Pane, ty to určitě musíš vědět, kdy bude konec.“ A Ježíš jim říká, ti, kdo hledají nějaké takové to datum, tak ho buď hledají, že chtějí být středem pozornosti, anebo jsou to lidé, kteří se bojí. Je to výrazem strachu, připravit se, nějak se zabezpečit na to setkání.
A Ježíš říká, to je zbytečné. Je tu jiný způsob, jak se připravit právě na toto setkání. A Ježíš dává krátký příběh, říká se tomu parabola. Mluví se tady o pánovi, který se vydává na cestu. V řeckém originále je použito sloveso, které označuje, jako že ten pán odjíždí za hranice na velmi dalekou cestu. Když někdo odjíždí za hranice na dalekou cestu, to znamená, že ten svůj domov už nebude mít pod kontrolou. Nebude tak snadné, aby se vrátil. Nemůže se rychle vrátit a zkontrolovat si, jestli je hotová veškerá práce, jestli jsou splněné jeho příkazy. A tady právě Ježíš už zdůrazňuje a říká: „Dostáváte tu autonomii.“ Bůh není ten kontrolor, který se dívá, jestli máte všechny položky splněné.
„Odešel z domu, dal svým služebníkům plnou moc.“ Služebník je člověk, jehož práce náleží někomu jinému. Proto je to služebník. Ale tady slyšíme, že služebník dostal plnou moc. Tedy svým způsobem už přestává být služebníkem.
„Každému dal jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.“ Každý má svou práci. Neřekl jim: „Dělejte všichni všechno.“ Kdyby každý dělal všechno, tak by to navozovalo pocit, že si stačí každý sám, pocit, že nepotřebuji nikoho jiného. Ale když každý má svou práci, a tady tím Ježíš myslí to, aby člověk používal dary, které dostal, tak to toho člověka naplňuje nějakým štěstím, radostí, uspokojením, protože dělá to, co umí, dělá to, co se mu daří, dělá to, co ho baví. Ale na druhé straně také ví, že si neudělá všechno sám a že potřebuje ty druhé. A svoje dary člověk bude dávat a dary druhých bude přijímat. A to je harmonie, ke které nás Ježíš volá.
„A vrátnému nařídil, aby bděl.“ Vrátný je taková zvláštní funkce. Na jednu stranu on nepracuje rukama, ale jeho přítomnost je velmi důležitá, protože ten vrátný svolává. Když někdo přijde, vrátný nesmí propásnout příchozího. Nesmí propásnout příchozího, který by byl vzácnou návštěvou, a musí svolat všechny ty, kteří jsou v domě, aby tuto vzácnou návštěvu přišli přivítat. Na druhou stranu také nesmí propásnout někoho, kdo by do toho domu chtěl přijít škodit, třeba nějakého zloděje, a zase musí svolat na obranu.
Vrátný je tedy ten, kdo oznamuje zprávy, důležité zprávy. Svým způsobem vrátným v tomto příběhu je každý z nás, protože i ke každému z nás dosahují, doléhají různé zprávy a na nás je, co s tím uděláme. Bohužel se stává to, že maličkosti, hlouposti, ty s radostí předáváme dál, kvůli tomu svoláváme druhé, ale věci zásadní nám třeba někdy unikají. A na toto zase Ježíš chce nás upozornit a vyzvat, abychom nezapomněli oznamovat těm druhým to důležité, to podstatné, to zásadní a naopak to, co je malicherné, to, co je podřadné, tak to aby zůstalo, abychom to už nešířili dál.
No, a teď Ježíš mluví o tom, kdy může ten pán přijít, kdy se může vrátit. Přijde navečer, o půlnoci, za svítání, dřív se říkalo za kuropění, nebo ráno? A toto jsou už časy, které známe právě z pašijí, z Ježíšova utrpení. Na večer slavil s apoštoly Poslední večeří, první mši svatou. O půlnoci, v noci trpěl úzkost v Getsemanech a byl zrazen. Za svítání ho Petr zapřel a ráno, ráno byl odsouzen. Ježíš schválně zmiňuje právě tyto doby, protože když je nám dobře, tak my nemáme problém očekávat příchod Pána. Ale když je nám těžko, když je nám zle, tak si říkáme: „Pane, tys nás tady nechal. Tys nás v tom nechal samotné, mě jsi nechal samotného. Kde jsi?“ A Ježíš schválně zmiňuje tyto okamžiky, aby nás ujistil, že i v tuto chvíli je s námi. S námi v tom smyslu, že nás podporuje.
Mluvíme celou dobu o tom, že tyto rady dal Ježíš svým apoštolům v okamžiku, kdy už se chystal odejít. Ježíš odchází, ale to neznamená, že by nás opustil, že by nás tady právě ponechal, jak se říká, na holičkách. Ne, v žádném případě. A říká nám, tou nejlepší přípravou na to setkání bude to, čemu se říká činorodost. Máme svůj život prožít činným, činorodým způsobem. Bylo by chybou, kdybychom svůj život brali jako nějakou čekárnu, pasivně. V každé čekárně totiž člověk chce rychle pryč, říká si: „Už abych to měl za sebou.“ Čekání, takové to pasivní čekání, je velmi nepříjemné a vůbec se nám nelíbí. Opakem je právě tato činorodost, to kdy na jednu stranu používáme dary, které jsme dostali, na druhou stranu přijímáme dary od těch ostatních, a tak vytváříme harmonii.
Bratři a sestry, stojíme na začátku doby adventní, ať aspoň něco z těch myšlenek, z toho co jsme tady slyšeli, ať je nám povzbuzením a může se to pro nás stát i takovým programem pro ten advent, který právě dnes začíná.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.11.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 63,16b-17.19b; 64,2b-7; 2. čtení 1 Kor 1,3-9; evangelium Mt 13,33-37;
Bratři a sestry, příchodem Ježíše Krista má církev na mysli narození Ježíše Krista, od kterého počítáme náš letopočet, tedy událost, kterou si připomínáme, je za námi, ale defacto z ní žijeme. A má církev také na mysli ten další příchod nebo setkání, protože vlastně když někdo někam dojde, už je v cíli, už přišel, tak dojde k setkání. Tak to je to, k čemu se přibližujeme. To je před námi. Ať už to, řekněme, osobní setkání s Kristem v okamžiku našeho odchodu z tohoto světa, anebo to, co nazýváme druhým Kristovým příchodem ve slávě. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.12.2017, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 63,16b-17.19b; 64,2b-7; 2. čtení 1 Kor 1,3-9; evangelium Mt 13,33-37;
Bratři a sestry, začínáme nový církevní rok, nové liturgické období, advent. A přesto když se zaposloucháme do textů, které jsme slyšeli, tak si uvědomíme, že ty texty se příliš neliší od toho, co jsme slyšeli třeba minulou neděli nebo co vlastně už nám církev předkládá asi poslední měsíc. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.11.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 63,16b-17.19b; 64,2b-7; 2. čtení 1 Kor 1,3-9; evangelium Mt 13,33-37;
Bratři a sestry, doba adventní je doba, kdy se máme podívat zase do sebe. Je to doba, kdy se každý člověk má věnovat víc sám sobě. Ale to neznamená, že by to byla nějaká doba smutná. Má to být doba radostného očekávání. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
30.11.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 63,16b-17.19b; 64,2b-7; 2. čtení 1 Kor 1,3-9; evangelium Mt 13,33-37;
Bratři a sestry, my dnes začínáme opět něco nového. Začínáme nový liturgický rok a, ač je to k nevíře, tak před šesti lety jsme začali systematicky probírat evangelia tak, jak nám je církev předkládala na jednotlivé neděle, před třemi lety jsme se začali víc zamýšlet nad druhým čtením, což bylo většinou z listů apoštola Pavla, někdy také třeba z listů Janových nebo Petrových, a teď začínáme takový další úsek, a sice po tři roky, pokud dožijeme a všechno půjde podle našich představ, tak po tři roky se budeme zaobírat víc starozákonními čteními, tedy tím čtením, které je vždycky zařazeno jako první. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.11.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 63,16b-17.19b; 64,2b-7; 2. čtení 1 Kor 1,3-9; evangelium Mt 13,33-37;
Co máme dnes, bratři a sestry, před sebou? Dneska poprvé v těch našich zamyšleních nad druhým čtením se setkáváme s listem apoštola Pavla Korinťanům. Takže bude to trošku takový úvod, kdo to byli Korinťané a takhle, v jaké situaci žili, a zjistíme, že je ta jejich situace, do které jim svatý Pavel píše, hodně podobná situaci naší. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.12.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
1. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 63,16b-17.19b; 64,2b-7; 2. čtení 1 Kor 1,3-9; evangelium Mt 13,33-37;
Bratři a sestry, začínáme dobu adventní. Možná si někdo z nás říká: „Pokolikáté už. Vždyť už to znám. Už vím, jak to bude. Mě už to nepřekvapí.“ Několik myšlenek na toto téma jsem napsal do adventního čísla našeho farního časopisu, do Farníku. Myslím si, že bude dobré podívat se na ten advent jako na něco nového. Takovou novou šanci, kterou nám Bůh dává. Začít nově. Kolikrát člověk chce v životě začít nově, jenže ono to nejde. Ale před Bohem to jde. Ale já bych teď chtěl začít trošku jinak. Začít několika takovými skoro praktickými informacemi. Více...